Pravoslaví: Porovnání verzí

 

 

 

 

 

 

=== Společenství pravoslavných církví ===

* [[Konstantinopolský patriarchát|Konstantinopolský ekumenický patriarchát]]

* [[Ruská pravoslavná církev]]

* [[Gruzínská pravoslavná církev]]

* [[Srbská pravoslavná církev]]

* [[Rumunská pravoslavná církev]]

* [[Bulharská pravoslavná církev]]

* [[Kyperská pravoslavná církev]]

* [[Polská pravoslavná církev]]

* [[Albánská pravoslavná církev]]

* [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku]]

 

=== Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku ===

{{Viz též|Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku}}

 

== Nauka církve ==

=== Trojjediný Bůh ===

{{viz též|Nejsvětější Trojice|Nicejsko-konstantinopolské vyznání|Filioque}}

 

=== Spása ===

{{viz též|Spása}}

 

 

=== Tradice a Písmo svaté ===

{{viz též|Tradice|Tradice v křesťanství|Biblický kánon}}

:''Nuže tedy, bratří, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali, ať už slovem nebo dopisem'' ([[2. list Soluňským|2 Sol]] 2,15). V Písmu svatém Nového zákona je řada dalších dokladů, že vedle psané tradice měl Boží lid i ústně předávanou nepsanou tradici. V době novozákonní vidíme, že bylo období, kdy Církev neměla ani Evangelium zapsáno a celá křesťanská víra a zvěst byla v této době ústní tradicí.

 

=== Bohorodička, Bohorodice ===

{{viz též|Theotokos}}

 

=== Vzkříšení ===

{{viz též|Vzkříšení#Křesťanství}}

 

=== Svatí a zemřelí ===

 

 

Ke světcům se pravoslavní obracejí s úctou a prosbou o přímluvu – modlitbou; podle pravoslavné víry svatí v nebi prosbám naslouchají a mohou pomoci. Každý [[oltář]] (v pravoslaví se oltářnímu stolu říká „prestol“ – tj. trůn) v pravoslavném [[chrám]]u obsahuje [[Relikvie|ostatek]] světce, obvykle mučedníka, interiér chrámů zdobí [[ikona|ikony]] světců. Mnoho pravoslavných křesťanů se vydá i na dlouhou pouť, aby uctili svaté ostatky světce, jehož jméno nosí.

 

=== Svaté tajiny ===

{{viz též|Svátost}}

 

=== Křest ===

=== Božská liturgie ===

{{viz též|Božská liturgie|Eucharistie}}

Eucharistie je středem pravoslavné liturgie. Pravoslavní stejně jako katolíci věří, že chléb a víno posvěcené při [[božská liturgie|božské liturgii]] jsou proměněny v tělo a krev Ježíše Krista; na rozdíl od katolíků se ovšem nesnaží popsat, jak k tomu dochází, a považují to za lidskému rozumu nepřístupné tajemství; věří však, že Eucharistie je pravým tělem a skutečnou krví Kristovou. Učení o [[transsubstanciace|transsubstanciaci]] bylo vytvořeno až po [[schizma]]tu mezi východní a západní církví a pravoslaví je nikdy formálně nepřijalo ani neodmítlo. Účast na eucharistii smějí mít pouze pokřtění a myrem pomazaní pravoslavní křesťané, kteří se připravili [[půst|postem]], [[modlitba|modlitbou]] a [[Svátost smíření|zpovědí]]. Přijímání sestává z přijetí těla Kristova a krve Kristovy (přijímání je tedy zásadně pod obojí způsobou) – podává je [[kněz]] na lžičce přímo do úst přijímajícího. Chléb k eucharistii se namáčí do vína a používá se na rozdíl od [[západní církev|západní církve]] jedině kvašený (''artos''). Pokřtěné děti pravidelně přijímají už od nejútlejšího věku.

 

=== Manželství ===

{{viz též|Manželství}}

Podle pravoslavných je [[manželství]] Božím aktem, kdy Bůh dva spojuje v jediného člověka. [[Rozmnožování|Plození dětí]] není jediným smyslem manželství, ale spojení muže a ženy je chápáno jako odraz sjednocení s Bohem. [[Pravoslavná svatba]] má obvykle dvě části – výměnu [[prsten]]ů a [[korunovace|korunovaci]]. Oproti západnímu pojetí svatby netvoří součást pravoslavného uzavírání manželství výměna manželského [[slib]]u.

 

=== Tajina svěcení kněžstva ===

{{viz též|Svěcení}}

 

=== Pomazání svatým olejem ===

{{viz též|Svátost nemocných}}

 

== Východní zbožnost ==

Jejími hlavními znaky jsou [[konzervatismus]] a [[tradice]], [[individualismus]], a přímý, subjektivní vztah k trojičnímu božstvu, o který věřící usilují v různých [[Mystérium|záhadách]] a především prostřednictvím [[kontemplace]] – tj. rozjímáním, jehož prostřednictvím se snaží pravoslavný věřící o navázání kontaktu s [[Bůh|Bohem ve svém nitru]].{{Doplňte zdroj}} Východní teologie je [[Emoce|emotivní]] a [[Spekulace|spekulativní]], zatímco [[Západní církev|západní]] má mnohem více [[Rozum|racionální]] charakter.{{Doplňte zdroj}}

 

== Liturgická praxe ==

{{Podrobně|Liturgie|Liturgický rok}}

Pravoslavná církev slouží bohoslužby na rozdíl od většiny katolické církve podle východních [[ritus|ritů]] (obřadů). Slovanské a řecké pravoslavné církve používají [[byzantský ritus]]. V otázce obřadů je pravoslaví značně konzervativní a nejčastěji užívaná [[Liturgie svatého Jana Zlatoústého|liturgie sv. Jana Zlatoústého]] prošla od [[5. století]] jen malými změnami. Ve srovnání s katolickou církví bývají pravoslavné bohoslužby delší, nepoužívají se při nich hudební nástroje a kněz většinu bohoslužby hledí stejným směrem jako lid (je tedy k němu obrácen zády). Katolická církev umožňuje užívání východních ritů při svých bohoslužbách, tuto otázku tedy ve svém vztahu k pravoslaví nevnímá jako překážku. Naopak pravoslavná církev současný západní ritus odmítá.

 

'''Dny, kdy je předepsáno konat liturgii sv. Basila:'''

# předvečer svátku Narození Páně se koná /večerní/ liturgie sv. Basila (nepřipadne-li však den před svátkem Narození na sobotu nebo na neděli; v takových případech se koná liturgie sv. Basila /ráno/ v den samotného svátku)

'''Ve všední dny Velkého půstu''' se nekoná žádná z těchto dvou typů liturgie, protože se podle tradice v tyto dny nekoná proměňování chleba a vína na Tělo a Krev Kristovy. Svaté dary jsou proměňovány v předcházející neděli a následující velkopostní všední dny se koná zvláštní večerní bohoslužba: ''liturgie předem posvěcených Darů'', při které je k přijímání podávána eucharistie proměněná v neděli. Tato bohoslužba má kající charakter a kněz ji vykonává v tmavém bohoslužebném rouchu.

<br />Na '''svátek sv. Jakuba''' se na některých místech konává nejstarobylejší ''liturgie sv. Jakuba, bratra Páně''.

 

Důležitou roli v liturgii východních ritů hraje církevní [[kalendář]]. [[Liturgický rok]] se řídí dvěma druhy kalendáře (toto rozdělení nijak nesouvisí s jiným dělením na kalendář juliánský a gregoriánský). Pohyblivý kalendář je každý rok posunutý jinak a jeho základ tvoří [[Velikonoce]]; určuje dobu [[Velký půst|Velkého postu]], data některých velkých svátků a rozložení evangelijních čtení na neděle po celý následující rok. Nepohyblivý kalendář je každý rok stejný a určuje zvláště datum svátku každého světce, ale i některé velké svátky (např. [[Vánoce]] jsou nepohyblivý svátek).

 

== Východní mnišství ==

 

 

 

 

== Vztah k ostatním církvím ==

 

=== Vztah ke katolické církvi ===

 

 

Nepodstatný není ani vstup papeže do nejvyšší světské politiky (zabývat se světskou politikou bylo už dříve kánony svatých Otců pro duchovní osoby zakázáno). Všechna tato nová dogmata a změny v církevní praxi jsou pro pravoslavné křesťany nepřijatelné, a proto vytvářejí překážku pro sjednocení římských katolíků s pravoslavnou církví. Tímto vývojem na západě se rozkol mezi západními křesťany a pravoslavnou církví zafixoval. Podle pravoslavné teologie jsou tato nová římská dogmata a zavedené odchylky od tradiční praxe odchýlením od původní křesťanské víry a autentické církevní praxe.

Vztah věřících obou církví je tedy kromě rozdílů ve víře a církevní praxi zatížen i dalšími historickými skutečnostmi, zvláště vypleněním Konstantinopole [[čtvrtá křížová výprava|čtvrtou křížovou výpravou]] roku [[1204]] a selháním západní pomoci při obléhání Konstantinopole [[sultán]]em [[Mehmed II.|Mehmedem II.]] roku [[1453]]. Roku [[1964]] však papež [[Pavel VI.]] a patriarcha [[Athenagoras]] sňali devět set let starou vzájemnou exkomunikaci a roku [[1967]] došlo v [[Jeruzalém]]ě k historicky prvnímu setkání papeže a konstantinopolského patriarchy po vypuknutí schizmatu, který ovšem stále trvá.

 

 

 

 

=== Vztah k anglikánskému společenství a starokatolické církvi ===

Pravoslavné církve jsou až na několik výjimek členy Ekumenické rady církví, kde se nabízí možnost dialogu s protestantskými a reformovanými církvemi. Pravoslavných církví ovšem v radě k poměru k ostatním církvím není mnoho, a tak jsou často při rozhodování v menšině. [[Gruzie|Gruzínská]] pravoslavná církev ovšem na protest proti [[misie|misii]] protestantských církví v Gruzii radu zcela opustila. Odchod pravoslavné církve ze Světové rady církví je uvnitř pravoslavné církve intenzivně diskutovaná otázka. Část biskupů na protest proti účasti pravoslavných představitelů v ekumenickém hnutí odešla do ohrazení a nemají nyní s tzv. oficiálními pravoslavnými církvemi společenství, uznávají však tajiny (svátosti) udělované ve většině z nich (jedná se starokalendářní synody v Řecku, rumunský starokalendářní synod nebo část ruské zahraniční církve).

 

<references />

 

* [[Katolictví]]

* [[Protestantismus|Protestantství]]

* [[Athos|Svatá Hora Athos]]

 

* [http://www.pravoslavi.cz/ www.pravoslavi.cz] – Český pravoslavný rozcestník

* [http://www.orthodoxia.cz/ www.orthodoxia.cz] – Křesťanská orthodoxie

 

* [http://pravoslavi.org/ pravoslavi.org] – Pravoslavné fórum

 

{{Portály|Křesťanství|Náboženství}}