Autonomie vůle: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nadzik (diskuse | příspěvky)
Opakovaná reference za použití AWB
popisovaný případ nemá jakoukoli spojitost se soukromoprávním principem autonomie vůle
značka: revertováno
Řádek 14:
== Autonomie vůle v pracovním právu ==
Možnost odchýlení od zákona je i pro [[pracovněprávní vztahy]] upravena v [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]], který upravuje [[Dispozitivní právní norma|dispozitivnost právních norem]] v § 1 odst. 2. Pracovní právo ale z rodiny [[Soukromé právo|soukromého práva]] vybočuje svou výraznější ochrannou funkcí, která se projevuje většími omezeními smluvní autonomie ve prospěch zvýšené ochrany zaměstnanců.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Pichrt | jméno = Jan | titul = K některým aspektům vztahu občanského zákoníku a zákoníku práce | periodikum = Právní rozhledy | rok = 2014 | číslo = 19 | strany = 258 | url = http://www.spolpracsoc.cz/attachments/article/12/K%20n%C4%9Bkter%C3%BDm%20aspekt%C5%AFm%20vztahu%20ob%C4%8Dansk%C3%A9ho%20a%20pracovn%C3%ADho%20kodexu-PR-7-2014.pdf | issn = 1210-6410 | datum přístupu = 2014-08-08 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140809145808/http://www.spolpracsoc.cz/attachments/article/12/K%20n%C4%9Bkter%C3%BDm%20aspekt%C5%AFm%20vztahu%20ob%C4%8Dansk%C3%A9ho%20a%20pracovn%C3%ADho%20kodexu-PR-7-2014.pdf | datum archivace = 2014-08-09 | nedostupné = ano }}</ref> [[Zákoník práce (Česko, 2006)|Zákoník práce]] proto omezení možnosti odchýlit se od zákona dále doplňuje v § 4a, kde především konstatuje, že vzdá-li se [[zaměstnanec]] práva, které mu tento zákon, [[kolektivní smlouva]] nebo [[vnitřní předpis]] poskytuje, nepřihlíží se k tomu, a že odchýlení od ustanovení uvedených v § 363 zákoníku práce, kterými se zapracovávají [[Právo Evropské unie|předpisy Evropské unie]], je možné jen ve prospěch zaměstnance.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 262/2006 Sb. | název = [[Zákoník práce (Česko, 2006)|zákoník práce]] | poznámka = dále jen „ZPr“ | paragraf = 4a | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 | datum přístupu = 2014-08-01}}</ref>
 
== Autonomie vůle a zákon o matrice ==
K dlouhému [[Soudní sporu|soudnímu sporu]] došlo ve věci zápisu příjmení například v [[Brno|Brně]], kdy se soudil Aleše Giao H. s [[Magistrát města Brna|Magistrátem města Brna]] o [[grafický symbol]] „a“ nazvaný „malé a s tildou“ (~), který se v informačních systémech [[Veřejná správa|veřejné správy]] přepisuje jako „a“. [[Krajský soud v Brně]] rozhodl takto: ''„Jméno osoby psané [[Latinka|latinkou]] je zpravidla třeba do příslušné [[Matrika|matriční knihy]] zapsat v autentické (požadované) podobě, tedy i s použitím „nestandardních“ znaků, které neodpovídají „české“ abecedě; v rozsahu, v němž by jinak došlo k porušení práv dané osoby dle čl. 3 a 10 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]], resp. čl. 8 nebo čl. 14 [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod]], nelze aplikovat nařízení č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech [[Veřejná správa|veřejné správy]].<nowiki>''</nowiki>[https://sbirka.nssoud.cz/cz/matricni-evidence-zapis-prijmeni-se-znaky-cizi-abecedy.p3520.html]''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Matriční evidence: zápis příjmení se znaky cizí abecedy {{!}} Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
| periodikum = sbirka.nssoud.cz
| url = https://sbirka.nssoud.cz/cz/matricni-evidence-zapis-prijmeni-se-znaky-cizi-abecedy.p3520.html
| datum přístupu = 2020-04-30
}}</ref>
 
== Smluvní svoboda v&nbsp;mezinárodním právu soukromém ==