Verze z 2. 3. 2016, 13:52 editovat Mircea (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 133 293 editací typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 3. 2016, 20:06 editovat zrušit editaci Cechblog (diskuse \| příspěvky) 2 462 editací →‎Průběh: mobilizaci 13 ruských sborů Přejít na další porovnání →
Řádek 152: \| isbn = \| jazyk = srbochorvatština }}</ref> byly pro Srbsko nepřijatelné, pokud nechtělo ztratit [[Svrchovanost\|suverenitu]]. Srbsko na radu Ruska~~, které ještě nebylo na válku připraveno~~, ustoupilo, ale ultimátum v plném rozsahu nemohlo přijmout. Dne [[28. červenec\|28. července]] 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku [[Srbská kampaň první světové války\|válku]]. O den později začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat [[Bělehrad]]. Stále ještě mohlo jít o omezený konflikt, vše záleželo na Rusku. Toho dne však car podepsal příkaz k částečné mobilizaci 13 sborů a jejich vyslání na rakouskou hranici. Rusové začali válku bez vyhlášení. Došlo na nejhorší, lokální konflikt se změnil na kontinentální. Na základě uzavřených dohod se přidávaly i ostatní státy, na straně centrálních mocností to bylo Německo. Itálie do války vstoupila až v roce 1915 na straně [[Trojdohoda\|Dohody]], zradila tedy spojeneckou smlouvu z roku 1882, kterou vznikl [[Centrální mocnosti\|Trojspolek]]. Ruská vláda vyhlásila 30. července mobilizaci, rakousko-uherská [[31. červenec\|31. července]]. Dne [[1. srpen\|1. srpna]] vyhlásilo Německo válku Rusku, o dva dny později pak Francii (již [[2. srpen\|2. srpna]] obsadilo [[Lucembursko]]) a [[4. srpen\|4. srpna]] vstoupila německá vojska do neutrální [[Belgie]], aby tak získala průchod do Francie. [[Německý vpád do Belgie\|Porušení neutrality Belgie]] dalo Velké Británii podnět na vypovězení války Německu ([[4. srpen\|4. srpna]]). Dne [[6. srpen\|6. srpna]] vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku, [[7. srpen\|7. srpna]] ohlásila válku s Rakousko-Uherskem [[Černá Hora]], do týdne vstoupily do války proti Rakousko-Uhersku i Francie a Velká Británie.

První světová válka: Porovnání verzí