Jiřetín pod Jedlovou: Porovnání verzí

| obrázek = KostelFara a kostel v Jiřetíně pod Jedlovou.jpg

| popisek = Kostel s farou v Jiřetíně pod Jedlovou

| úřední web = http://www.jiretin.cz/

| starosta = BohuslavJosef KaprálikZoser

| starosta aktuální k = 20182022

'''Jiřetín pod Jedlovou''' (původní a [[němčina|něm.německý]] název ''Sankt Georgenthal'') je [[obec]] (dřívější [[město]]) na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]], v [[okres Děčín|okrese Děčín]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. [[Žije v ní {{Počet obyvatel}} obyvatel. Obec]] tvoří kromě městečka ještětaké osady [[Lesné]], [[Rozhled]] a [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)|Jedlová]]. Celkem v ní žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. PSČ obce je 407 56 vyjma části Jedlová, která má PSČ 408 01. V roce 1587 byla Jiřetínu udělena [[císař]]emcísařem [[Rudolf II.|Rudolfem II.]] plná městská práva. V roce 1998 získala obec titul [[Vesnice roku]].

Jiřetín leží v [[Lužické hory|Lužických horách]] v nadmořské výšce 458 metrů, pod [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížovou horou]] (563577 m n. m.), na kterou byla roku 1764 zřízena křížová cesta, a v roce 1796 kaple. V obci je od roku 1874 ženský klášter [[Kongregace dcer Božské lásky]].

Město se [[němčina|německy]] jmenovalo ''Sankt Georgenthal'' (česky ''Svatý Jiří v&nbsp;Oudolí''). Město založil v&nbsp;roce [[1539]] [[Šlejnicové|Jiří ze Šlejnic]], proto bylo svěřeno pod ochranu [[svatý Jiří|svatého Jiří]] a bylo pojmenováno po svém patronovi. Český název byl vytvořen v &nbsp;roce 1949 ze jména [[Jiří]] podle starších českých zeměpisných jmen. Po roce 1945 se městečko krátkou dobu jmenovalo ''Svatý Jiřetín''. V &nbsp;roce 1949 městečko dostalo rozlišovač pod Jedlovou pro odlišení od ostatních [[Jiřetín]]ů.<ref name="vlast199">{{Citace monografie

V&nbsp;roce [[1983]], byl na zahradě domu čp. 212, nalezen nejstarší doklad o&nbsp;pobytu člověka na území Jiřetína, pamětní mince [[řím]]ského císaře [[Claudius II.|Claudia II.]], který vládl v&nbsp;letech 268 až 270 a která byla ražena za jeho nástupce [[Quintillus|Aureliana]].

Podle dostupných údajů vznikl základ Jiřetína již v&nbsp;roce [[1539]], kdy bylo vybráno místo, a v&nbsp;letech [[1548]] až [[1553]] bylo hornické městečko vyměřeno do pravidelného [[šachy|šachovnicového]] [[půdorys]]upůdorysu. Město bylo postaveno při staré [[Lipsko|lipské]] cestě, které lemovala východní okraj městečka. Město Jiřetín patří do skupiny horních měst, zakládaných podél [[Sasko|saských]] hranic. Základem Jiřetína je přesný [[čtverec]] [[náměstí]], od něhož se odvíjela pravidelná [[Ortogonalita|ortogonální]] síť ulic. Středové ulice neměly tranzitní charakter, což nebylo na úkor [[doprava|dopravní]] dostupnosti. Dálková trasa vedla na východním okraji města. Podél náměstí a ulic byly vyměřeny kvadratické domovní bloky, na jejichž každé straně stály tři domy. Ačkoli byly všechny domy v&nbsp;městečku dřevěné, nikdy z&nbsp;tohoto důvodu nevyhořelo celé.<ref name="smet36">Smetana, str. 36.</ref>

Počáteční rozvoj městečka byl ovlivněn četnými výhodami, které plynuly ze zakládacího privilegia, které dal ve dvaceti bodech 12. listopadu [[1554]] sestavit Jiří ze Šlejnic. Město dostalo obvyklá základní práva, všichni majitelé domů dostali právo vařit [[pivo]] podle rumburského [[Právo várečné|várečného řádu]] a prodávat je, právo péci chleba, porážet [[dobytek]], získali volnost k&nbsp;provozování [[obchod]]u&nbsp;a vedení [[řemeslo|řemesel]]. Byli osvobozeni po celém [[dominium|dominiu]] od všech dávek i&nbsp;[[clo|cel]]. Měli právo svobodného odkazu svého majetku, a byli osvobozeni od všech dluhů, které nechali mimo [[země Koruny české]]. Měli právo volit [[městská rada|městskou radu]], [[purkmistr]]a a rychtáře a funkcionáře městské samosprávy, i&nbsp;když si [[vrchnost]] vymínila jejich schválení. Obyvatelé města nezískali žádné pozemky, pouze ty, na kterých stály jejich domy. Měli však právo svobodného odkazu svého majetku a především výsadu volného pohybu, tj. svobodného příchodu a odchodu.<ref name="smet38">Smetana, str. 38.</ref> Výsady umožňovaly zdárný chod městského života, který měl zajistit zdárný chod důlní činnosti. Hlavním důlním dílem byla v&nbsp;[[16. století]] dědičná [[štola]] [[Svatý Kryštof|svatého Kryštofa]], její vchod je vidět před jiřetínským domem čp. 252 v&nbsp;Křížové ulici. Podpora vrchnosti nebyla bezmezná, předpokládalo se podmínečné prodlužování platnosti důlního [[privilegium|privilegia]]. Ta byla v&nbsp;roce [[1569]] prodloužena o&nbsp;dalších 15 let a v&nbsp;roce [[1584]] o&nbsp;další tři roky. Záhy však došlo k&nbsp;poklesu těžby. V&nbsp;době omezování důlní činnosti byly záporem majetkoprávní poměry. V&nbsp;roce 1587 byly obyvatelům městečka vyměřeny poddanské platy a povinnosti.<ref name="smet39">Smetana, str. 39.</ref> Dne 18. prosince 1587 udělil císař [[Rudolf II.]] listinou plné [[městské právo]]. Součástí výsad města byly dva výroční trhy, na svatého Jiří (24. dubna) a po svatém Martinovi (11. listopadu). Součástí listin bylo i&nbsp;udělení práva na věčné časy užívat vlastní [[pečeť]] a [[Městská heraldika|znak]]. V&nbsp;roce [[1599]] ve městě propukla [[mor]]ová [[epidemie]], jíž podlehlo 300 lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie

Vlastní kostel začali obyvatelé Jiřetína budovat v&nbsp;roce 1587. Kostel byl vysvěcen dne 21. května [[1612]] a prvním duchovním se stal [[Protestantismus|evangelický]] pastor z&nbsp;[[Dolní Podluží|Dolního Podluží]] Joachim Schöfelder. V&nbsp;roce [[1616]] se kněz přestěhoval z&nbsp;Dolního Podluží do Jiřetína, byla postavena fara.<ref name="smet46">Smetana, str. 46.</ref>

Naděje vkládané do rudných ložisek nesplnily očekávání. Cesta k&nbsp;životním jistotám vedla před [[cech]]y. První se městským řemeslem uplatnili [[pláteník|pláteníci]], tkali již od roku [[1557]].<ref name="smet47">Smetana, str. 47.</ref>

V&nbsp;roce [[1642]] za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] zničili [[Švédové]] nedaleký hrad [[Tolštejn]]. V&nbsp;době rekatolizace odešlo – podle seznamu ze 3. prosince [[1652]]&nbsp;– z&nbsp;Jiřetína 108 osob, jako první získal měšťanské právo v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]] stolař Johann Krocker.<ref name="smet52">Smetana, str. 52.</ref>

[[Soubor:Sloup svatého vavřince v Jiřetíně podJedlovouJiretin-Laurentius-Säule.jpg|náhled|Sloup [[Svatý Vavřinec|svatého Vavřince]] na náměstí v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou]]

9. května 1945 převzal správu Jiřetína a bezpečnostní službu český národní výbor. Během prvních týdnů po válce se v&nbsp;Jiřetíně aktivizovali němečtí [[antifašismus|antifašisté]], kteří byli od ostatních Němců odlišováni ještě 18. srpna 1945 v&nbsp;hlášení místní správní komise o&nbsp;počtu obyvatel. Pro původní německé obyvatelstvo představovaly velký problém takzvané [[Revoluční gardy]], kterým se říkalo „rabovací gardy“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.zwittau.cz/WEB/rg.htm

| titul= Revoluční gardy: Vzhůru po pohraničí

| vydavatel = Převzato z časopisu: Týden, Napsal: Jan Gebhart PhDr.

V&nbsp;roce 1992 byla v&nbsp;Jiřetíně vyhlášena [[městská památková zóna]], přestože na západní straně náměstí stojí panelové nákupní středisko. V&nbsp;roce 1994 byla zahájena rekonstrukce fary. Též v&nbsp;roce 1994 začala výměna střešní krytiny kostela a části krovů kostela, věřící museli na nedělní mši svatou chodit do kostela v&nbsp;Dolním Podluží. V&nbsp;druhé polovině září 1995 začalo vznikat informační středisko rekonstrukcí [[autobus]]ovéautobusové čekárny na náměstí. Z&nbsp;nevzhledné a poničené stavby se stal víceúčelový objekt. Do provozu byl uveden v&nbsp;roce 1998. V&nbsp;roce 1999 byla [[turistika|turisticky]] zpřístupněna štola Jan Evangelista. V&nbsp;roce [[1998]] obec zásluhou místních obyvatel a chalupářů získala titul „[[Vesnice roku]]“.<ref>{{Citace elektronické monografie

DneV 2. červnaroce 2001 bylo v&nbsp;prostorách hradu [[Tolštejn]]a vyhlášeno [[Mikroregion Tolštejn|Tolštejnské panství]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.ceskolipsko.info/dr-cs/putovani-po-regionu/luzicke-hory-a-jestedsky-hrbet/vandrovani-po-tolstejnskem-panstvi.html

| titul= Vandrování po Tolštejnském panství

| vydavatel = Liberecký kraj

[[Soubor:BudovaJiřetín radnicepod vJedlovou Jiřetíně2017-05 pod Jedlovou08.JPGjpg|vlevo|náhled|vlevo|Budova radnice v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou]]

| datum přístupu=2009-03-07}}</ref> Starostou Jiřetína pod Jedlovou byl v &nbsp;letech 1990–2015 [[Josef Zoser]], který byl v&nbsp;letech 2002 až 2008 [[senát]]orem za Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst za [[okres Děčín]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=30.11.2006&par_3=163

=== VlajkaSymboly a znakobce ===

Jiřetín pod Jedlovou měl v&nbsp;minulosti praporvlajku, jehojehož list tvořily dva pruhy, modrý a bílý. Shodoval se s&nbsp;mnoha historickými městskými praporyvlajkami, a proto bylbyla jiřetínskýjiřetínská praporvlajka doplněn rozlišující figurou. Nově upravenýupravená praporvlajka má popis: ''List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a bílý s&nbsp;bílou lilií v&nbsp;žerďové polovině listu, a bílý.'' Podobu praporuvlajky schválil [[Podvýbor pro [[heraldika|heraldiku]] a [[vexilologie|vexilologii]] Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 12.&nbsp;února 2003. Předseda poslanecké sněmovny udělil praporvlajku 6.&nbsp;června 2003 na základě svého rozhodnutí ze&nbsp;dne 18.&nbsp;března 2003.<ref>{{Citace periodika

Samotný Jiřetín pod Jedlovou se nachází na poměrně strmém svahu. Sportovní areál má nadmořskou výšku 435430 metrů, náměstí leží v&nbsp;nadmořské výšce 445455 metrů. Horní část obce máse nadmořskoušplhá výškuk&nbsp;nadmořské výšce 500 metrů, nad obcí se nachází [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížová hora]] o&nbsp;nadmořské výšce 563577 metrů. Osadou Rozhled protéká Bílý potok, [[Lesné]]ho na východní straně lemuje [[Lesenský potok]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mapy.cz: Turistická mapa
| url = https://mapy.cz/s/jekezojuhe
| vydavatel = Seznam.cz
| datum přístupu = 2024-03-03
}}</ref> Osadu [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)|Jedlová]] odvodňuje Jedlovský potok. Katastrem obce probíhá hlavní evropské rozvodí mezi [[Baltské moře|Baltským mořem]] a [[Severní moře|Severním mořem]]. Obec leží v&nbsp;nadmořské výšce 458 metrů. Nejvyšším bodem obce je [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]], od zní k&nbsp;východu směřuje hřbet, ukončený zříceninou hradu [[Tolštejn]]a.

Jiřetín pod Jedlovou se nachází na severní straně západní části [[Lužické hory|Lužických hor]]. Rozloha katastru obce je 11,3637&nbsp;km², z&nbsp;toho 7,448&nbsp;km² představuje lesní půda, 2,5655&nbsp;km² trvalé travní porosty, 2,8583&nbsp;km² zemědělská půda, a zbytek připadá na zastavěnou plochu, ostatní a vodní plochy.<ref>{{Citace elektronické monografie

| url = httphttps://vdb.czso.cz/vdbvovdbvo2/tabdetailfaces/cs/index.jspjsf?cislotabpage=profil-uzemi&uzemiprofil=MOS+ZV0131588&pro_3980560u=562572#pozn2__VUZEMI__43__562572

| datum přístupu = 20092021-0207-2314

Jiřetín v&nbsp;70. letech 19. století usiloval, aby se v&nbsp;něm usídlily řeholnice. Město jednalo s&nbsp;generální představenou [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského]] v&nbsp;roce 1872, ale bezvýsledně. Po založení ''[[Kongregace Dcerdcer Božské Láskylásky]]'' v&nbsp;roce 1868 byly do Jiřetína povolány sestry nové [[řehole]], které zde zřídily ''[[Dům božské prozřetelnosti]]'' v&nbsp;roce 1874.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.volny.cz/kdbl.jiretin/

Po roce 1989 postupně řádové sestry z&nbsp;Jiřetína odešly, zůstala jen [[Kongregace Dcerdcer Božské Láskylásky]] a [[voršilky]].

V&nbsp;Jiřetíně jsou v&nbsp;seznamu památkové chráněných objektů farní [[kostel Nejsvětější Trojice (Jiřetín pod Jedlovou)|kostel Nejsvětější Trojice]], kaple Ukřižování na Křížové hoře s&nbsp;přiléhajícím areálem, celkem 24 objektů včetně 11 obrazů křížové cesty, sloup se sochou svatého Vavřince, fara (čp. 1) domy čp. 4 (z&nbsp;roku 1788). Dále čp. 121, 144 a 145, dále chalupy čp. 162 a 164, zřícenina hradu [[Tolštejn]] a rozhledna na [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]]. Chráněné je také sousoší [[Svatá Anna|svaté Anny]] na západním okraji obce a [[Třípanský sloup]] pod [[KonopáčJelení (Lužické hory)skála|JelenímJelení kamenemskálou]].<ref name="smet176">Smetana, str. 176. </ref>

Budova fary pochází z&nbsp;roku [[1755]]. Provedení této stavby patřilo v&nbsp;tehdejší době k&nbsp;nejhonosnějším objektům svého druhu v&nbsp;severních Čechách a její vzhled, preferující patrový ''vilový'' stavební typ s&nbsp;[[mansarda|mansardovou]] střechou, se nakonec v&nbsp;pobělohorské době stal závazný právě pro farní budovy.<ref name="kühn"/>

}}</ref> Roku [[1982]] na ní byla umístěna malá pamětní tabulka,<ref name="kühn"/> která však byla později odstraněna.

Během 60. až 80.&nbsp;let byl na [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] a u&nbsp;osady Rozhled vybudován lyžařský areál, čímž se Jiřetín stal střediskem zimních sportů. V&nbsp;roce [[1983]] zahájila místní tělovýchovná jednota výstavbu letního sportovního areálu,<ref name="smet183">Smetana, str. 183.</ref> který nabízí mnoho možností sportovního vyžití.

Obec v&nbsp;roce 1993 založila místní noviny „Permoník“. Nulté číslo vyšlo v&nbsp;březnu 1993, poté začaly vycházet pravidelně. Od května 1997 nesou noviny podtitul „Noviny pro občany a chalupáře Jiřetína pod Jedlovou, Dolního Podluží a Horního Podluží“. [[Noviny]] jsou měsíčníkem.<ref name="smet179">Smetana, str. 179. </ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://noviny.sluknovsko.cz/

| titul= ZŠ - Regionální periodika

| vydavatel = 2004 Interdata

| datum přístupu=2009-03-15}}</ref>

}}{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref name="smet159">Smetana, str. 159.</ref>

FileSoubor:Jiřetín_pod_Jedlovou_Jiřetín pod Jedlovou (1).jpg|Náměstí Jiřího, vlevo radnice

FileSoubor:Jiřetín_pod_Jedlovou_Jiřetín pod Jedlovou (4).jpg|Severovýchodní strana Náměstí Jiřího

FileSoubor:Jiřetín_pod_Jedlovou_Jiřetín pod Jedlovou (52).jpg|Křížová cesta na Křížové hořeulice

FileSoubor:Jiřetín_pod_Jedlovou_Jiřetín pod Jedlovou (23).jpg|KřížováDěčínská ulice

* [[Karel Kuča|KUČA, Karel]]: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II., s. 733–736; {{ISBN 80–85983–14–1|80-85983-14-1}}

* {{Commonscat|Jiřetín pod Jedlovou}}

* {{ÚIROficiální web}}