|
'''Včelařství''' je jeden z nejstarších oborů lidské [[Jednání|činnosti]]. Předmětem je chov [[Včela medonosná|včely medonosné]]. Výstupními produkty jsou [[med]], [[včelí vosk|vosk]], [[propolis]], [[pyl]], [[mateří kašička]] a [[včelí jed]]. Významným výstupem včelařské činnosti je též [[opylení]] rostlin. Včelaření se v [[Česko|Česku]] věnují z velké části malovčelaři ze záliby. Včelařství je však také profesionálním oborem realizovaným na včelích farmách.
== Ekologický a ekonomický význam ==
Ve vyspělých zemích [[Evropa|Evropy]] je včelaření v důsledku industriální ekologické zátěže a zavlečení cizopasníka [[Kleštík včelí|kleštíka včelího]] jediným nástrojem, kterým lze udržet [[Včela medonosná|včelu]] v přírodě a chránit tak celý [[ekosystém]] před kolapsem.
Včely mají proti ostatním hmyzím [[opylovač]]ům podstatnou přednost: zimu přečkává celé včelstvo v počtu 10 000 až 15 000 jedinců. Záhy na jaře je tedy díky vyzimovanému včelstvu k dispozici množství výkonných a nenahraditelných opylovačů, zatímco nepočetní jedinci ostatních druhů hmyzu teprve zakládají nové generace svého potomstva.
Včelařství jako zemědělský obor má význam při řízeném opylování. Úly umístěné na kočovných vozech se přisunují k hmyzosnubným zemědělským plodinám v době květu. Využívá se tak jedné důležité vlastnosti včely – věrnosti květu. Včela se vrací k témuž druhu kvetoucí rostliny po celé období kvetení. Pro kvetoucí zemědělskou monokulturu (řepka, slunečnice) se tak stává opylovací činnost včely ekonomicky významným činitelem.
== Historie ==
{{Podrobně|Německé včelařské spolky na území Rakouska-Uherska}}
[[Soubor:Cueva arana.svg|náhled|Skalní kresba ze starší doby kamenné v Cueva de la Araña (ES)]]
[[Med]] byl hlavním a nejrozšířenějším sladidlem v evropské kuchyni prakticky až do zavedení průmyslové výroby cukru.
Sběr medu zobrazují jeskynní malby ve [[Španělsko|Španělsku]] z konce [[Paleolit|starší doby kamenné]]. Nejznámější je 12 tisíc let stará skalní kresba objevená v Pavoučí jeskyni ([[Cueva de la Araña]]) v Bicorp u [[Valencie]]. V zemích [[Blízký východ|Blízkého východu]] je doložen chov včel v hliněných džbánech už v období 5.000 let př. n. l. a tímto způsobem se tam včely chovají dodnes.
=== Středověk ===
Z 9. století se dochovala zpráva arabských cestovatelů [[Ibn Rust]]a a [[Ibn Mahmud Gordizi|Ibn Mahmuda Gordiziho]], že poddaní knížete [[Svatopluk I.|Svatopluka]] chovají včely v dřevěných nádobách a z [[med]]u vyrábějí opojný nápoj.
Kláty i koše měly jednu nevýhodu: prohlídka včelstva nebyla možná bez narušení nebo zničení díla. Švýcarský chovatel včel [[François Huber]] hledal řešení v konstrukci tzv. [[Huberův rámkový úl|rámkového úlu]], do kterého bylo možné nahlédnout.
=== 19. století ===
19. století, označované za století vynálezů a velkých objevů, se takto projevilo i v chovu včel:
Slezan [[Jan Dzierżon]] v r. [[1845]] veřejně pojednal o svém objevu – [[partenogeneze|partenogenezi]] trubců. Také zdokonalil Huberův úl tak, že nechal včely stavět plásty na laťky volně uložené u stropu úlu.
Brněnský včelař baron A. Beylepsch dále zdokonalil Dzierżoňův systém tím, že uzavřel včelí plást do dřevěného rámku.
[[Soubor:Lorenzo_Langstroth.jpg|náhled|Lorenzo Langstroth ([[1810]]–[[1895]])]]
V roce [[1852]] patentoval americký včelař [[Lorenzo Langstroth]] objev „včelí mezery“. Ze „včelí mezery“ vychází konstrukce úlu, která nese jméno objevitele. Langstrotův úlový systém je dnes známý v celém světě.
Pro včelaře především na Moravě a ve Slezsku byl významným datem 24. listopad 1854. V Ditrichštejnském paláci (nyní [[Moravské muzeum]]) v Brně byl ustaven včelařský odbor pro Moravu a Slezsko.
V září roku [[1865]] major rakouské armády [[Franz von Hruschka]] předvedl v Brně na sjezdu rakouských a německých včelařů svůj významný vynález – [[medomet]].
Rok [[1866]] dal vzniknout úlu zvanému Moravský stojan, rámkové míře 39 x 24 a v tomtéž roce se narodil [[František Adamec (1866)|František Adamec]].
Stolařský mistr [[Johannes Mehring]] zhotovil umělou [[Včelí vosk|mezistěnu]] ze včelího vosku. V roce [[1867]] se o ní dozvěděla včelařská veřejnost v Brně. 30. září téhož roku vyšlo první číslo proslulého časopisu ''Včela brněnská''.
=== 20. století ===
Na začátku 20. století se včelaři začali více zajímat o včelí nákazy. Jednalo se především o [[varroáza|varroázu]], [[Hmyzomorka včelí|nosematózu]] a [[mor včelího plodu]].
22. června [[1990]] byl zaregistrován Český svaz včelařů jako občanské sdružení chovatelů včel (fyzické i právnické osoby) a příznivců včelařství.
<br />
Další organizace sdružující včelaře byla založena 8. 12. [[2000]] v [[Praha|Praze]] pod názvem Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV-CZ). Svým programem se přihlásila do velké rodiny evropských společností nástavkových včelařů.
== Organizace včelařství v Česku ==
[[Soubor:Bohuslavice stezka 001.jpg|náhled|Včelařská naučná stezka v Kyjově-Bohuslavicích]]
V [[Česko|Česku]] se chovem včel zabývalo v roce 2003 více než 53 000 včelařů ošetřujících 518 000 včelstev.
V současnosti (rok 2020) [[Český svaz včelařů]] eviduje přes 54 tisíc členů, což představuje 98 % všech včelařů v Česku; v jejich péči je na 575 000 včelstev. Česko tak patří mezi státy s nejvyšší organizovaností chovatelů včel na světě.<ref>Počet včelařů v Česku dle http://www.vcelarstvi.cz/csv.html</ref>
ČSV prostřednictvím okresních výborů koordinuje činnost základních organizací na úrovni jednotlivých obcí nebo skupin obcí.<ref name="odkazovač">
{{Citace monografie
| příjmení = Veselý
| jméno = Vladimír a kol.
| odkaz na autora =
| titul = Včelařství
| vydavatel = Brázda
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-209-0320-8
| kapitola = Úvod, MVDr. Miloslav Peroutka, CSc
| strany = 3-4
| jazyk =
}}</ref>
Pracovní společnost nástavkových včelařů ČR (PSNV-CZ) je organizace sdružující včelaře, kteří uplatňují chov v nástavkových [[úl]]ech nejčastěji v [[Lorenzo Langstroth|Langstrothově]] systému.
Uvedené spolky nejsou vnímány jako konkurenční, jejich členská základna se překrývá.
V [[Česko|Česku]] je včela zařazena mezi hospodářská zvířata. Z tohoto pohledu se na chov včel vztahují obecně závazné právní předpisy. Včelařství jako obor patří do kompetence [[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstva zemědělství ČR]].<ref name="odkazovač"/>
== Studium oboru včelařství v Česku ==
Včelařství jako akreditovaný studijní obor (41-51-H/02 Včelař) lze od roku 2011 studovat jako dvouleté dálkové studium na SOU [[Blatná]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.modernivcelar.eu/clanky/po-18-letech-opet-denni-studium-vcelarstvi-v-cr.html |datum přístupu=2014-05-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140525233934/http://www.modernivcelar.eu/clanky/po-18-letech-opet-denni-studium-vcelarstvi-v-cr.html |datum archivace=2014-05-25 |nedostupné=ano }}</ref><ref>http://www.soublatna.cz/index.php?pg=obor-vcelar/vcelar</ref> Tříleté denní i dálkové studium oboru včelař nabízí i SOU včelařské Nasavrky a denní studium Střední lesnická škola Žlutice.
== Zootechnika včelařství (obecné zásady) ==
[[Soubor:Pcelinjak zitkovac veca.jpg|náhled|Nástavkové úly volně na včelnici]]
[[Včela medonosná]] patří k hospodářsky významnému hmyzu a je pro své užitkové vlastnosti chována v prostředí člověkem uměle vytvořeném. Na rozdíl od jiných druhů hospodářských zvířat nelze považovat včelu za organismus [[Domestikace|domestikovaný]] v pravém slova smyslu. Včelí instinkty důležité pro přežití v přírodě zůstávají chovem nezměněny. Šlechtitelské zásahy ovlivňují intenzitu projevů některých vlastností (bodavost, užitkovost). Vytvořené změny nemají trvalý ráz; pomine-li šlechtitelský tlak, vlastnosti včelstva se po několika generacích matek vracejí k výchozímu stavu.
Ošetřování včelstva vyžaduje respektování jeho zákonitostí. Chovatel-včelař je v pozici toho, který usměrňuje podmínky pro život včelstva, aby nic nebránilo jeho harmonickému rozvoji, a tak se dosáhlo maximálního uplatnění shromažďovacího pudu včel, tedy hromadění zásob [[med]]u resp. [[pyl]]u.
=== Podzim ===
[[Soubor:Bijenstand (Honeybees).jpg|náhled|Krytá včelnice]]
Včelařův rok začíná na podzim měsícem září.
Včelstvo opatřené zimními [[Sacharidy|glycidovými]] zásobami tlumí svou aktivitu. Včelař opatří česno [[úl]]u zábranou proti vniknutí škůdců ([[myš]], [[rejsek obecný|rejsek]]). Klidový režim je nejdůležitější. Každé vyrušení zesiluje aktivitu včelstva na úkor zimních zásob.
S nástupem chladného podzimního počasí včelstvo vytváří zimní chumáč. V období, kdy denní teploty ještě vystoupí nad 10 °C (říjen- listopad), provádí se povinné léčení včel [[Fumigace|fumigací]] proti parazitu [[Kleštík včelí|kleštíku včelímu]]. Léčení se opakuje 3x s několikadenním odstupem. Na podložce úlu je pozorovatelný spad parazitického roztoče a lze tak hodnotit úroveň napadení. Léčivo lze aplikovat také při nižších teplotách aerosolem na bázi acetonu pomocí aerosolového vyvíječe.
=== Zima ===
[[Soubor:AZ hives.jpg|náhled|Včelín]]
V zimním období dohlíží včelař na klid kolem úlů. Zabezpečí, aby ''[[měl]]'' (mechanický odpad živého včelstva) byla zachycována na podložce úlu po celý měsíc prosinec a leden. Takto shromážděná měl se povinně zasílá k laboratornímu vyšetření a hodnotí se úspěšnost podzimního léčení proti [[Kleštík včelí|kleštíku včelímu]]. Ze získaných dat se vytvoří plošný obraz intenzity zamoření parazitem na celém území [[Česko|Česka]] jako podklad pro další veterinární opatření.
=== Předjaří ===
V únoru, někdy už koncem ledna, se očekává první prolet včel. Slunečné počasí při teplotě nad 16 °C je pro včelstvo signálem k hromadnému opuštění úlu. Včely vyprazdňují výkalový vak. Prolet je důležitým faktorem z hlediska hygieny a zdravotního stavu včelstva. Podle něj lze vizuálně kontrolovat sílu a vitalitu včelstva po přezimování.
[[Soubor:Bienenwagen 070916 1.jpg|náhled|Kočovný vůz]]
S rozkvětem prvních pylodárných rostlin ([[jíva]], [[Olše (strom)|olše]], [[javor]]) spolu se zvyšující se teplotou začíná plodování včelstva. Podle nakladených vajíček včelař usuzuje na přítomnost matky. Kontroluje stav glycidových zásob a případně doplní rezervními zásobními plásty.
=== Jaro ===
[[Soubor:Beekeeper.jpg|náhled|Prohlídka včelstva v [[Lorenzo Langstroth|Langstrothově]] úlu]]
Měsíc duben je ve znamení nárůstu plodování. Včelař rozšiřuje plodové hnízdo mezistěnami. Podle potřeby dokrmuje medným roztokem. Na konci měsíce dubna za květu [[Slivoň|třešně ptačí]] nastává důležitý předěl mezi:
* vyrovnávacím plodováním, kdy se včelstvo dostávalo pozvolna do snůškové kondice
* a strmým rozvojem od května až do letního slunovratu
Květen je měsícem jarní snůšky. Kvetou ovocné stromy a monokultury [[Brukev řepka|řepky]]. Zkušený včelař nasazuje medník a rozšiřuje plodové hnízdo (u nástavkových úlů vkládáním nástavku s mezistěnami). Nedostatek prostoru v [[úl]]u, ale i další příčiny vedou k rojové náladě.
V takovém případě včelař pozoruje výskyt matečníků ve včelstvu. Vyrojení včelstva se předchází tvorbou oddělku. Od včelstva se oddělí, umožní-li to typ [[úl]]u, i polovina spolu s jedním matečníkem. Rovnováha hmyzího společenství je narušena. Rojová nálada vymizí a včely v oddělku si z matečníku vychovají novou matku. Tvorba oddělku je zároveň jedním ze způsobů množení včelstev.
Po odkvětu ovocných stromů ustává přechodně snůšková aktivita. Podle obsahu medníku lze poprvé posoudit úspěšnost včelařského roku. Je čas prvního vytáčení medu. V nepříznivém roce se první vytáčení nekoná. V horských oblastech se čeká pravidelně až na hlavní letní snůšku.
Jaro od dubna do poloviny června je vhodným obdobím pro chov matek.
=== Léto ===
O letním slunovratu je včelstvo na vrcholu svého rozvoje. Před tímto mezníkem začíná letní hlavní snůška, která je většinou vázána na kvetení [[Lípa (rod)|lip]] a [[Trnovník akát|akátů]]. Po ukončení snůšky jsou včelstvu odebrány zásoby medu pro hlavní vytáčení. Včelstvo však nesmí být ponecháno bez zásob. Neprodleně se zahajuje tzv. krmení. V pravém slova smyslu jde o doplnění zásob na zimu. Viz též [[tekuté cukry]].
Včelař krmítkem různého typu dodává do úlu 60% roztok řepného cukru nebo podobného krmiva. Včely roztok zpracovávají podobně jako nektar květů a ukládají do plástů jako zimní zásoby. Podle typu [[úl]]u a technologie včelaření se dodává 12-20 kg cukru na včelstvo.
=== Podletí ===
Po zakrmení se doporučuje vložit do [[úl]]u odpařovač [[Kyselina mravenčí|kyseliny mravenčí]]. Páry koncentrované kyseliny včelám neškodí, avšak negativně ovlivňují rozvoj [[Kleštík včelí|kleštíka včelího]]. Po deseti dnech se odpařovač vyjímá a nasazuje se ještě jednou na konci srpna či začátkem září.
Vykazuje-li včelstvo přes léto zvýšený spad [[Kleštík včelí|kleštíka]] na podložku úlu (10 za den a více), po odebrání zásob se do úlu vkládají pásky kontaktního léčiva GABON.
== Odkazy ==
| 