Hukvaldy (hrad): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
== Historie ==
Přesná doba vzniku hradu není známa, dlouhou dobu se spekulovalo o rozpětí let 1228–1285. Z roku 1234 se dochovala trojice [[Listina (diplomatika)|listin]], při jejichž sepsání svědčil [[Arnold z Hückeswagenu|Arnold z Hückeswagenu]]. Z toho se usuzovalo, že hrad již v této době musel stát a Arnold se po něm psal. Ve skutečnosti se však jednalo o [[Říšský hrabě|říšského hraběte]], který se psal po svém rodovém hradě [[Hückeswagen]] v [[Porýní]]. Ovšem v této době již sídlil na [[Morava|Moravě]], o čemž
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1285. Názvem měl pánům z Příbora pravděpodobně co nejvíce připomínat jejich původní rodový hrad Hückeswagen, kterého se Frank a jeho syn [[Jindřich z Příbora|Jindřich]] vzdali [[11. září|11. září]] 1260. V roce 1316 však o Hukvaldy přicházejí a majiteli se stali [[olomoucký kanovník|olomoučtí kanovníci]] [[Dětřich z Fulštejna|Dětřich]] a [[Jindřich z Fulštejna|Jindřich z Fulštejna]]. V roce 1321 jej odkoupil [[Jindřich z Kytlic|Jindřich z Kytlic]], jehož majetkem hrad byl do roku 1327. Další majitelé až do roku 1359 nejsou známi. Z tohoto období však přesto vystupují dvě zásadní události. V roce 1337 nebo 1347 jej zakoupil [[Jan Volek]], levoboček [[Václav II. (kníže)|Václava II.]] V roce 1355 pak papež [[Inocenc VI.|Inocenc VI.]] vydal [[Papežská bula|papežskou bulu]], kterou určil, že hrad, jenž v té době patřil [[biskupství]], nesmí být v budoucnosti zastavován. Biskupství se majitelem hradu definitivně stalo v roce 1359, kdy jej vykoupil [[Jan Očko z Vlašimi|Jan Očko z Vlašimi]] a později jej olomouckým biskupům spolu s panstvím daroval císař [[Karel IV.|Karel IV.]] Na dochované listině datované k [[18. prosinec|18. prosinci]] 1359, kdy k hukvaldskému panství bylo připojeno místecko-frýdlantské panství, se dochoval popis vlastního [[panství Hukvaldy]], pod které spadaly obce [[Kozlovice (okres Frýdek-Místek)|Kozlovice]], [[Tichá (okres Nový Jičín)|Tichá]], [[Nová Tichá]], část [[Závišice|Závěšic]], [[Sedlnice|Manská Sedlnice]], [[Sklenov]], [[Petrovice (okres Frýdek-Místek)|Petrovice]] (dnes zaniklé), [[Trnávka (okres Nový Jičín)|Trnávka]], [[Chlebovice]], [[Metylovice]] a městečko [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příbor]]. V této době také došlo na ostrožně, dnes zvané [[Hrádek (Myslík)|Hrádek]], nad [[Myslík]] k výstavbě menšího hrádku, snad předsunutého strážního bodu Hukvald. K jeho zániku došlo krátce po [[Husitství|husitských válkách]] při novém opevňování hradu.
| |||