Divadlo Tábor: Porovnání verzí

Divadlo, které je nepřehlédnutelnou [[Dominanta (stavba)|dominantou]] starého města, je [[Architektonický styl|architektonicky]] originálním souborem původní [[pseudorenesanční]] divadelní budovy z roku [[1887]],<ref>https://www.jiznicechy.cz/turisticke-cile/573-divadlo-oskara-nedbala-tabor</ref>, a [[Nápad|nápadité]] [[PřestavbaRekonstrukce (stavebnictví)|přestavby]] bývalého sousedícího [[Empír|empírového]] domu, s využitím jeho přilehlých prostor. [[Exteriér|Venkovní]] výzdoba táborského divadla patří k nejbohatším na našich divadelních budovách (zajímavostí je soška Kašpárka – symbolu divadelnictví, na štítu sousední budovy). Jeho [[Výtvarné umění|výtvarné]] řešení upoutá i v [[Interiér|interiéru]] ([[Jeviště|jevištní]] portál, zvlněný [[půdorys]] balkónu). Zásadní přestavbou (r. 1965) vznikl originální divadelní prostor, který má jedno [[jeviště]], a zároveň dvě, na něj připojená, [[hlediště]]. Tímto uspořádáním se stalo táborské divadlo [[Střední Evropa|středoevropskou]] [[RaritaUnikát|raritou]], což jen zdůrazňuje [[význam]] divadla pro kulturní život města.

Od roku [[1990]] nese divadlo jméno slavného táborského [[Narození|rodáka]] [[Oskar Nedbal|Oskara Nedbala]] (1874-19301874–1930).<ref>https://www.visittabor.eu/divadlo-oskara-nedbala</ref>. Významný [[hudební skladatel]], [[dirigent]] a [[Virtuos|virtuóz]], vynikajícího [[Viola|violista]], člen slavného [[České kvarteto|''Českého kvarteta'']], vystudoval v [[Tábor|Táboře]] [[Gymnázium|reálné gymnázium]], a jeho rodný dům stojí proti táborskému divadlu.

=== Staré divadlo 1840 - 18861840–1886 ===

První stálé divadlo vzniklo v letech [[1840]]  -[[1841]] (zásluhou Mudr. Eiselta, nadšeného ochotníka), v [[Podlaží|přízemí]] budovy [[Město|městské]] [[Sýpka|sýpky]], a fungovalo zde až do roku [[1886]] (v roce [[1851]] tu hrál [[Josef Kajetán Tyl|Josef Kajetán Tyl)]]). Sýpka stála mezi dvěma [[Hradba|hradebními zdmi]], v tzv. [[Parkán|parkánu]], na [[Jih|jižní]] straně [[Praha|Pražské]] brány.

[[Rozvoj tvořivosti|Rozvoji]] divadla pomohla zásadním způsobem [[Ochotnické divadlo|Společnost divadelních ochotníků]],<ref>https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=872</ref>, která (z [[IniciativaObčanská iniciativa|iniciativy]] J. V. Žáka), vznikla ve městě v roce [[1857]]. V době [[České národní obrození|národně obrozeneckého hnutí]], kdy se v Táboře hrálo divadlo převážně v [[Němčina|němčině]], začal spolek uvádět pouze [[Čeština|česká]] představení.

Divadlo bylo postupně upravováno, [[Zařizovací předmět|vybavováno]], díky [[Radnice|radnímu]] Fialovi dostalo např. novou [[OponaDivadelní opona|oponu]]. V letech [[1864|1864–1865]] byly (podle [[Návrhový vzor|návrhu]][[Ředitel|ředitele]] [[Reálka|reálky]] Františka Šandy) vybudovány nové [[Lóže|lóže.]]. V roce [[1869]] probíhaly další jevištní úpravy, ale také se začalo mluvit o potřebě celkové [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] divadla.

Byl zřízen [[Nadační fond|fond]] pro [[PřestavbaRekonstrukce (stavebnictví)|přestavbu]] a pro další rozšíření byl [[Vykoupení|vykoupen]] sousední dům. [[Plán|Plány]] byly sice na nějakou doby odloženy, ale v roce [[1882]]<nowiki/>byl znovu přednesen [[Koncepce|návrh]] buď na kompletní přestavbu divadla, nebo na novou stavbu. O návrh přestavby byl požádán pražský [[Stavebnictví|stavitelstavitelFrantišek]]František Buldra st., který byl v letech [[1881]]–83 [[Člen|členem]] [[komise]] pro [[Obnova řízení|obnovu]] [[Oheň|vyhořelého]] [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Nakonec bylo rozhodnuto postavit divadlo nové. Divadlo ukončilo svou činnost posledním [[PředstaveníDivadelní představení|představením]] [[Vrchlického sady|Vrchlického]] ''[[Noc na Karlštejně (divadelní hra)|Noci na Karlštejně]].''

=== Nové divadlo 1886 - 19401886–1940 ===

[[Soubor:Divadlo Tábor staré foto.jpg|náhled|Divadlo Tábor -– staré foto|279x279pixelů]]

Buldra předložil první [[Plán|plány]] přestavby, ale v [[platnost]] vstoupily nové [[RegulaceSpolečenská regulace|regulační]] předpisy, a bylo potřeba stanovit novou [[Ulice|uliční čáru]]. Bylo nutné zbořit i celou Pražskou bránu (tu dnes připomíná její [[půdorys]], vyznačený v dlažbě), a tím se vytvořilo místo pro novou budovu divadla. K dlouho připravované stavbě se přistoupilo v roce [[1886]], pro samotnou [[Realismus (umění)|realizaci]] stavby byl vybrán táborský [[stavitel]] Klier se svojí [[Společnost s ručením omezeným|společností,]] práce trvaly [[rok]]. V dalším roce se pracovalo na [[VybaveníStavebnické vybavení|vnitřním vybavení,]] a otevíralo se 4. [[Prosinec|prosince]] [[1887]]. [[Zahájení (šachy)|Zahájilo]] se [[Předehra (hudba)|předehrou]] ke [[Bedřich Smetana|Smetanově]] [[Hubička (opera)|''Hubičce'']], a poté táborští ochotníci předvedli [[Šubert|Šubertovo]] [[drama]] ''Jan Výrava''. Šubert byl tehdejším [[Ředitel|ředitelem]] [[Národní divadlo|Národního divadla]] a pomáhal ochotníkům se zkoušením jednotlivých [[RoleHerecká role|rolí]], se [[Scénografie|scénou]], s [[Kostým (převlek)|kostýmy]] a byl také ten, kdo do táborského divadla přivezl první sedačky. Údajně byly z vypáleného [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]]''.''

Tvůrci táborské budovy se [[Inspirace|inspirovali]] stavbou [[Národní divadlo|Národního divadla v Praze]], což dokládá nejen [[Novorenesance|novorenesanční]] tvar [[průčelí]], ale také podoba a výzdoba [[Interiér|interiérů]], včetně hesla "''[[Národní divadlo|Tábor sobě"]]'' nad [[OponaDivadelní opona|oponou]] jeviště. [[Finanční náklady|Náklady]] na stavbu činily 38.447 [[Rakousko-uherský zlatý|zl]].,<ref>https://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=71</ref>, z toho [[obec]] táborská uhradila 26.136 [[Rakousko-uherský zlatý|zl]]., a zbytek zaplatila Společnost ochotníků, [[Družstvo|Divadelní družstvo]] a drobní [[Dárce|dárci]].

V roce [[1904]] bylo táborské divadlo [[Elektrifikace|elektrifikováno]], [[Osvětlení (technika)|osvětlení]] zaváděl sám [[František Křižík]]. Další úpravy přišly v roce [[1912]]. Upravoval se [[Vstup|hlavní vstup]], rozšiřovala se [[Pokladní místo|pokladna]] a vznikl návrh na [[Parovod|parní vytápění]]. V r. [[1920]] byla zřízena [[Telefon|telefonní stanice]], vybudován [[sklad]] [[DekoraceDivadelní dekorace|dekorací]]. V r. [[1924]] byly upravovány [[Šatna|šatny]], pracovalo se na novém [[Předscéna|proscéniu]], nebo na [[Osvětlení (technika)|osvětlení.]].

Drozda také navrhl přístavbu tzv. Tylova domu, na místě staršího [[PřízemíPodlaží|přízemního]] domku, [[Přilehlá zóna|přiléhajícího]] k zadní zdi divadla. V [[PatroPodlaží|patrovém]] domě byly umístěny herecké šatny, [[Kancelář Blaník|kanceláře]], [[Zkušební oblast|zkušebna]] a další zázemí, které se do starého divadla nevešlo.

=== 1940 - 19451940–1945 ===

Ve [[Válka|válečných]] letech [[1942]]–[[1945]] působil v Táboře [[Profesionál|profesionální]] [[soubor]] [[Jižní Čechy|Jihočeského]] národního divadla, kterému byla v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] dočasně [[Zakázaný prostor|zakázána činnost]], a kterému táborští ochotníci poskytli, za cenu [[Omezující podmínky|omezení]] vlastní činnosti, [[Azyl|azyl.]].

Hrál zde např. [[František Husák]], [[Ota Sklenčka]], [[Nina Popelíková]] a další. Poslední dva zmiňovaní zde měli v r. [[1945]] [[Svatba|svatbu]]. Po konci války divadlo zůstalo opět ochotnické, a prvním [[PředstaveníDivadelní představení|představením]] v [[Osvobození Československa|osvobozené]] vlasti byla [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Lucerna (divadelní hra)|''Lucerna'']].

=== Zásadní dostavba 1965 - 19901965–1990 ===

V roce [[1958]] začaly přípravy další velké rekonstrukce. Ing. Drozda byl požádán o zpracování [[Architektura|studie]] ke zvětšení [[Kapacita|kapacity]] divadla, a zajištění většího [[Komfort|komfortu]] pro diváky. Drozda dospěl k [[Názor|názoru]], že bez větší přestavby divadlo zvětšit nelze, a navrhl postavit v prostoru [[Zahrada|zahrady]] vedlejšího domu nový sál. Byly [[Vykoupení|vykoupeny]] další sousední domy, původně obytný [[Empír|empírový]] dům, a další, menší dům, v zadní části [[Vnitroblok|vnitrobloku]]. Do prostoru mezi nimi bylo [[Vestavěné patro|vestavěno]] nové prostorné hlediště, napojující se v [[Pravý úhel|pravém úhlu]] ke zvětšenému [[Současnost|stávajícímu]]<nowiki/>jevišti (tedy k původní boční stěně starého jeviště). Dům v ulici byl přebudován na [[Štědrost|velkorysé]] [[Divák|divácké]] prostory ([[foyer]] s šatnou, [[Výstavní vitrína|výstavní]] prostory, [[kavárna]] s klubem, [[pokladny]]), dům na druhé straně sálu byl přestavěn na herecké šatny a další zázemí. Součástí úprav byla i [[Stavba|nástavba]] nad jižní částí Tylova domu, kam byla umístěna nová [[Zkušební oblast|zkušebna]], a upravoval se i [[park]]. Původně měla být na jevišti vybudována [[točna]], takže by [[Teorie|teoreticky]] mohli herci hrát pro obě hlediště. Zabránil tomu nedostatek [[Finance|financí]] (plán. rozpočet 6 mil. Kčs).

Rekonstrukce byla zahájena v [[Říjen|říjnu]] [[1958]], [[Kolaudace|kolaudovalo]] se v r. [[1965|1965.]]. Nový provoz divadla byl [[Zahájení (šachy)|zahájen]] 3. a 4. října 1965 hrou [[Josef Kajetán Tyl|J. K.Tyla]] ''[[Jan Hus]]'', v podání místních ochotníků, a slavnostně ještě jednou, 31. října, kdy zde soubor [[Národní divadlo|Národního divadla]] hrál [[Alois Jirásek|Jiráskovu ''Lucernu'']], s [[Dana Medřická|Danou Medřickou]] v hlavní roli [[Kněžna|kněžny]]. Při otevření byl přítomen i [[ministr]] školství a kultury, Dr. Kahuda. Začala novodobá kapitola historie táborského divadla.

Nové divadlo, do té doby fungující jako ''Městské divadlo'' (do r. [[1965]]), dostalo i nový název -– ''Divadlo Ivana Olbrachta'' (do r. [[1990]]), podle významného českého [[Ivan Olbracht|spisovatele a prozaika]]. Bylo určeno pro poloprofesionální provoz – kromě zájezdových představení tu hráli i místní ochotníci, kteří byli před dokončením stavby sloučeni do ''Souboru Divadla Ivana Olbrachta'' (začínali zde např. [[František Němec (herec)|František Němec]], [[Jiří Hrzán]], [[Petr Svoboda (herec)|Petr Svoboda]], [[Jan Novotný (herec)|Jan Novotný]] atd.).

Malý sál (se skvělou akustikou) je už mnoho let vyhledávaným místem [[Audiovizuální dílo|natáčení]] [[Televizní pořad|televizních pořadů]] (''[[Možná přijde i kouzelník|''Možná přijde i kouzelník]])'']], nebo [[Film|filmů]] [[Iluzionista (film, 2006)|''(Iluzionista'']], ''Největší z Pierotů'').

Během filmařských prací byla např. znovu [[Odhalení|odhalena]] unikátní [[malba]] na stropě malého sálu, dlouho zakrytá [[Podhled (strop)|podhledem]] z [[Zvuk|akustických]] desek. Ze [[Freska|stropní fresky]], kolem [[Křišťál|křišťálového]][[Lustr|lustru]] (13 metrů vysoko), na diváky teď shlíží osm [[Múzy|múz.]] Jsou to [[Kalliopé|Kaliopé]] – bdící nad eposem a hrdinským zpěvem, [[Erató]] – nad milostnou poesií, [[Terpsichoré]] – nad tancem, [[Melpomené]] – nad tragédií, [[Úrania|Urania]] – nad hvězdami a počty, [[Kleió]] – nad historií, [[Polyhymnia]] – nad hymny a sborovou lyrikou, [[Euterpé]]- nad lyrickým básnictvím, zpěvem a hudbou. Je to osm dcer nejvyššího [[Zeus|boha Dia]] a bohyně paměti [[Mnémosyné]]. Chybí devátá múza, [[Thálie]], která bdí nad komedií. Ta je všude kolem. Divadlo jí bylo totiž roku [[1887]] zasvěceno. Kdyby však nezasáhla náhoda (odstraňovalo se elektrické osvětlení a jedna deska spadla), stropní freska by se dodnes možná neobjevila.<ref>https://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/taborske-divadlo-ma-jedno-jeviste-pro-dve-hlediste</ref>.

Rozšíření divadla přineslo nejen větší pohodlí divákům, ale i možnost úsporněji a s rozmyslem volit umístění pořadů do odpovídajících prostor (s ohledem na jejich kapacitu), protože do malého (starého) sálu táborského divadla se vejde 350, do velkého (nového) 650 [[Divák|diváků]].<ref>https://goout.net/cs/divadla/divadlo-oskara-nedbala-tabor/asbc/</ref>.

V roce [[1967]] ještě vyrostla nad šatnovým traktem nástavba s novou [[Byt|bytovou jednotkou]]. Tím byla proměna táborského divadla na dlouhou dobu ukončena. Vznikla [[Moderní umění|moderní]] divadelní budova, přestavující [[Střední Evropa|středoevropskou]] [[RaritaUnikát|raritu.]]

=== Současnost 1990 - 20201990–2020 ===

Další [[Část|etapa]] oprav a [[Inovace|inovací]] začala v roce [[1990]]. V roce [[1991]] byl nad starým sálem rekonstruován [[strop]] a [[krov]], přibyla nová [[ocelová konstrukce]]. Proběhla výměna [[Vytápění|topení]] -– za [[Plynový kotel|plynové]], postupně byly opraveny [[Fasáda|fasády]] všech budov, divadlo bylo vybaveno [[Počítačová síť|počítačovou sítí]], [[Televize|průmyslovou televizí,]] novou [[Telefonní ústředna|telefonní ústřednou]], novou [[Zvukový technik|zvukovou technikou]], zajištěny [[Bezbariérový přístup|bezbariérové]] vstupy. Nový sál byl [[Zateplení budovy|zateplen]] a [[Klimatizace|klimatizován]].

Poslední rekonstrukce, r. [[2019]] - –[[2020]], modernizuje cca 1200 m2m²  [[Plocha|plochy]]. Zrenovované budou veškeré divácké prostory nového divadla, spolu s doposud nepoužívaným prostorem zázemí restaurace. Moderním způsobem bude obnovena kavárna ve vstupní hale a výstavní síně, včetně [[Architektura|architektonicky]] [[Výjimečný stav|výjimečných]] prvků ([[Sklo|prosklená]] stěna), nová bude i [[Vzduchový filtr|vzduchotechnika]] ve vstupních prostorech. Přízemní prostory vstupní haly, [[Foyer|foyeru]], toalet a [[Obchodní pokladna|pokladny]] změní své původní [[Uspořádání|dispozice]]. V prvním patře bude rozšířena kavárna, navýší se kapacita dámských toalet. Autory [[Projekt|projektu]] jsou Ing. arch. Monika Krausová a Ing. arch. Martin Kraus, ''Atelier a_detail Tábor''. [[Dodavatel|Dodavatelem]] stavby se stala firma ''Dřevotvar'' -– [[Řemeslo|řemesla a stavby]] z [[Chýnov|Chýnova]]. Kompletní rekonstrukci financuje [[Jihočeský kraj]] částkou 31.500.000,-Kč.

Oba [[Divadelní provoz|divadelní sály]] navštíví ročně více než 50 000<ref>http://www.divadlotabor.cz/</ref> diváků, a jsou zároveň využívány jako [[Koncertní síň|koncertní síně]] pro [[Hudba|hudbu]] všech [[Žánr|žánrů]]. Na obou jevištích pravidelně [[Host (osoba)|hostuje]] na tři desítky všech [[Praha|pražských]] a většiny [[Oblast|oblastních]] divadelních souborů. Nedílnou součástí divadla jsou i [[Výstava|výstavní]] prostory, [[Klub|divadelní klub]] a kavárna. Pořadům, jež se konají v [[Červenec|červenci]] a [[Srpen|srpnu]] v rámci [[Tábor|Táborského]] [[Kultura|kulturního]] [[Léto|léta,]] slouží kromě toho ještě přilehlý [[Terasovité pole|terasovitý]] divadelní [[park]].

|1886 - 18871886–1887 (po zbourání sýpky)

*[https://www.kudyznudy.cz/aktivity/divadlo-oskara-nedbala-v-tabore Kudy z nudy -– Divadlo Tábor]