Verze z 31. 1. 2017, 20:59 editovat Pernak1 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 746 editací úprava ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 1. 2017, 21:00 editovat zrušit editaci OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 462 editací m Editace uživatele Pernak1 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Patka Přejít na další porovnání →
Řádek 32: == Historie == Katastr obce byl osídlen už od mladší doby kamenné. Dokládají to četná naleziště a vykopávky i pozůstatky zaniklých osad a pohřebišť, které zde byly nalezeny. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1283]], kdy zde již byla fara náležející ke kostelu sv. Jiljí. Obec v té době patřila [[Věžníkové z Věžník\|pánům z Věžník]], kteří si na místě zvaném ''Na Valech'' vystavěli dvě tvrze, které se však do dnešní doby nedochovaly. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1283]], kdy zde již byla fara náležející ke kostelu sv. Jiljí. Obec v té době patřila [[Věžníkové z Věžník\|pánům z Věžník]], kteří si na místě zvaném ''Na Valech'' vystavěli dvě tvrze, které se však do dnešní doby nedochovaly. V době třicetileté války hrozil obci zánik, který se novým osídlením podařilo odvrátit tak, že Kobeřice bývaly jednou z největších vesnic na Vyškovsku. Na úbočí tzv. ''Vlčí hory'' zde stávaly ještě v roce [[1910]] tři větrné mlýny. V obci bývala cihelna, těžil se zde písek a pískovcový kámen. V době druhé světové války zde operoval [[partyzánský oddíl Olga]], jehož členy se stali mnozí občané Kobeřic. Řada těchto lidí se poté angažovala v protikomunistické odbojové organizaci [[Světlana (odbojová skupina)\| Světlana]].▼ V době třicetileté války hrozil obci zánik, který se novým osídlením podařilo odvrátit tak, že Kobeřice bývaly jednou z největších vesnic na Vyškovsku. Na úbočí tzv. ''Vlčí hory'' zde stávaly ještě v roce [[1910]] tři větrné mlýny. V obci bývala cihelna, těžil se zde písek a pískovcový kámen. ▲V době třicetileté války hrozil obci zánik, který se novým osídlením podařilo odvrátit tak, že Kobeřice bývaly jednou z největších vesnic na Vyškovsku. Na úbočí tzv. ''Vlčí hory'' zde stávaly ještě v roce [[1910]] tři větrné mlýny. V obci bývala cihelna, těžil se zde písek a pískovcový kámen. V době druhé světové války zde operoval [[partyzánský oddíl Olga]], jehož členy se stali mnozí občané Kobeřic. Řada těchto lidí se poté angažovala v protikomunistické odbojové organizaci [[Světlana (odbojová skupina)\| Světlana]]. V roce [[1970]] se v obci konal tajný pastorální [[Kobeřický synod\|synod]] [[Podzemní církev\|skryté církve]] pod vedením jejího tajného biskupa [[Felix Maria Davídek\|Felixe Maria Davídka]].<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 49 ⟶ 55: == Obyvatelstvo == === Struktura === ~~V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 703  obyvatel. Z nich bylo 342  mužů a 361 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 39,5% let.~~ Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku\|Sčítání lidu, domů a bytů]] provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 668  lidí. Nejvíce z nich bylo (16,8%) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 16% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 4,3%. Z celkem 561  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 34% střední vč. vyučení (bez maturity). ~~Počet vysokoškoláků dosahoval 9,6% a bez vzdělání bylo naopak 0,4% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 339 ekonomicky aktivních občanů.~~ ~~Celkem 90% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 69% patřilo mezi zaměstnance, 2,1% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet.~~ ~~Oproti tomu celých 43,9% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.~~ ~~<ref name="scitani201x">{{Citace elektronické monografie~~ ~~\| titul = Kobeřice u Brna (okres Vyškov)~~ ~~\| url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__593141#~~ ~~\| datum vydání = 2011-03-26~~ ~~\| datum přístupu = 2014-05-03~~ ~~\| vydavatel = Český statistický úřad~~ ~~\| místo = Praha~~ ~~}}</ref>~~ Úhrnem 261 obyvatel obce (což je 39,1%), se hlásilo k [[Češi\|české]] národnosti. Dále 223 obyvatel bylo [[Moravané\|Moravanů]] a 7 [[Slováci\|Slováků]]. Celých 302 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo. ~~<ref name="scitani201x" />~~ Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.<ref name="scitani2011">{{Citace elektronické monografie \| titul = Kobeřice u Brna Řádek 85 ⟶ 74: \|- \|} ~~{{Graf počtu obyvatel}}~~ == Pamětihodnosti == Řádek 92 ⟶ 80: * Bývalá tvrz Zámčisko v lesní trati Haklík == ~~Osobnosti~~Rodáci == * Dr. [[Hubert Ripka]], blízký spolupracovník prezidenta Edvarda Beneše a první poválečný ministr zahraničního obchodu.

Kobeřice u Brna: Porovnání verzí