Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
Řádek 77:
== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Slovenska}}
Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo [[Vanniovo království]], jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských [[Avaři|Avarů]] a v 7. století se stala součástí [[Sámova říše|Sámovy říše]]. V roce 791 [[Karel Veliký]] porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy vytvořili samostatné [[Moravské knížectví|Moravské]] a [[Nitranské knížectví]]. Po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]], nazývaného v období vlády [[Svatopluk I.|Svatopluka]] [[Velkomoravská říše]]. Po zániku říše se území dnešního Slovenska stalo součástí Uherského království.
 
Až do roku 1918 bylo Slovensko součástí [[Uhersko|Uherského království]] ([[Horní Uhry]]), ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] roku 1526 nastoupil [[Ferdinand I. Habsburský]] na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí [[Habsburská monarchie|habsburského soustátí]]. Po [[Osmané|osmanské]] expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní [[rakousko]]u spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]] ([[Královské Uhersko]]). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. [[Bratislava]] se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem (1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). [[Trnava]] se pak následně stala sídlem ostřihomského [[arcibiskup]]a, čili centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]].