Kobeřice u Brna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava |
|||
Řádek 32:
== Historie ==
Katastr obce byl osídlen už od mladší doby kamenné. Dokládají to četná naleziště a vykopávky i pozůstatky zaniklých osad a pohřebišť, které zde byly nalezeny
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1283]], kdy zde již byla fara náležející ke kostelu sv. Jiljí. Obec v té době patřila [[Věžníkové z Věžník|pánům z Věžník]], kteří si na místě zvaném ''Na Valech'' vystavěli dvě tvrze, které se však do dnešní doby nedochovaly.
V době třicetileté války hrozil obci zánik, který se novým osídlením podařilo odvrátit tak, že Kobeřice bývaly jednou z největších vesnic na Vyškovsku. Na úbočí tzv. ''Vlčí hory'' zde stávaly ještě v roce [[1910]] tři větrné mlýny. V obci bývala cihelna, těžil se zde písek a pískovcový kámen. V době druhé světové války zde operoval [[partyzánský oddíl Olga]], jehož členy se stali mnozí občané Kobeřic. Řada těchto lidí se poté angažovala v protikomunistické odbojové organizaci [[Světlana (odbojová skupina)| Světlana]].▼
V době třicetileté války hrozil obci zánik, který se novým osídlením podařilo odvrátit tak, že Kobeřice bývaly jednou z největších vesnic na Vyškovsku.
Na úbočí tzv. ''Vlčí hory'' zde stávaly ještě v roce [[1910]] tři větrné mlýny. V obci bývala cihelna, těžil se zde písek a pískovcový kámen.
▲
V roce [[1970]] se v obci konal tajný pastorální [[Kobeřický synod|synod]] [[Podzemní církev|skryté církve]] pod vedením jejího tajného biskupa [[Felix Maria Davídek|Felixe Maria Davídka]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 49 ⟶ 55:
== Obyvatelstvo ==
=== Struktura ===
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.<ref name="scitani2011">{{Citace elektronické monografie
| titul = Kobeřice u Brna
Řádek 85 ⟶ 74:
|-
|}
== Pamětihodnosti ==
Řádek 92 ⟶ 80:
* Bývalá tvrz Zámčisko v lesní trati Haklík
==
* Dr. [[Hubert Ripka]], blízký spolupracovník prezidenta Edvarda Beneše a první poválečný ministr zahraničního obchodu.
|