Concorde: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 16:
'''Aérospatiale-BAC Concorde 101/102''' (z&nbsp;[[latina|lat]]. ''concordia'', jednota, svornost) je britsko-francouzský [[nadzvukový letoun|nadzvukový]] [[dopravní letoun]], který byl ve službě v letech [[1976]] až [[2003]]. Provozovaly jej [[British Airways]] a&nbsp;[[Air France]] a symbolizoval usmíření rivality mezi [[Spojené království|Velkou Británií]] a&nbsp;[[Francie|Francií]]. Jeho maximální rychlost přesahovala dvojnásobek rychlosti zvuku - Mach 2,04 (1335 km/h nebo 2 180 km/h v cestovní výšce) s místy pro 100 cestujících. Poprvé letěl v roce 1969, do služby vstoupil v roce 1976 a v létání pokračoval dalších 27 let. Jde o jeden ze dvou nadzvukových dopravních letounů, které byly provozovány komerčně; druhý je sovětský [[Tupolev Tu-144]], který byl nasazen na konci sedmdesátých let.<ref name="Gordon Tu-144">Gordon and Rigmant 2005</ref><ref name="Melik-Karamov 2000">{{Cite web |last=Melik-Karamov [Мелик-Карамов] |first=Vitaly [Виталий] |url=http://www.ropnet.ru/ogonyok/win/200003/03-26-31.html |title=Life and Death of the Tu-144, [Жизнь и смерть самолёта Ту-144] |publisher=Flame [Огонёк] |series=No. 3 |date=January 2000 |archive-url=https://web.archive.org/web/20001115093200/http://www.ropnet.ru/ogonyok/win/200003/03-26-31.html |archive-date=15 November 2000}}</ref>
 
Concorde byl společně vyvinut a vyráběn společností [[Boeing]],[[Sud Aviation]] (později [[Aérospatiale]]) a [[British Aircraft Corporation]] (BAC) na základě anglicko-francouzské smlouvy. Bylo vyrobeno dvacet letadel, včetně šesti prototypů a vývojových typů. Air France (AF) a British Airways (BA) byly jedinými leteckými společnostmi, které s Concordem létaly. Letoun využívali hlavně bohatí cestující, kteří si mohli dovolit zaplatit vysokou cenu výměnou za rychlost a luxusní služby letadla. Například v roce 1997 byla cena zpáteční letenky z New Yorku do Londýna 7 995 $ (12,5 tis. USD v přepočtu na rok 2018), což je více než třicetinásobek ceny nejlevnější možnosti letu po této trase.<ref>[https://books.google.com/books?id=F2D_CAAAQBAJ&pg=PA1 ''New Design Concepts for High Speed Air Transport''] edited by H. Sobieczky (1997)</ref>
 
Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber<ref>{{Citation |title=Concorde |work=BBC Timewatch documentary |date=2003 |quote=By 1962, the cost estimates had already soared from 70 to 150 million pounds." <br>"[By 1964], costs had doubled yet again to nearly 300 million pounds." <!--The documentary goes on to explain how the international treaty had been written in such a way that if either party wished to back out, the cost penalty for doing so would be exorbitant. (Whereas neither the US nor USSR had such barriers to canceling their SST programs, which both countries eventually did.)-->}}</ref> byl velmi překročen a zpožděn, přičemž nakonec stál 1,3 miliardy liber.<ref>Other estimates of total program cost exceeded £2 billion. <br>[https://books.google.com/books?id=F2D_CAAAQBAJ&pg=PA3 New Design Concepts for High Speed Air Transport] edited by H. Sobieczky (1997) <br>Quote: <br>"The program's cost, through March 1976, was put at between 1.5 and 2.1 billion in 1976 pounds sterling, or between 3.6 and 5.1 billion in 1977 U.S. dollars (yearly weighted exchange rates)."</ref> Právě tyto extrémní náklady se staly hlavním faktorem ve výrobním běhu, kdy se vyrobilo méně letounů, než se očekávalo.<ref>In ''Concorde'' (BBC Timewatch, 2003) Chris Benjamin, Concorde Administrator (UK) 1971–74 said: "It's really a matter of great regret that an enormous amount of creativity, effort and resources were used to produce this aeroplane which has actually no sustainable benefit at all."</ref> Později přibyl další faktor, který ovlivnil životaschopnost všech nadzvukových dopravních programů, tedy to, že nadzvukový let mohl být provozován pouze na trasách nad oceánem, aby se zabránilo šíření rázové vlny v obydlených oblastech. Po patnáctiletém vývoji byl Concorde zařazen do letové služby a Britové s Francouzi provozovali každý pouze 7 letounů Concorde. Náklady na kus nebylo možné kompenzovat, čili náklady na vývoj absorbovala francouzská a britská vláda. British Airways a Air France dokázaly provozovat Concorde se ziskem navzdory velmi vysokým nákladům na údržbu, protože letadlo dokázalo udržet vysokou cenu letenek.
Řádek 22:
Kromě dalších destinací létal Concorde pravidelné transatlantické lety z [[londýn]]ského [[Letiště London Heathrow|letiště Heathrow]] a [[paříž]]ského [[letiště Charlese de Gaulla]] na [[Letiště JFK|mezinárodní letiště Johna F. Kennedyho]] v [[New York]]u, na mezinárodní letiště [[Washington Dulles International Airport|Washington Dulles]] ve Virginii a na mezinárodní letiště Grantley Adamse v [[Barbados]]u; na těchto trasách létal za méně než polovinu času ostatních letadel. Přelet přes [[Atlantský oceán|Atlantik]] trval přibližně 3 až 3,5&nbsp;hodiny, letová výška byla 15&nbsp;km po startu a&nbsp;postupně stoupala na 18&nbsp;km.
 
V roce [[2006]] Concorde zvítězil ve Velké britské designové soutěži, kterou pořádala [[BBC]] a Design Museum. Porazil další známé designy jako je [[Mini|BMC Mini]], [[minisukně]], [[Jaguar E-Type]], schéma londýnského metra a [[Supermarine Spitfire]]. V roce 2003, tři roky po havárii letu Air France 4590, při níž všichni cestující a posádka zemřeli, byl Concorde vyřazen ze služby. Přispěl k tomu také obecný pokles v odvětví komerčního letectví do města [[New York|New Yorku]] po [[Teroristické útoky 11. září 2001|útocích z 11. září v roce 2001]] a ukončení podpory údržby Concordu od společnosti [[Airbus]] (nástupnická společnost firem Aérospatiale a BAC), další z důvodů se udával špatný dopad na ekologii . Concorde byl považován za krále vzduchu. Až na zmíněné neštěstí v&nbsp;roce [[2000 v letectví|2000]] nedošlo během 27 let jeho provozu nikdy k&nbsp;větším nehodám nebo problémům.
 
== Vývoj ==