Formativní hodnocení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20230809)) #IABot (v2.0.9.5) (GreenC bot |
|||
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 8:
| ročník = 2013
| číslo = 3
| strany =
| url = http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/files/2014/01/P_2013_3_05_Formativn%C3%AD_355_371.pdf}}</ref> mezi žákem a učitelem. Podává učiteli během učebního procesu informace o tom, jak se žák vypořádává s látkou, zda látce porozuměl, případně jaký druh pomoci potřebuje k zvládnutí učiva<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Greenstein
| jméno1 = Laura
| titul = What teachers really need to know about formative assessment
| url = https://archive.org/details/whatteachersreal0000gree
| vydavatel = ASCD
| místo = Alexandria, Virginia USA
Řádek 23 ⟶ 24:
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-7367-546-2}}</ref>, pro efektivní postup je důležitá jejich vzájemná spolupráce. Podávání zpětné vazby je důležitým prvkem formativního hodnocení<ref name="pdf" />. Zpětnou vazbu nepodává žákovi pouze [[učitel]], ale i [[žák]] sám sobě, případně žáci sobě navzájem. Formativní hodnocení je průběžné a nabízí žákovi a učiteli postupy, jak výkon zlepšit ještě v průběhu samotného učení<ref name="pdf" />. Učitelé
| příjmení =
| jméno =
Řádek 41 ⟶ 42:
| místo = Praha
| rok = 1999
| isbn = 80-717-8262-9}}</ref> a jeho cílem je zhodnotit výsledek proběhlého učebního procesu. Sumativní hodnocení by mělo následovat po procesu
| příjmení = Slavík
| jméno = Jan
Řádek 83 ⟶ 84:
== Pět klíčových strategií formativního hodnocení ==
# Zhodnocení, kde se žáci v průběhu učebního procesu nacházejí, jakými úskalími procházejí, jak látce rozumí.
# Zpětná vazba. Učitel podává žákům zpětnou vazbu, která je v procesu učení posouvá dále.
Řádek 91:
== Některé techniky formativního hodnocení ==
V rámci formativního hodnocení by se nemělo objevit vyvolávání žáků, kteří se hlásí, aby zodpověděli učitelem položenou otázku. Učitel by měl zajistit, aby byli do procesu učení a průběhu hodiny zahrnuti všichni žáci stejnou mírou. Vyvolávání žáků, kteří se hlásí, podněcuje efekt aktivní účasti na hodině pouze malé skupiny žáků. Ostatní se stávají vyloučenými, učitel má taktéž menší šanci zjistit, zda probíranému učivu rozumí či nikoli.<ref>{{Citace elektronické monografie
▲ | titul = https://www.youtube.com/watch?v=PtZ1pmY0VzI}}</ref>.
| titul = https://www.youtube.com/watch?v=lX0JEZ3Pgk4}}</ref>
* Spravedlivé vyvolávání žáků: Pro zajištění spravedlivosti a náhodnosti mohou být jména všech žáků napsána např. na dřívka a po položení otázky je vždy namátkově vylosován žák, který odpoví.
* Technika barevných kelímků: Každý z žáků obdrží tři barevné kelímky – zelený, oranžový a červený. Zelený kelímek značí, že učivu žák rozumí, oranžový kelímek žák použije, pokud cítí určité nedostatky v porozumění a červený značí neporozumění učivu. Takto žáci v průběhu hodiny mohou hodnotit porozumění tématu. Učitel jejich hodnocení sleduje a žákům s obtížemi přichází na pomoc.<ref name="yt" />
* Technika semaforu: Tato technika je principem totožná s technikou barevných kelímků. V tomto případě děti nemají k dispozici na lavici kelímky, ale společně hodnotí své porozumění pomocí semaforu ve třídě.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
== Formativní hodnocení v českém školství ==
▲* Technika barevných kelímků: Každý z žáků obdrží tři barevné kelímky – zelený, oranžový a červený. Zelený kelímek značí, že učivu žák rozumí, oranžový kelímek žák použije, pokud cítí určité nedostatky v porozumění a červený značí neporozumění učivu. Takto žáci v průběhu hodiny mohou hodnotit porozumění tématu. Učitel jejich hodnocení sleduje a žákům s obtížemi přichází na pomoc<ref name="yt" />.
Zatímco v západoevropských školách bylo možné výhody formativního hodnocení v rámci praxe pozorovat již v devadesátých letech, v České republice se na konci 20. století tento fenomén pohyboval čistě na teoretické rovině<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Formativní hodnocení je skvělý nástroj pro lepší učení
| url = https://www.eduin.cz/clanky/formativni-hodnoceni-je-skvely-nastroj-pro-lepsi-uceni/
| datum přístupu = 2023-06-01
| jazyk = cs
}}</ref>. V tomto ohledu byla přínosná obzvláště práce D. Dvořáka (např. Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kyriacou
| jméno = Chris
| příjmení2 = Dvořák
| jméno2 = Dominik
| příjmení3 = Koldinský
| jméno3 = Milan
| spoluautoři = et al.
| titul = Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| počet stran = 155
| isbn = 80-7178-022-7
}}</ref>) nebo J. Slavíka (např. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Jan
| titul = Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi
| vydavatel = Portál
| rok vydání = 1999
}}</ref>). Formativní hodnocení se jako hlavním tématem výzkumů začalo v České republice objevovat až po roce 2009. Přibližně v posledních dvaceti letech se formativní hodnocení dostává i do praxe vyučujících. Zaváděl se ovšem spíše intuitivně a část učitelů, která formativně hodnotila, si často ani nebyla vědoma toho, co se pod pojmem formativní hodnocení skrývá<ref name=":0" />.
V současnosti je již toto téma aktuální i v českém vzdělávacím systému. Například Pedagogická fakulta Karlovy univerzity spolu s vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř realizuje projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který by měl pomáhat učitelům zařazovat tento typ hodnocení do jejich výuky. MŠMT by mělo projekt širšího zavádění formativního hodnocení zaštítit formou podpory, např. vzdělávání pedagogů nebo odborné literatury, zároveň je celý projekt financován programem Evropského sociálního fondu řízeným MŠMT<ref>{{Citace elektronické monografie
▲* Technika semaforu: Tato technika je principem totožná s technikou barevných kelímků. V tomto případě děti nemají k dispozici na lavici kelímky, ale společně hodnotí své porozumění pomocí semaforu ve třídě<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = formativne.cz
▲ | titul = https://www.youtube.com/watch?v=0GOJdAXhteY}}</ref>.
| titul = Zavádění formativního hodnocení by ze strany MŠMT mělo probíhat formou podpory
| url = https://formativne.cz/zavadeni-formativniho-hodnoceni-by-ze-strany-msmt-melo-probihat-formou-podpory/
| datum vydání = 2020-12-29
| datum přístupu = 2023-06-01
| jazyk = cs
}}</ref>.
== Česky psaná literatura ==
Na českém trhu jsou dostupné dvě publikace, které se komplexně zabývají technikami formativního hodnocení. Jedná se o Zavádění formativního hodnocení: Praktické techniky pro základní a střední školy od D. Wiliama a S. Leahyové<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zavádění formativního hodnocení – EDUkační LABoratoř – EDULAB
| periodikum = www.
| url = https://www.
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu =
}}</ref> (vydala [[EDUkační LABoratoř]] ve spolupráci s Nadací Martina Romana) a Formativní hodnocení ve výuce od Karla Starého a Veroniky Laufkové<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = a.s.
Řádek 126 ⟶ 160:
== Externí odkazy ==
* EDUin – [http://www.eduin.cz/clanky/formativni-hodnoceni-je-skvely-nastroj-pro-lepsi-uceni/ Debata] na téma, k čemu je ve školách užitečné formativní hodnocení.
* [https://www.youtube.com/watch?v=J25d9aC1GZA&t=518s The Classroom Experiment]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Školství]]
[[Kategorie:Pedagogika]]
| |||