Jan Kozina (partyzánská jednotka): Porovnání verzí

Společně s [[chrudim]]skými odbojáři Kiš založil partyzánský oddíl, později pojmenovaný [[Partyzánský pluk Ludvíka Svobody (partyzánská jednotka)|partyzánský pluk Ludvíka Svobody ]]. Melnik se po uzdravení stal velitelem partyzánského oddílu nesoucího název původního výsadku Jan Kozina, který se posléze rozrostl na partyzánskou brigádu Jan Kozina. Operovala na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] v prostoru Tišnovska, Jihlavska, Boskovicka a Hlinecka. Úzce spolupracovala s [[Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus|partyzánskou brigádou Mistr Jan Hus]], [[Miroslav Tyrš (partyzánská jednotka)|partyzánskou brigádou Doktor Miroslav Tyrš]] a [[partyzánským oddílem zvláštního určení Zarevo]]. V závěru války měla téměř 500 příslušníků, z toho asi 280 Čechů. Provedla řadu i významnějších bojových a sabotážních akcí. Při destrukcích na železnici vyřadila 10 lokomotiv a 56 vagonů. Dále měla na kontě 7 vyřazených tanků, 26 vojenských automobilů a 548 nepřátelských vojáků. Nezanedbatelný úspěch bylo i vypuštění lihu ze tří lihovarů.<ref>KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, StříbrnýSTŘÍBRNÝ, Jan. CeskýČeský antifašismus a odboj : slovníková příručka. Praha : Naše vojsko,; ČSOBČSPB, 1988. s. 319.</ref>

* KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, Stříbrný, Jan. Ceský antifašismus a odboj. Praha : Naše vojsko, ČSOBČSPB, 1988. s. 319