Wikipedie

Havířov: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Sochy a plastiky: doplnil jsem fotografie
Milíkov1234 (diskuse | příspěvky)
3 440 editací
Bez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
 
(Není zobrazeno 198 mezilehlých verzí od více než 100 uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - statutárníčeská městoobec
| logo = Havířov Logo.png
| název = Havířov
| obrázekNUTS3 = Havirov sq02.JPGCZ080
| popisek = Náměstí Republiky
| vlajka = Flag of Havířov.svg
| znak = Coat of arms of Havířov.svg
| nuts3 = CZ080
| nuts4 = CZ0803
| nuts5 = CZ0803 555088
| nadmořská výška = 239 až 347
| kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]
| okres = Karviná
| ob.roz.působec s rozšířenou působností = '''Havířov'''
| pov.obpověřená obec = '''Havířov'''
| země = [[České Slezsko|Slezsko]]
| výměraPSČ = 32,07736 01
| počet obyvatelčástí obce = 74 1018
| obyvatelé aktuální k = 1.&nbsp;1.&nbsp;2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-29 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| zeměpisná šířka = 49.8
| zeměpisná délka = 18.4333333
| psč = 736 01
| počet částí = 8
| počet katastrálních území = 6
| počet zsjZSJ = 31
| počet obvodů = 0
| adresa = Magistrát&nbsp;města&nbsp;Havířova<br />Svornosti 2<br />736 01 Havířov
| web = www.havirov-city.cz
| emaile-mail = posta@havirov-city.cz
| primátor = {{Nowrap|[[Josef Bělica]] ([[ANO 2011|ANO]])}}
| primátor aktuální k = 20182022
| status = statutární město
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Havířov |lat_deg=49 |lat_min=46 |lat_sec=59 |lon_deg=18 |lon_min=25 |lon_sec=22 |float=center|caption=|position=left}}
}}
'''Havířov''' ({{výslovnost|ˈɦaviːr̝of|Cs Havířov.ogg}}, {{Vjazyce2|pl|''Hawierzów''}}) je [[statutární město]] v [[Těšínsko|Těšínském]] [[České Slezsko|Slezsku]], v [[Okres Karviná|okrese Karviná]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], ležící v ostravské [[Aglomerace|aglomeraci]] 11&nbsp;km jihovýchodně od [[Ostrava|Ostravy]] na řece [[Lučina (řeka)|Lučině]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, a jde tak o největší české město, které není krajské, a dokonce ani okresní.
 
Havířov je nejmladším městem v Česku (nikoli však nejmladší obcí),<ref>{{Citace periodika
Havířov je nejmladším městem v Česku (nikoli však nejmladší obcí), slavnostně vyhlášeným dne 4. 12. [[1955]]. Byl vystavěn po druhé světové válce na tehdejších katastrech obcí Dolní Bludovice, Šumbark a částečně i obce Šenov, jako satelitní město Ostravy – nachází se na historické silniční trase spojující [[Opava|Opavu]], [[Ostrava|Ostravu]] a [[Český Těšín]]. Havířov je největší město v Česku, které nikdy nebylo [[Okresní město|okresním]] ani [[Krajské město (Česko)|krajským městem]], a také spolu s [[Krnov]]em, [[Turnov]]em a [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] jedno ze čtyř českých měst větších než jeho okresní město. Ve městě je průmysl strojní, energetický, potravinářský a gumárenský.
| příjmení = Januszek
| jméno = Tomáš
| titul = Podívejte se, jak šel čas s Havířovem. Nejmladší město slaví 65. narozeniny
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2020-12-04
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/regiony/havirov-havirov-65-let.html
| datum přístupu = 2023-05-26
}}</ref> slavnostně vyhlášeným dne 4. 12. [[1955]]. Byl vystavěn po druhé světové válce na tehdejších katastrech obcí [[Bludovice (Havířov)|Dolní Bludovice]], [[Šumbark]] a částečně i obce Šenov, jako satelitní město Ostravy – nachází se na historické silniční trase spojující [[Opava|Opavu]], [[Ostrava|Ostravu]] a [[Český Těšín]]. Havířov je největší město v Česku, které nikdy nebylo [[Okresní město|okresním]] ani [[Krajské město (Česko)|krajským městem]], a také spolu s [[Krnov]]em, [[Turnov]]em, [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] a [[Žatec|Žatcem]] jedno z pěti českých měst větších než jeho okresní město. Ve městě je průmysl strojní, energetický, potravinářský a gumárenský.
 
Znak a vlajku Havířova navrhl roku 1966 [[Heraldika|heraldik]] [[Jiří Louda]] a jedná se o jeho první obecní symboly, které mu byly schváleny.<ref>{{Citace elektronického periodika
Architektonicky nejcennějším a nejzajímavějším prvkem je jádro města, které bylo postaveno v 50. letech ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]], jež bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým [[urbanismus|urbanistickým]] řešením. Další známou budovou města je [[Havířov (nádraží)|železniční nádraží]], jedna z nejkvalitnějších dochovaných ukázek [[Bruselský styl|bruselského stylu]] 60. let 20. století, proslavené po roce 2012 úmyslem tehdejšího majitele [[České dráhy|Českých drah]] s podporou města o jeho demolici, která však narazila na odpor ze strany občanských sdružení i části veřejnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Příliš senzační Brusel. Havířovské nádraží se už nehodí | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/265854-prilis-senzacni-brusel-havirovske-nadrazi-se-uz-nehodi/ | datum vydání = 11.3.2014 | datum přístupu = 18.7.2014 | vydavatel = Česká televize}}</ref>
| titul = Vzkaz: Vzkaz Jiřího Loudy
| periodikum = Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10160488386-vzkaz/208452801410005-vzkaz-jiriho-loudy/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-05-31
}}</ref>
 
Architektonicky nejcennějším a nejzajímavějším prvkem je jádro města, a jeho blízké okolí, které bylo postaveno v 50. – 60. letech ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]], jež bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým [[urbanismus|urbanistickým]] řešením. Další známou budovou města je [[Havířov (nádraží)|železniční nádraží]], jedna z nejkvalitnějších dochovaných ukázek [[Bruselský styl|bruselského stylu]] 60. let 20. století, proslavené po roce 2012 úmyslem tehdejšího majitele [[České dráhy|Českých drah]] s podporou města o jeho demolici, která však narazila na odpor ze strany občanských sdružení i části veřejnosti (budova nádraží nakonec zůstala a prošla rekonstrukcí).<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Příliš senzační Brusel. Havířovské nádraží se už nehodí | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/265854-prilis-senzacni-brusel-havirovske-nadrazi-se-uz-nehodi/ | datum vydání = 11.3.2014 | datum přístupu = 18.7.2014 | vydavatel = Česká televize}}</ref>
 
== Název města ==
Název nově založeného města vzešel z veřejné soutěže vyhlášené Krajským národním výborem v Ostravě. 12. 4. [[1955]] byly z 625 dopisů s 2350 návrhů vybrány tři nejlepší: ''Šachtín'', ''Havířov'' a ''Cingrov'' – názvy dobře vyslovitelné a vystihující hornický charakter právě budovaného města. Vítězem se rozhodnutím rady [[Krajský národní výbor|KNV]] stal název ''Šachtín'', avšak konečné rozhodnutí bylo na ministrovi vnitra, jenž dal přednost názvu ''Havířov'', který následně novým usnesením potvrdila i rada KNV 27. &nbsp;9. &nbsp;1955. Při slavnostním vyhlášení 4. &nbsp;12. &nbsp;1955 tak i nové město přijalo tento název.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Havířov: Uhelná horečka nového režimu
| periodikum = Česká televize
Řádek 63 ⟶ 68:
Všechny obce měly zemědělský charakter. K obratu docházelo od poloviny 19. století s rozvojem průmyslu a vznikem blízkých černouhelných dolů, které daly práci místním obyvatelům a taktéž přilákaly za prací mnoho přistěhovalců. Rozvoj obcí od roku [[1911]] podpořilo otevření nové železniční tratě [[Kunčice (Ostrava)|Velké Kunčice]] (dnes součást Ostravy) – [[Prostřední Suchá]] včetně stanic Šumbark a Dolní Suchá, která byla od roku [[1914]] prodloužena až do [[Těšín]]a.
 
Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v roce [[1918]] se staly obce budoucího Havířova součástí sporného území [[Těšínsko|Těšínska]], které si nárokovaly nově vzniklé státy [[Československo]] a [[Polsko]], což vyvrcholilo na konci ledna [[1919]] v [[Sedmidenní válka|sedmidenní válku]]. K vyřešení konfliktu došlo 28. &nbsp;7. &nbsp;[[1920]] na velvyslanecké konferenci ve [[Spa]], kde byly určeny hranice mezi Československem a Polskem, čímž bylo dosud celistvé [[Těšínsko]] rozděleno mezi oba státy. Území havířovských obcí připadlo [[Československo|Československu]]. Národnostní vášně však mezi smíšeným obyvatelstvem trvaly. V říjnu [[1938]] byla československá část Těšínska opět anektována Polskem, aby se o rok později, kdy už byla v plném proudu druhá světová válka, stala součástí [[Německá říše|Německé říše]]. Nacisté byli z území Havířova vytlačeni dne 3. &nbsp;5. &nbsp;[[1945]] sovětskými vojsky 4. ukrajinského frontu postupujícími ze směru od Šenova a [[Orlová|Orlové]]. Poté byla obnovena hranice mezi Československem a Polskem z roku 1920, avšak spor o Těšínsko byl definitivně diplomaticky vyřešen až 13. &nbsp;6. &nbsp;[[1958]] smlouvou o konečném určení hranic, podepsanou ve [[Varšava|Varšavě]].
 
=== Výstavba nových sídlišť 1946–1955 ===
Po druhé světové válce v souvislosti s dynamickým rozmachem průmyslu a těžby černého uhlí na Ostravsku, a s tím souvisejícím intenzivním přílivem přistěhovalců za prací, nastala poptávka po novém sídelním útvaru v oblasti [[Karviná]] – [[Místek]]. Základními parametry pro lokaci sídla bylo umístění poblíž zásob uhlí s dojížděním zaměstnanců do 30 minut a současně na území, které nebude samo poddolováno, což území v prostoru mezi Šumbarkem a Dolními Bludovicemi splňovalo díky poloze na tektonické poruše, tzv. bludovickém zlomu, kde se ložiska uhlí nachází až v hloubce 1,2 km, což i v případě dobývanídobývání zaručuje dostatečnou hloubku zamezující poklesům terénu. Další výhodou tohoto území je blízkost zdrojů vody a energií (Teplárna Suchá, Elektrárna Karviná, čistírna plynu Dolní Suchá), dobré dopravní napojení na Ostravu po železnici (trať Ostrava – Č. Těšín – Slovensko) i silnici 11, a také dobré přírodní podmínky terénního jazyka mezi řekami [[Lučina (řeka)|Lučinou]] a [[Sušanka|Sušankou]], lesů v okolí a blízkost [[Moravskoslezské Beskydy|Beskyd]] pro rekreaci obyvatel.[[Soubor:Zámek_HavířovZámek Havířov.jpg|náhled|Zámek Šumbark, dnes ležící v katastru Havířova-města, ve své současné podobě]]První myšlenka pro výstavbu nového města se zrodila v roce [[1946]], a již na podzim [[1947]] roku byla na pomezí katastrů obcí [[Šenov]] a [[Šumbark]] zahájena výstavba nového sídliště ''Šenov-Šumbark''. V létě 1949 bylo na tomto sídlišti předáno do užívání prvních 96 bytových jednotek – jejími obyvateli se stali převážně horníci ze zanedbaných kolonií v [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suché]], [[Lazy (Orlová)|Lazech]] či [[Radvanice (Ostrava)|Radvanicích]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie města Havířov, bývalý politický okres Český těšín
| url = http://www.soupispamatek.com/okres_tesin/foto/havirov/historie.htm
| vydavatel = Soupis památek
| datum_přístupu = 2019-05-13
}}</ref> V letech [[1950]] až [[1952]] byl na rozhraní obcí [[Šumbark]] a [[Bludovice (Havířov)|Dolní Bludovice]] vystavěn rozsáhlý internátní komplex Učiliště Pavky Korčagina (tzv. Korčagin, dnes mj. sídlo magistrátu), v jehož sousedství započala od jara [[1951]] projekce podnikem Stavoprojekt Ostrava a následně výstavba obytných bloků východně od silnice Šumbark – Bludovice. Tato výstavba se stala druhým ohniskem intenzivní obytné výstavby, které se stalo základem jádra budoucího města. V roce [[1951]] probíhala severo-jižnímseverojižním směrem také výstavba plynovodního a vodovodního potrubí včetně nové vodárny v [[Petřvald (okres Karviná)|Petřvaldě]], současně se objevil projekt nové přehrady na řece [[Lučina (řeka)|Lučině]] v [[Žermanice|Žermanicích]]. Na sídlišti Šumbark-Šenov byla v roce [[1952]] otevřena první mateřská škola, postaven kulturní dům (současně začíná výstavba kulturního domu i na druhém sídlišti), v roce [[1953]] se otevřely první potravinářské prodejny, první základní škola (dnešní ZŠ Jarošova) a rok později 5. &nbsp;9. &nbsp;[[1954]] zahájila provoz ZŠ Pionýrů (dnes ZŠ Školní), jesle a v témže roce se také otevřela základní škola vedle budovy Korčagin.
 
S přibývajícími obytnými bloky začala být stále palčivější správní otázka. Šenov a Šumbark patřily k okresu Ostrava, zatímco Dolní Bludovice k okresu Český Těšín. Část sídliště Šenov-Šumbark spravoval [[Místní národní výbor|MNV]] Šenov, další část MNV Šumbark, který spravoval i většinu budoucího jádra Havířova, kromě jeho nejjižnější části, která patřila pod správu MNV Dolní Bludovice. V této situaci se noví obyvatelé těžce orientovali, a tak v roce [[1954]] přišel návrh MNV Šumbark na úpravu územních poměrů, který se stal podkladem pro osamostatnění nového města, který byl přijat vládou. Od dubna [[1955]] byl MNV Šumbark pověřen správou obou sídlišť bez ohledu na katastrální hranice, přípravou voleb do národního výboru nového města, které vzniklo 4. prosince [[1955]] odloučením částí území obcí Šenov, Šumbark a Dolní Bludovice a jejich sloučením jeden celek, který přijal název ''Havířov'', současně mu byla udělena [[Městské právo|městská práva]] a stal se součástí okresu Ostrava (od roku 1957 Ostrava-venkov). K 31. &nbsp;12. &nbsp;1955 měl nový Havířov 16 &nbsp;640 obyvatel, zatímco na počátku výstavby v roce 1947 zde žilo pouze 2 &nbsp;000 obyvatel.
 
=== Vývoj po vzniku města Havířova 1956–1969 ===
[[Soubor:Havířov - ZŠ Na Nábřeží.jpg|náhled|Základní škola Na Nábřeží dostavěná roku 1956 – součást nejstaršího jádra města]]
Po vzniku nového města výstavba nijak nepolevila. V roce [[1956]] bylo předáno do užívání dalších 857 bytových jednotek, obyvatelstvo mělo věkový průměr pouze 33 let a děti tvořily 32 % populace. 8. 4. [[1956]] zahájilo oficiálně (již v prosinci 1955 zde byl slavnostně vyhlášen Havířov) provoz [[Kulturní dům Radost|kino Radost]] projekcí filmu ''[[Rudá záře nad Kladnem]]''. V témže roce byl otevřen druhý poštovní úřad na Gottwaldově ulici (dnešní Hlavní třída), který se stal posilou pro původní poštu v Havířově III (bývalé sídliště Šenov-Šumbark). Na jaře [[1957]] se kopal přívodní řad beskydského vodovodu na dnešní Hlavní třídě, nejprve z Řetníka (Žermanice), poté ze Špluchova. V tomtéž roce bylo zavedeno nové číslování domů a květnu byl zahájen provoz státní spořitelny (nejprve 2× týdnetýdně, od roku 1961 denně). 4. 4. [[1958]] zahájily provoz první dva vozy taxi a průběžně byl navyšován počet školních zařízení – v roce [[1958]] slouží jedna jedenáctiletá ZŠ, pět osmiletých ZŠ a jedenáct mateřských škol. 31. 8. 1958 bylo otevřeno Přírodní divadlo (dnešní letní kino) představením opavské opery [[Prodaná nevěsta|''Prodané nevěsty'']]. V roce [[1959]] zahájilo provoz učiliště [[Antonín Zápotocký|Antonína Zápotockého]] (tzv. AZ) a začala výstavba dnešního centra města – Labužník a bytových bloků na Fibichově ulici včetně 13-podlažního věžového domu a také na Dělnické ulici s budoucí spořitelnou. Plán na výstavbu radnice, divadla, obchodního domu a hotelu byl odložen. V roce [[1959]] bylo dokončeno zdravotní středisko v Havířově III a padaly první návrhy řešící zaměstnanost žen výstavbou pobočky podniku typu Tesla či OP Prostějov. V roce [[1960]] bylo dokončeno zdravotní středisko Švermova, což však stále nevyřešilo potřebu zdravotní péče pro rychle rostoucí populaci Havířova – již od roku 1957 se objevily myšlenky pro výstavbu nemocnice. V březnu 1960 byla dokončena čistička odpadních vod. V témže roce byly zahájeny práce na přeložce železniční trati Havířov – Český Těšín mimo poddolovaná území (zahájení provozu 30. 6. [[1961]] v 10.25 h, zdvojkolejnění v roce 1962, elektrifikace dokončena v 1964) a bytová výstavba se rozšířila i do [[Prostřední Suchá|Prostřední Suché]] (tehdy ještě součásti [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suché]]). Otevřen byl zelinářský podnik (velkoplošné skleníky, na území dnešního hypermaketuhypermarketu [[Globus (obchodní řetězec)|Globus]]).
 
Bilance výstavby Havířova v letech 1952 až 1960:<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika|titul=start [Kronika města Havířova]|periodikum=www.kronikahavirov.cz|url=http://www.kronikahavirov.cz/doku.php|datum přístupu=2016-09-07}}</ref>
Řádek 90 ⟶ 95:
Od 1. července [[1960]] došlo k velké administrativní změně – katastr Havířova byl rozšířen o území [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suché]] (7 681 obyv.), zbývajících částí obcí [[Šumbark]] (873 obyv.) a [[Bludovice (Havířov)|Dolní Bludovice]] (2 111 obyv.), a také o [[Životice (Havířov)|Životice]] (625 obyv.). Připojení další části území [[Šenov]]a narazilo na nesouhlas obce. Rozloha Havířova se tak zvětšila ze 624,22 ha na 2973,74 ha a počet obyvatel vzrostl o dalších 11 290. Havířov se také stal součástí [[Okres Karviná|okresu Karviná]]. K 1. 1. 1961 měl Havířov již 48 986 stálých a 5 000 přechodných obyvatel.
[[Soubor:Havířov - Domov dětí a mládeže.jpg|náhled|Domov dětí a mládeže v ulici Na Nábřeží]]
K 1. 1. [[1961]] byl dokončen beskydský vodovod s kapacitou 300 l/s, dostatek vody byl však zajištěn až dostavbou přehrad [[Vodní nádrž Morávka|Morávka]] (1964) a [[Vodní nádrž Šance|Šance]] (1967). V roce [[1961]] byla také zahájena výstavba Havířova IV (dnešní oblast ulic Lipová, Palackého, Makarenkova, Čapkova) a rodinných domů v Bludovicích, Šumbarku a Suché. V listopadu 1961 byl v Labužníku zaveden vánoční prodej, oficiálně byl celý uveden do provozu v roce [[1962]]. První etapa havířovského koupaliště byla uvedena do provozu 1. 7. 1961 a v říjnu první trakt KuttturníhoKulturního domu Petra Bezruče (loutkové divadlo, klubovna, restaurace), který řešil poptávku po kulturním vyžití. V dubnu až říjnu probíhala výstavba druhého horkovodu z Teplárny Dolu Dukla pro vytápění nových čtvrtí Havířova V a VI (délka 2x3,7 km, DN500, 170/70&nbsp;°C).
 
Dne 7. července 1961 došlo v 8. sloji [[Důl Dukla (Dolní Suchá)|Dolu Dukla]] k požáru, který je se 108 zahynuvšími horníky jednou z nejtragičtějších událostí v historii Havířova.
Řádek 112 ⟶ 117:
 
Již od poloviny 80. let 20. století se Havířov potýká s úbytkem počtu obyvatelstva, byť nikoli tak výrazným jako třeba v nedaleké [[Karviná|Karviné]]. Nastal totiž opačný trend pohybu obyvatelstva za prací, než tomu bylo při výstavbě Havířova, který je ještě zesílen vyšší ekonomickou silou obyvatelstva, a s tím související potřebou po vlastním individuálním bydlení. Část obyvatel migruje do okolních i středně vzdálených obcí, což je však trend celorepublikový.
 
Vedení Havířova vede několik sporů s firmou [[Asental Land]] [[Zdeněk Bakala|Zdeňka Bakaly]]. Firma vlastní asi 15 tisíc pozemků, hlavně na [[Okres Karviná|Karvinsku]].<ref>iRozhlas: [https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vinohradska-12-podcast-bakala-karvinsko_2310160600_pj Bakalovo pozemkové impérium. Proměna části republiky pod dohledem miliardáře], 10/2023</ref>
 
== Městské části ==
Řádek 128 ⟶ 135:
 
=== Bývalé městské části ===
* [[Horní Suchá]] (od 1. 7. 1975 do 2423. 11. 1990)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015
| datum přístupu = 2023-03-31
}}</ref>
 
=== Historie rozdělení na městské části ===
Řádek 153 ⟶ 164:
V roce [[1991]] došlo k úpravě počtu městských částí do dnešní podoby. Statut samostatné městské části tak opět získaly [[Životice (Havířov)|Životice]], [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] či [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní]] a [[Prostřední Suchá]].
 
== Městská správa a politika ==
== Spádové obce (správní obvod) města Havířova ==
Město má status [[Statutární město|statutárního města]]. Správu nad městem vykonává [[Zastupitelstvo obce|městské zastupitelstvo]] v čele s [[primátor]]em. Je voleno v [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku|komunálních volbách]] na čtyři roky a má 43 členů.
 
V roce 2018 byli zvolení tito zastupitelé : [[Bakalář|Bc.]] [[Josef Bělica]] (ANO 2011), [[Magistr|Mgr.]] Stanislava Gorecká (ANO 2011), [[Inženýr|Ing.]] Ondřej Baránek (ANO 2011), Bc. Alena Olšoková (ANO 2011), [[Master of Science|MSc.]] Róbert Masarovič (ANO 2011), Iveta Kočí Palkovská (ANO 2011), Jan Veselý (ANO 2011), Mgr. Iva Georgiu (ANO 2011), Radim Kalus (ANO 2011), Ing. Josef Kaplan (ANO 2011), Bc. Jan Dostal (ANO 2011), Petr Wala (ANO 2011), Ing. Jakub Chlopecký [[Ph.D.]] (BEZPP), Ing. Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), Ing. Eva Šillerová (KDU-ČSL), Ing. Jan Szturc (BEZPP), Marek Světnička [[Diplomovaný specialista|DiS.]] (KDU-ČSL), Mgr. Martin Rédr (Piráti), Jan Nezhyba (Piráti), [[Magistr umění|MgA.]] Jaroslav Kocián (BEZPP), Martin Kmec (Piráti), [[Doktor pedagogiky|PaedDr.]] [[Milada Halíková]] (KSČM), Bc. [[Daniel Pawlas]] (KSČM), Bc. Monika Havlíčková (KSČM), Mgr. Radek Kupczak (KSČM), Soňa Dosedělová Ryšánková (KSČM), Ing. Eduard Heczko (KSČM), Markéta Fikáčková (KSČM), René Pustějovský (SPD), Bc. Darja Tomaniecová (BEZPP), Břetislav Butora (SPD), Mgr. Daniel Vachtarčík (HPH), Ing. Bohuslav Muras (HPH), Mgr. Rudolf Šimek (HPH), Mgr. Daniel Gwóźdź (BEZPP), Mgr. [[Jana Feberová]] (ČSSD), Bc. Alena Zedníková (ČSSD), Ing. Jiří Martínek (ČSSD), Ing. Pavel Rapant (ČSSD), Ing. Jakub Holisz, Bc. Radim Hanzel (ČSSD), [[Doktor medicíny|MUDr.]] Radomil Schreiber (ODS), Leoš Lukaštík (ODS).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 2018 (Zvolení)
| vydavatel = Český statistický úřad
| url = https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv2211?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=3&xnumnuts=8103&xobec=555088
| datum přístupu = 2022-07-07
| jazyk = cs
}}</ref>
 
Volební učast byla 31,23 % v 79 volebních okrscích. Ze zvolených zastupitelů bylo 13 členy [[ANO 2011]], 7 patřilo ke [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], 6 patřilo k [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], 6 bylo bez stranické příslušnosti, 4 patřily k [[Česká pirátská strana|Pirátům]], 3 patřily k [[KDU-ČSL]], 2 patřily k [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] a 2 patřily k [[Občanská demokratická strana|ODS]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby 2018
| vydavatel = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/volby/komunalni/2018?t=vysledky-obec&o=14&o2=CZ0803&o3=555088&obec=havirov
| datum přístupu = 2022-07-07
| jazyk = cs
}}</ref> Primátorem se stal Bc. Josef Bělica.
 
<gallery mode="packed">
Soubor:Zastupitelstvo města Havířov, 2018-2022.svg|Složení zastupitelstva
</gallery>
 
=== Primátoři (předsedové Městského národního výboru) ===
Předsedové [[Městský národní výbor|Městského národního výboru]]:
* [[František Podoba]] (1955–1970)
* [[Karel Choleva]] (1970–1974)
* [[František Vystavěl]] (1975–1986)
* Ing. [[Vojtěch Klečatský]] (1986–1990)
* Ing. [[Antonín Šimíček]] (1990)
[[Primátor|Primátoři]]:
* JUDr. [[Zdeněk Pohl (politik)|Zdeněk Pohl]], ČSSD (1990–1999)
* Ing. [[Václav Wicher]], ČSSD (1999–2002)
* PaedDr. [[Milada Halíková]], KSČM (2002–2007)
* [[František Chobot]], ČSSD (2007–2010)
* Ing. [[Zdeněk Osmanczyk]], ČSSD (2010–2014)
* Bc. [[Daniel Pawlas]], KSČM (2014–2016)
* Mgr. [[Jana Feberová]], ČSSD (2016–2018)
* Bc. [[Josef Bělica]], ANO (od 2018)
 
=== Správní území ===
{{Viz též|Okres Karviná|Správní obvod obce s rozšířenou působností Havířov|Seznam obcí s rozšířenou působností}}
 
Město leží v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]] s 300 obcemi ve [[České Slezsko|Slezsku]] v [[Okres Karviná|okrese Karviná]] s 17 obcemi, má status [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|obce s pověřeným obecním úřadem]] je součástí [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Havířov|správního obvodu Havířov]] s 5 obcemi.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ O OBCÍCH
| vydavatel = Moravskoslezský kraj
| url = https://www.msk.cz/kraj/obce/udaje.html
| datum přístupu = 2022-05-07
| jazyk = cs
}}</ref> Skládá se s 6 [[Katastrální území|katastrálních území]] a 8 [[Část obce|částí obce]].
 
==== Spádové obce (správní obvod) města Havířova ====
Pod správu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Havířova, která je platná po zrušení [[Okresní úřad|okresních úřadů]] od 1. 1. 2003, spadají tyto obce:
* [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechtice]]
Řádek 163 ⟶ 225:
 
=== Železniční komunikace ===
[[Soubor:Havířov,Staniční vlakovébudova nádraží, budova(2021).JPGjpg|náhled|[[Havířov (nádraží)|Nádražní budovu v Havířově]] v tzv. [[Bruselský styl|bruselském stylu]] z let 1964–1969 vytvořil architekt [[Josef Hrejsemnou]]]]
Havířovem prochází železniční [[trať 321]] na trase [[Opava]] – [[Ostrava-Svinov (nádraží)|Ostrava-Svinov]] – [[Český Těšín]]. Tato trať byla otevřena 15. listopadu 1911, a to z [[Kunčice (Ostrava)|Kunčic]] do [[Prostřední Suchá|Prostřední Suché]]. 1. září 1914 byla skrze dnešní [[Polsko|polské]] území prodloužena do [[Český Těšín|Těšína]]. V roce 1931, po změně hranic, byl tento úsek zrušen a veden po [[Česko|českém]] území. V letech 1961–1969 byla trať v úseku [[Šumbark]] – [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechtice]] přeložena do dnešního stavu mimo poddolovaná území, a také celá zdvojkolejněna a zelektrifikována. 27. října 1969 byla otevřena nová nádražní budova v tzv. [[Bruselský styl|bruselském stylu]] (podobně i nádražní budova ve [[Ostrava-Vítkovice (nádraží)|Vítkovicích]]), jejíž cena byla 139 milionů [[Koruna československá|československých korun]]. V roce 2011 bylo rozhodnuto o zbourání staréhostaré a vybudování novéhonové nádražíbudovy, kterékterá měloměla být v plném provozu od roku 2014., Zz projektu zatímvšak sešlo,. sporOd oroku to,2019 zdaprobíhá architektonickyrekonstrukce cennécelého nádraží, zbouratkde čibyla nezbouratpostavena všaknová, probíhámenší dodnes.odbavovací Výhledověhala, městozatímco Havířovstará připravujeodbavovací pouzehala úpravuse přednádražírekonstruuje sa vybudovánímspolečně moderníhos přestupníhotím terminálui terminál pro autobusy před nádražím.
 
Vlaky ČD jsou integrovány v systému [[Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS|ODIS]] jako linky S1S9 (osobní vlaky) a R1R61 (spěšné vlaky). Město má tři železniční stanice a zastávky, a to [[Havířov (nádraží)|Havířov]], [[Havířov střed]] a [[Havířov-Suchá. Mezi(železniční těmitozastávka)|Havířov-Suchá]]. stanicemi byla od března 2017 vV blízkosti nemocnice a obchodního centra u Dělnické ulice zahájenabyla výstavbapostavena třetí[[železniční stanicezastávka|zastávka]] ''Havířov střed'', na které byl zahájen provoz 16. 10. [[2017]]. StaniceZastávka je bez pokladen, se třemi přístřešky, s rozhlasovým informačním systémem, kamerami a bezbariérovou dostupností.
 
Rychlíková doprava byla trasována přes Havířov vždy spíše jen okrajově, většina je vedena koridorem přes Bohumín a Karvinou. První rychlík zastavil v Havířově 28. 5. [[1967]], a to spoj z Ostravy-Poruby (dnešní Ostrava-Svinov) do slovenského Popradu využívající nově otevřenou Polaneckou spojku v Ostravě. Přímé spojení s Prahou bylo realizováno vždy jedním až třemi páry spojů za den.
 
Změna přišla od konce září [[2011]], kdy na české koleje pronikl nový dopravce [[RegioJet]], který v pravidelném dvouhodinovém taktu zavedl pravidelné spojení Havířova s Prahou (zpočátku byl Havířov dokonce výchozí stanicí jeho spojů, dnes pouze menšinově), od prosince [[2011]] (s počátkem platnosti nového jízníhojízdního řádu) došlo k prodloužení jednoho spoje do slovenské [[Žilina|Žiliny]] a v říjnu 2014 přibyl i denní spoj do [[Košice|Košic]], od června [[2015]] projíždí Havířovem jeden pár nočních spojů Praha – Košice. [[České dráhy]] sice zpočátku kontrují nasazením jednoho páru spojů [[Pendolino|Pendolina]] jednou týdně, který doplnil tradiční pravidelný denní pár spojů [[InterCity|IC]] Hutník, avšak po roce 2013 svou rychlíkovou dopravu z Havířova zcela stahují a přesměrovávají ji přes [[Karviná hlavní nádraží|Karvinou]] a [[Bohumín (nádraží)|Bohumín]].
 
=== Silniční komunikace ===
[[Soubor:Silnice 11 v Havířově.jpg|náhled|[[Silnice I/11]] v úseku Hlavní třídy s vyústěním na velký kruhový objezd]]
Páteřní silniční komunikací procházející Havířovem je [[silnice I/11]] směřující z [[ChoťánkyHradec Králové|ChoťánekHradce Králové]] u Poděbrad (před vybudováním [[dálnice D11]] až z Prahy) do slovenské [[Žilina|Žiliny]]. Tato silnice zhruba kopíruje historickou tzv. císařskou cestu vedoucí z [[Opava|Opavy]] do [[Český Těšín|Těšína]]. Tato cesta byla na území dnešního Havířova lemována oboustrannou alejí,<ref>http://www.mapy.cz/#x=18.447024&y=49.779773&z=13&q=hav%C3%AD%C5%99ov&qp=10.336202_48.249267_20.594525_51.157276_6&l=5</ref> která se dochovala na ulici Elišky Krásnohorské v počtu 16 stromů (lípa malolistá, jírovec maďal, jasan ztepilý a dub letní) a jednotlivě podél Národní třídy (té se však dnešní silnice I/11 vyhýbá) a Náměstí Republiky.
 
Jako severní obchvat centra Havířova pro tranzitní nákladní dopravu ve směru z/do [[Český Těšín|Českého Těšína]] slouží [[silnice II/475]], která slouží zároveň jako výpadovka ve směru na [[Karviná|Karvinou]]. Východní okraj města na území [[Životice (Havířov)|Životic]] protíná [[silnice II/474]] a na západním okraji, při hranici s městem [[Šenov]], odbočuje z hlavního tahu I/11 [[silnice II/479]], která slouží jako alternativní trasa ve směru do Ostravy (původně stará silnice I/11). Tyto silnice doplňuje několik silnicí třetích tříd.
Řádek 181 ⟶ 243:
 
=== Příměstská autobusová doprava ===
[[Soubor:Havířov - Podlesí, autobusové nádraží.jpg|náhled|Nové autobusové nádraží na Těšínské ulici|vpravo]]
[[Soubor:Havířov, přestupní terminal 06.jpg|náhled|Přestupní terminál u vlakového nádraží|vpravo]]
Příměstská autobusová doprava byla v počátcích existence havířovských sídlišť prakticky jedinou možností dopravy obyvatel do okolních měst a podniků, protože vlakových spojů bylo jen velmi málo a kapacita železnice (před rekonstrukcí, elektrifikací a zdvojkolejněním v první polovině 60. let) byla nízká. Ovšem taktéž autobusová doprava narážela na kapacitní problémy pro nedostatek autobusů, když jednotlivé spoje byly mnohdy zaplněny již ve výchozích zastávkách, takže např. do spojů ve směru do [[Ostrava|Ostravy]] se cestující z Havířova III již nedostali. Po navýšení počtu autobusů (v roce [[1961]] zaveden desetiminutový interval spojů do Ostravy) začala doprava pro změnu narážet na kapacitní problémy zastaralé silniční sítě v okolí Havířova, což způsobovalo zpoždění a dlouhé jízdní doby zejména ve směru na [[Ostrava|Ostravu]] a [[Karviná|Karvinou]]. Podceněná silniční síť se v první polovině 60. let teprve budovala.
 
Řádek 196 ⟶ 260:
Od počátků historie Havířova až dodnes se objevují ambiciózní vize pro zavedení tramvajové či [[vlakotramvaj]]ové dopravy s částečným využitím starých železničních vleček mezi Havířovem a Ostravou.
 
K září [[2016]] čítala MHD Havířov 18 denních (linky 401 až 406, 409 až 420) a jednu celoměstskou okružní noční linku (linka 408). Ty byly doplněny třemi bezplatnými linkami objednávanými místními hypermaketyhypermarkety pouze pro dopravu z/do jejich obchodů (linka 431),linky 433, 434 byly od dubna 2018 spoplatněnyzpoplatněny jednorázovou cenou 5 Kč. Nástup do vozů je umožněn pouze předními dveřmi (od roku [[1992]]). Jednotlivé jízdenky se kupují jen v hotovosti u řidiče (nepřestupní plné jízdné za 1215 Kč), z elektronické čipové peněženky (9 Kč, přestup uskutečněný do 45 minut za dalších 4,50 Kč) nebo bezkontaktní platební kartou. Prodej papírových jízdenek např. v trafikách v Havířově není. Funguje však předprodej dlouhodobých jízdenek v přepravních kancelářích dopravce. Od 8. 3. [[2009]] jsou linky městské hromadné dopravy integrovány do systému [[Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS|ODIS]], tehdy v této souvislosti proběhlo přečíslování linek z tehdejších 1 až 22, která byla již obsazena ostravskými tramvajovými linkami, na 401 až 422.
 
Větší města v okruhu Havířova :
Řádek 281 ⟶ 345:
{| class="wikitable"
! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
!2021
|-
| 51 103 || 82 068 || 85 946 || 86 297|| 85 855 || 76 694
|68 153
|}
[[Soubor:Havířov - Hlavní třída x Svornosti x Gorkého.jpg|náhled|Křižovatka Hlavní třídy s ulicemi Gorkého a Svornosti, v pozadí je vidět Kulturní dům Petra Bezruče (foto z roku 2011)]]
Další demografické tabulky:<gallery>
FileSoubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 555088 Havířov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Havířov roku 2011
FileSoubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 555088 Havířov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Havířov roku 2011
FileSoubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 555088 Havířov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Havířov roku 2011
</gallery>Národnostní složení obyvatel Havířova dle sčítání lidu 2011: česká 63,4 %, slovenská 3,4 %, moravská 2,8 %, polská 2,4 %, slezská 0,7 %, ostatní 0,2 %, neuvedeno 24,0 %.
 
Řádek 299 ⟶ 365:
 
=== Vodstvo ===
[[Soubor:Řeka_Lučina_v_HavířověŘeka Lučina v Havířově.jpg|náhled|Meandrující tok řeky Lučiny]]Celé území města Havířova patří do [[úmoří Baltského moře]], do kterého vodu odvádí řeka [[Odra]] prostřednictvím svého přítoku [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], do které se v Ostravě vlévá řeka [[Lučina (řeka)|Lučina]] odvodňující většinu Havířova. Do povodí řeky Lučiny patří také říčka [[Sušanka]] přivádějící vody ze severní až severovýchodní poloviny města – do řeky Lučiny se vlévá na západním okraji katastru Havířova. Průměrný průtok řeky Sušanky v ústí je 0,39 m<sup>3</sup>/s. Samotná řeka [[Lučina (řeka)|Lučina]] na území města tvoří cenné přirozené meandry. Její průtok je na území Havířova ovlivněn [[Žermanická přehrada|Žermanickou přehradou]] a [[Přivaděč Morávka–Žermanice|přivaděčem Morávka-Žermanice]] nacházejícími se v horním toku, pohybuje se však v Bludovicích průměrně 1,11 m<sup>3</sup>/h. Rekordní průtok zaznamenala řeka Lučina při rozsáhlých [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodních na Moravě a ve Slezsku]] dne 9. 7. 1997, a to 54,9 m<sup>3</sup>/s.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Povodí Odry - Stavy a průtoky 5.1|periodikum=app.pod.cz|url=http://app.pod.cz/portal/SaP/cz/pc/Mereni.aspx?id=300021312&oid=2|datum přístupu=2016-09-07}}</ref>
 
Výjimku tvoří jihovýchodní svahy [[Hornotěrlická pahorkatina|Hornotěrlické pahorkatiny]] na samotném okraji [[Životice (Havířov)|Životic]] a [[Bludovice (Havířov)|Bludovic]], které náleží do povodí řeky [[Stonávka|Stonávky]], která se vlévá v Karviné do řeky [[Olše (řeka)|Olše]], a ta v Bohumíně do řeky [[Odra|Odry]].
Řádek 312 ⟶ 378:
** Dolní Datyňka (potok pramenící v kopci Velicesta v [[Sedliště (okres Frýdek-Místek)|Sedlištích]])
** bezejmenný potok (pramenící pod Hotelem Zámek)
* [[Sušanka]] (pramenící v oblasti Pacalůvka) – následně se vlévá do [[Lučina (řeka)|Lučiny]]
** Podolkovický potok (pramenící v [[Životice (Havířov)|životickém]] lese)
** Životický potok (pramenící v [[Životice (Havířov)|životické]] části Osinky)
Řádek 324 ⟶ 390:
* chovný [[rybník]] v [[Prostřední Suchá|Prostřední Suché]]
* chovný [[rybník]] u soutoku [[Lučina (řeka)|Lučiny]] a Sušanky
* Mokřad u Rondelu – 14 [[hektar]]ové [[mokřad]]y mezi řekou [[Lučina (řeka)|Lučinou]] a silnicí směřující na [[Ostrava|Ostravu]]<ref>http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/evl/mokrad-u-rondelu-1214/ {{Wayback|url=http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/evl/mokrad-u-rondelu-1214/ |date=20110430190500 }}.</ref>
 
=== Podnebí ===
Řádek 342 ⟶ 408:
=== Kostely ===
* [[Kostel svaté Anny (Havířov)|Kostel svaté Anny]] – ''[[Město (Havířov)|Město]], Hlavní třída 1b/1465''
* [[Kostel svaté Markéty (Havířov)|Kostel svaté Markéty]] – ''[[Bludovice (Havířov)|Bludovice]], Farská 2/302''
* Kostel sv. Jana Bosca – ''[[Šumbark]]''
* [[Evangelický kostel (Bludovice)|Evangelický kostel]] – ''[[Bludovice (Havířov)|Bludovice]], Selská 12/428''
* [[Evangelický kostel (Prostřední Suchá)|Evangelický kostel]] – ''[[Prostřední Suchá]], Suchá ulice''
* Kostel sv. Jana Křtitele – ''[[Prostřední Suchá]]''
 
Řádek 356 ⟶ 422:
* Kamenný kříž z roku 1876 – ''[[Prostřední Suchá]]''
* Kamenný kříž z roku 1847 – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], ulice Padlých hrdinů''
* Kamenný kříž z roku 1897 – ''[[Město (Havířov)|Město]], ulice Hlavní třída''
* Kamenný kříž (19. století) – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], ulice Přátelství''
* Dřevěný kříž – ''[[Prostřední Suchá]], na rohu Dělnické a Hornické ulice''
Řádek 365 ⟶ 432:
* [[Životická tragédie|Památník životické tragédie]] – ''Životice, Padlých hrdinů 47a''
* Památník obětem obou světových válek – ''[[Prostřední Suchá]], ulice Starý svět u hřbitova''
* Památník padlým vojákům z Těšínska – ''Město, Hlavní třída 1b''
 
=== Pomníky a náhrobky ===
Řádek 460 ⟶ 528:
* Žena s dítětem – ''Šumbark, terasa ZŠ Školní''
* Sedící žena s dítětem a holubicí – ''Šumbark, před ZŠ M. Pujmanové''
* Mládí (Dívka se švihalem ??švihadlem) – ''Šumbark, interiér ZŠ Moravská''
* Pieta – ''Šumbark, evangelický hřbitov''
* Hedvika – ''Šumbark, evangelický hřbitov''
Řádek 473 ⟶ 541:
 
<gallery>
Soubor:Havířov, Kašna s plastikou chlapce.jpg|thumb|Chlapec s rybou
Soubor:Havířov, Socha Nymfy.jpg|thumb|Nymfa
Soubor:Havířov, Socha Neraň Mé Srdce.jpg|thumb|Neraň Mé Srdce
Soubor:Havířov, Plastika knihy.jpg|thumb|Kniha
Soubor:Havířov, Plastika Obětní oltář.jpg|thumb|Obětní oltář
Soubor:Havířov, Socha Postýlky.jpg|thumb|Postýlky
Soubor:Havířov, Socha Přesýpací hodiny.jpg|thumb|Přesýpací hodiny
Soubor:Havířov, Socha Rodina.jpg|thumb|Rodina
Soubor:Havířov , Socha Horník.jpg|thumb|Horník
Soubor:Havířov, Maryčka.jpg|thumb|Maryčka
Soubor:Havířov, Základní kámen.jpg|thumb|Základní kámen
Soubor:Havířov, Dívka s Květinami.jpg|thumb|Dívka s květinami
Soubor:Havířov, Dívka s koulí.jpg|thumb|Dívka s koulí
Soubor:Havířov, Sedící dívka s kvítkem.jpg|thumb|Sedící dívka s kvítkem
Soubor:Havířov, Socha Kašpárka.jpg|thumb|Kašpárek
Soubor:Havířov, Bronzová plastika.jpg|thumb|Bronzová plastika
Soubor:Havířov, Objekt 1.jpg|thumb|Stylizovaná ženská figura
Soubor:Havířov, Objekt II.jpg|thumb|Stylizovaná mužská figura
Soubor:Havířov, Jehlan.jpg|thumb|Jehlan
Soubor:Havířov, Sedící žena.jpg|thumb|Sedící žena
Soubor:Havířov, Největší umění je žít srdcem.jpg|thumb|Největší umění je žít srdcem
Soubor:Havířov, Dar.jpg|thumb|Plastika Dar
Soubor:Havířov, Mateřství.jpg|thumb|Plastika Mateřství
Soubor:Havířov, Pokora.jpg|thumb|Plastika Pokora
Soubor:Havířov, Křtitelnice.jpg|thumb|Křtitelnice
Soubor:Abstraktní objekt.jpg|Abstraktní objekt
Soubor:Havířov, Sedící žena s dítětem a holubicí.jpg|Sedící žena s dítětem a holubicí
Soubor:Havířov, Ležící žena.jpg|Ležící žena
Soubor:Havířov, Horník obklopený dětmi.jpg|Horník obklopený dětmi
Soubor:Havířov, Družstevnice obklopená dětmi.jpg|Družstevnice obklopená dětmi
Soubor:Havířov, Mladá generace.jpg|Mladá generace
Řádek 544 ⟶ 612:
 
=== Knihovna ===
 
* Městská knihovna, Oddělení pro děti, oddělení pro dospělé, hudební oddělení – ''[[Město (Havířov)|Město]], G budova Magistrátu města Havířova''
* pobočka Městská knihovny, Oddělení pro dospělé, Oddělení pro děti, Studovna a čítárna – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Šrámkova 2''
Řádek 558 ⟶ 625:
 
=== Kulturní akce ===
* [[Havířov v květech]] (nepravidelně)
* Havířovská desítka
* Havířovské hornické slavnosti
* Havířovské (dříve Hornické) slavnosti
* Festival Inkubátor
* Havířovská lípa s novou tváří
Řádek 567 ⟶ 635:
* Promenádní koncerty
* VOX ORGANI
* Živá Hlavní
 
== Sport ==
Řádek 573 ⟶ 642:
* Městská sportovní hala Slávie (tělocvičny, krytý bazén, solárium, fitcentrum, sauna) – ''[[Město (Havířov)|Město]], Astronautů 2''
* Hokejový stadion [[Gascontrol Aréna]], kde hraje [[AZ Residomo Havířov|AZ Havířov]]
* Skateboardové hřiště – ''[[Město (Havířov)|Město]], AstronautůLázeňská 2''
* Minigolfové hřiště – ''[[Město (Havířov)|Město]], Astronautů 2''
* Letní koupaliště (2 plavecké bazény, skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny) – ''[[Město (Havířov)|Město]], U Motelu 3''
* Tenisové kurty u [[Střední průmyslová škola elektrotechnická Havířov|SPŠE]] (antuka) – ''[[Město (Havířov)|Město]], Mánesova ulice''
* [[Gascontrol Aréna|Víceúčelová hala]] (ledová plocha, squash, 3 kurty, bowling, fitcentrum, vzpěračská hala) – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Těšínská 2''
* Tenisové kurty – Merkur (antuka) – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Okrajová 4''
* Krytý bazén (bazén 25 m, sauna), ''[[Šumbark]], Opletalova 8a''
* Tenisové kurty + hala (antuka) – ''[[Šumbark]], Opletalova 8a''
* NTC stolní tenis - Šumbark, Opletalova 8
* Sportovní areál Impuls (kuželky 6 drah, fitcentrum) – ''[[Prostřední Suchá]]''
* Fotbalový stadion – ''[[Prostřední Suchá]], ulice U Hřiště''
Řádek 587 ⟶ 657:
 
=== Sportovní organizace ===
'''Atletika'''
 
* Atletika Havířov 1965
 
'''Volejbal'''
* SKV Havířov
'''Fotbal'''
* [[MFK Havířov]] ([[Divize EF]])
* [[FK Gascontrol Havířov|FK Havířov]]
* [[TJ Dolní Datyně-Havířov]]
* FA Havířov-fotbalová akademie
Řádek 597 ⟶ 671:
 
'''Hokej'''
* [[AZ Residomo Havířov|AZ Havířov]] ([[12. česká hokejová liga]]) - v letech 1999-2003 odehrál čtyři sezóny v [[Extraliga ledního hokeje|nejvyšší české soutěži]].
 
'''Florbal'''
* [[Torpedo Havířov]] ([[AutoContNárodní extraligaflorbalová liga mužů|Národní liga mužů]] a [[1. florbalová liga žen|1. liga žen]])
* [[SlaviaTJ Slovan Havířov]] (2.Národní liga mužů)
* [[1. SFK Slovan Havířov]] (3.Divize ligamužů)
* [[FBC Fencers Havířov]] (7. liga)
 
'''Ragby'''
Řádek 612 ⟶ 685:
* Sbor dobrovolných hasičů Havířov-město
* Sbor dobrovolných hasičů Havířov-Životice
 
==== Stolní tenis ====
* SKST Baník Havířov (Extraliga)
 
=== Sportovní akce ===
Řádek 618 ⟶ 694:
* [[Havířovská hokejová liga]]
* [[Útěk v řetězech]]
* Havířovská Desítka
 
== Osobnosti ==
 
=== Rodáci ===
=== Primátoři (předsedové Městského národního výboru) ===
Předsedové [[Městský národní výbor|Městského národního výboru]]:
* [[František Podoba]] (1955–1970)
* [[Karel Choleva]] (1970–1974)
* [[František Vystavěl]] (1975–1986)
* Ing. [[Vojtěch Klečatský]] (1986–1990)
* Ing. [[Antonín Šimíček]] (1990)
[[Primátor|Primátoři]]:
* JUDr. [[Zdeněk Pohl (politik)|Zdeněk Pohl]], ODS (1990–1999)
* Ing. [[Václav Wicher]], ČSSD (1999–2002)
* PaedDr. [[Milada Halíková]], KSČM (2002–2007)
* [[František Chobot]], ČSSD (2007–2010)
* Ing. [[Zdeněk Osmanczyk]], ČSSD (2010–2014)
* Bc. [[Daniel Pawlas]], KSČM (2014–2016)
* Mgr. [[Jana Feberová]], ČSSD (2016–2018)
* Bc. [[Josef Bělica]], ANO (od 2018)
 
=== Slavní rodáci ===
* [[Filip Trojovský]] – aktivní sportovec, moderátor, trenér, herec a gymnasta
* [[Gabriela Goldová]] – česká herečka a zpěvačka
* [[Daniel Zítka]] – bývalý český [[fotbalový brankář]], 8 let působil v mládežnickém klubu [[FK Havířov|FK Baník Havířov]] a rok jako v profesionálním klubu FK Baník Havířov
* [[Daniel Beneš]] – manažer a generální ředitel společnosti ČEZ
* [[Daniel Pawlas]] – politik
* [[David Ondráčka]] – pedagog, aktivista, ředitel české pobočky [[Transparency International]]
* [[René Foltán]] – stomatolog, proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
* [[René Zavoral]] – generální ředitel [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]]
* [[Dominik Graňák]] – slovenský hokejový obránce
* [[Dominika Hužvárová]] – česká modelka, Miss EURO 2008 a vítězka mnoha soutěží krásy
* [[Dominika Gawliczková]] – cestovatelka
* [[Jan Peterek]] – bývalý hokejista, působil pár let v [[AZ Residomo Havířov|AZ Havířov]]
* [[Jan Laštůvka]] – český fotbalista
* [[Miroslav Baranek]] – bývalý [[Záložník (fotbal)|český fotbalový záložník]] a reprezentant
* [[Miroslav Baranek]] – bývalý [[Fotbalový záložník|český fotbalový záložník]] a reprezentant
* [[Radka Rosická]] – česká moderátorka, bývalá modelka a II. vicemiss České republiky pro rok [[2002]]
* [[Robert Mayer]] – švýcarský hokejový brankář
* [[Robert Říčka]] – český hokejový útočník
* [[Simona Krainová]] – [[topmodelka]], ředitelka a patronka modelingové soutěže Czechoslovak TopModel, moderátorka a příležitostná herečka
* [[Petr Korbel]] – český [[stolní tenista]]
Řádek 654 ⟶ 723:
* [[Martin Roman]] – manažer a podnikatel, v letech 2004 až 2011 generální ředitel společnosti [[ČEZ]]
* [[Šárka Kašpárková]] – atletka
* [[Aneta Vignerová]] – modelka
* [[Kateřina Pauláthová]] – [[Alpské lyžování|alpská lyžařka]]
* [[Michaela Maurerová]] – herečka a moderátorka
* [[Borrtex]] – český [[hudební skladatel]]
* [[Aneta Vignerová]] – modelka a Miss České republiky
* [[Tereza Szewieczková]] – česká fotbalistka
* [[Ondřej Lingr]] – český fotbalista
* [[Marek Bárta]] – český diskař
* [[Marek Schuster]] – reprezentant v orientačním běhu
* [[Josef Bělica]] – český politik a primátor města
* [[Markéta Kabourková]] – ekonomka a manažerka
* [[Krzysztof Lukas]] – polský varhaník a pedagog
* [[Lucjan Klimsza]] – pastor, teolog a pedagog
* [[Michal Cimala]] – sochař a designér
* [[Eliška Adamovská]] – sportovní lezkyně
* [[Tomáš Cibulec]] – profesionální tenista
* [[Adéla Elbel]] – česká nederlandistka a překladatelka z nizozemštiny, zpěvačka, performerka, textařka, herečka a (stand-up) komička
* [[Alexandra Hrouzková]] – psycholožka, spisovatelka a publicistka
* [[Kateřina Chroboková]] – varhanice a cembalistka
* [[Josef Janík (režisér)|Josef Janík]] – byl český divadelní režisér
* [[Matěj Jendrišák]] – florbalový útočník
* [[Alexandr Jurečka]] – byl český judista
* [[Petr Jurečka]] – český hokejový obránce
* [[Martina Kniezková]] – byla česká fyzicky hendikepovaná atletka
* [[Michal Košátko]] – reprezentant v taekwondu
* [[Stanislav Mečl]] – český právník
* [[Jiří Miskovič]] – fotbalový záložník
* [[Jaroslav Mokrohajský]] – československý hokejový útočník
* [[Bohuslav Niemiec]] – politik a pedagog
* [[Tomáš Pajonk]] – politik a podnikatel
* [[Radek Petráš]] – stand-up komik, herec, režisér a řečník
* [[František Schneider]] – fotbalový záložník
* [[Vladimír Skórka]] – režisér, scenárista a producent
* [[René Souček]] – folkový písničkář
* [[Pavel Stodůlka]] – lékař
* [[Kazimír Suchanek]] – byl evangelický duchovní, umělecký fotograf a publicista.
* [[René Ševěček]] – hokejový obránce a trenér
* [[Ota Zaremba]] – československý sportovec
* [[Milan Zupko]] – herec
* [[Jiří Trvaj]] – hokejista
* [[Veronika Třinecká]] - florbalistka
 
V Havířově byla také roce 1993 založena kapela [[Kryštof (hudební skupina)|Kryštof]].
Řádek 680 ⟶ 787:
 
<gallery>
Soubor:Havířov - Podlesí, ZŠ Mládežnická.jpg|ZŠ Mládežnická
Soubor:Bledowice 1 0098.jpg|ZŠ Frýdecká
</gallery>
 
Řádek 713 ⟶ 820:
* Institut vzdělávání a rekvalifikace, E. F. Buriana, ''[[Město (Havířov)|Město]]''
* Institut celoživotního vzdělávání, V. Nezvala, ''[[Město (Havířov)|Město]]''
 
== Nákupní centra, obchodní řetězce a služby ==
[[Soubor:Havířov, Obchodní dům ELAN.jpg|náhled|Obchodní dům ELAN]]
[[Soubor:Havířov, KFC.jpg|Restaurace KFC|náhled]]
 
* [[Albert (obchodní řetězec)|Albert]] – ''Podlesí, Dlouhá třída 97/161,''Šumbark,Generála Svobody 59/5''
* [[Billa]] – ''[[Město (Havířov)|Město]], Náměstí Republiky 860''
* [[Česká spořitelna]] – ''Město, Náměstí Republiky 1b/1521''
* [[Česká pojišťovna]] – ''Město, U Stromovky 9/1481''
* [[Česká pošta]] – ''Město, Dlouhá třída 7a/464''
* [[ČSOB Pojišťovna|ČSOB]] – ''Město, Dlouhá třída 13/467''
* [[Deichmann]] – ''Podlesí, U Stadionu''
* [[Dm-drogerie markt|DM]] – ''[[Město (Havířov)|Město]], Náměstí Republiky 860;'' ''[[Prostřední Suchá]], Před Tratí 3a/1481''
* [[Fio banka]] – ''Město, Hlavní třída 64/196''
* [[Fortuna (sázková kancelář)|Fortuna]] – ''Město, Hlavní třída 69/440''
* [[Globus (obchodní řetězec)|Globus]] – ''Prostřední Suchá, U skleníků ''
* Hudy sport – ''[[Město (Havířov)|Město]], Dlouhá třída 5/462''
* Jysk – ''[[Prostřední Suchá]], Před Tratí 5/1434''
* K+B Expert – ''Prostřední Suchá, Před Tratí''
* [[Kaufland]] I – ''Prostřední Suchá, Před Tratí 2/891''; [[Kaufland]] II '' – [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], U Stadionu 1/1640''
* KiK textil a Non-Food – ''[[Prostřední Suchá]], Před Tratí 9/1477''
* [[Komerční banka]] – ''Město, U Stromovky 11/1501''
* [[Lidl]] – ''[[Šumbark]], U Nádraží 4/1233; [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], U Stadionu''
* Nákupní park Havířov – ''Prostřední Suchá, Před Tratí''
* [[New Yorker (firma)|New Yorker]] – ''[[Prostřední Suchá]], Před Tratí 3a/1460''
* Obchodní dům ELAN – ''[[Město (Havířov)|Město]], Náměstí Republiky 860 (''[[Billa]], Sadimo, Gate, Santi sport, [[Dm-drogerie markt|DM]], Sam73,[[Vodafone]],[[Baťa]], [[Tescoma]], [[Pompo]], [[Innogy]]'')''
* [[OBI]] – ''[[Prostřední Suchá]], Před Tratí 4''
* OC Rotunda, ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], U Stadionu ''
* [[O2 Czech Republic|O2]] – ''[[Město (Havířov)|Město]], Fibichova 21/227''
* [[OKAY|Okay]] – ''Prostřední Suchá, Před Tratí 5/1434''
* Ccc obuv – ''Prostřední Suchá, Před Tratí 2/891''
* [[Raiffeisenbank]] – ''Město, Hlavní třída 73/438''
* [[Residomo]] - ''Město, Dělnická 14/565''
* [[Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna|Revírní bratrská pokladna]] – ''Město, Svornosti 2/86''
* Sadimo – ''[[Město (Havířov)|Město]], Náměstí Republiky 860''
* Santi sport – ''Město, Náměstí Republiky 860''
* Schlecker – ''Město, Fibichova 225;'' ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Dlouhá 44''
* Sportisimo ''–'' ''Prostřední Suchá, Před Tratí 5/1434''
* Takko Fashion – ''Podlesí, U Stadionu''
* [[T-Mobile]] – ''[[Město (Havířov)|Město]], Hlavní třída 65/442''
* [[Tesco]] – ''[[Město (Havířov)|Město]], Železničářů 8/1303''
* [[UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia|UniCredit Bank]] – ''Město, Československé armády 1a/195''
* [[Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky|VZP]] – ''Město, Svornosti 2/86''
* [[KFC]] - ''Město, Dělnická''
 
== Turistická a rekreační infrastruktura ==
Městské informační centrum Havířov sídlí v křídle budovy Kina Centrum, nám. Republiky 575/7 ([[Město (Havířov)|Havířov-město]]): informace, prodej vstupenek, map, knih, brožur, suvenýrů aj.
 
;Turistické trasy [[Klub českých turistů|KČT]]:
* {{Turistická značka|zelená}} ''zelená turistická trasa Hradec nad Moravicí – Chotěbuz:'' ze směru od [[Petřvald (okres Karviná)|Petřvaldu]] vchází na území [[Šumbark]]u u Pežgovského lesa, poté okolo železničního nádraží pokračuje podél Hlavní třídy památkovou zónou SORELA k obchodnímu domu Elan, kde se stáčí na Dělnickou a poté na Mánesovu ulici a vede přes ulici V Zátiší v [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] a [[Životice (Havířov)|životické]] lokality Dolany a Polany až do osady Pacalůvka, odkud pokračuje dál okolo hráze [[Vodní nádrž Těrlicko|Těrlické přehrady]] ve směru k obci [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechtice]].
* {{Turistická značka|červená}} ''červená turistická trasa Karviná – Morávka'': ze směru z [[Horní Suchá|Horní Suché]] vstupuje na území Havířova v [[Životice (Havířov)|Životicích]], odkud přes ulici U Křížů směřuje do [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] k býv. hotelu Merkur a dále Okrajovou a Frýdeckou ulicí do [[Bludovice (Havířov)|Bludovic]], odkud údolím řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]] směrem k [[Žermanická přehrada|Žermanické přehradě]] opouští území města.
 
;Cyklotrasy
Cyklotrasy:
* ''cyklotrasa 56 Euroregionem Těšínské Slezsko (Bohumín – Bukovec):'' na území města vstupuje Petřvaldskou ulicí na [[Šumbark]]u, odkud okolo železničního nádraží, velkého silničního rondelu a koupaliště vede odpočinkovou zónou Na Nábřeží poblíž řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]] do [[Bludovice (Havířov)|Bludovic]], kde opouští katastr města ve směru do [[Horní Bludovice|Horních Bludovic]], Záguří a dále do [[Těrlicko|Těrlicka]]
* ''cyklotrasa 6098 (Šumbark – Životice):'' trasa vedoucí ze [[Šumbark|šumbarské]] Petřvaldské ulice okolo restaurace U Třísky, přes ulici U Skleníků do [[Prostřední Suchá|Prostřední Suché]], odkud přes lokality Pavlasůvka, Dolany a Polany míří do [[Životice (Havířov)|životické]] osady Pacalůvka. Tuto cyklostezku lze považovat za alternativní rameno dálkové cyklotrasy 56 severní havířovskou trasou.
Řádek 778 ⟶ 842:
* {{flagicon|Estonia}} [[Paide]], [[Estonsko]]
* {{flagicon|Slovakia}} [[Turčianske Teplice]], [[Slovensko]]
* {{flagicon|SlovakiaSlovenia}} [[BanskáZagorje Bystricaob Savi]], [[SlovenskoSlovinsko]]
 
== Fotogalerie ==
<gallery>
FileSoubor:Havířov, Hlavní Třída.jpg|thumb|Hlavní Třída v centru města
FileSoubor:Havirov - kostel sv. Anny - Malinovsky.JPG|Kostel sv.&nbsp;Anny
FileSoubor:Havirov - pamatnik - Malinovsky.JPG|Památník padlých u&nbsp;kostela sv.&nbsp;Anny
FileSoubor:Havirov - zamek - Malinovsky.JPG|Hotel Zámek s anglickým parkem
FileSoubor:Havířov-Suchá,železniční zastávka.JPG|Železniční zastavkazastávka Havířov-Suchá
FileSoubor:Havířov, železniční zastávka Havířov střed.jpg|thumb|Železniční zastávka Havířov střed
FileSoubor:Havířov, Magistrát města.jpg|Magistrát
FileSoubor:Havířov, Kulturní Dům Petra Bezruče.jpg|thumb|Kulturní Dům Petra Bezruče
Soubor:Havířov, Obchodní dům ELAN.jpg|Obchodní dům
Soubor:Havirov01 KDRadost.JPG|[[Kulturní dům Radost]]
</gallery>
 
Řádek 798 ⟶ 864:
 
=== Literatura ===
* Radim Prokop a kolektiv: ''Havířov 1955-2005'', Statutární město Havířov, Havířov 2005, {{ISBN |80-239-4423-1}}
 
=== Související články ===
Řádek 806 ⟶ 872:
* {{Wikislovník|heslo=Havířov}}
* {{commonscat|Havířov}}
* {{ÚIRRÚIAN}}
* [http://www.havirov-city.cz Oficiální stránky města]
* [http://www.havirov-historie.cz Historie města]
* [http://www.kronikahavirov.cz/ Kronika města]
* [http://havirov.wgz.cz/dobove-pohlednice Dobové pohlednice] {{Wayback|url=http://havirov.wgz.cz/dobove-pohlednice |date=20090406223450 }}
* [https://web.archive.org/web/20081211050453/http://www.havirov-city.cz/stromy/index.htm Stromy v Havířově]
* [http://www.mhdhavirov.kvalitne.cz/ Podrobný web o MHD Havířov] {{Wayback|url=http://www.mhdhavirov.kvalitne.cz/ |date=20080925191645 }}
* [http://www.mesto-havirov.cz/ Portál obyvatel města Havířova]
* [http://www.knih-havirov.cz/ Stránky Městské knihovny]
Řádek 818 ⟶ 884:
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/401213100081010-havirov-1969/ Osudové okamžiky: Havířov (1969)]
* [http://www.showbiz.cz/lide/filtr/lokace/1297/ Osobnosti narozené v Havířově]
* [https://web.archive.org/web/20181027042023/http://havirov-historie.cz/havirovske-sochy/ Sochy a plastiky ]
 
{{Části české obce}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Havířov“