Římský cenzor: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 8 lety
m
tyopo
m (Bot: Odstranění 36 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q189851))
m (tyopo)
Možno jest, že vyloučení funkce této z úřední činnosti konzulské způsobily také motivy politické. Censura byla úřad velice důležitý a mocný a byla pokládána fakticky za korunu republikánské úřední kariéry, ačkoli v oficiální titulatuře uvádí se teprve na místě třetím. Obyčejem bylo ucházet se o censuru po odbytém konzulátě. Censoři mají tytéž odznaky jako úředníci vyšší. Jen [[liktor|liktoři]] jich neprovázejí, poněvadž s úřadem censorským nebylo spojeno imperium vojenské ani jurisdikce. Rovněž i práva úředníků vyšších jim příslušejí mimo právo svolávati do shromáždění národ a [[senát]] (ius cum populo, po případě cum plebe agendi a ius senatum consulendi). Kollegialita byla v úřadě tom velice přísně provedena, což lze vysvětliti velikou mocí tohoto úřadu a faktickou nezodpovědností. Má-li výkon censorský nabyti platnosti, jest potřebí souhlasu obou Censorů. Zemře-li jeden z Censorů aneb jinak z úřadu odejde, musí druhý též úřadu se vzdát. Volit náhradníka za odstouplého Censora nebylo dovoleno. Censoři byli voleni jako všichni úředníci vyšší v komiciích centuriátních za předsednictví konzula neb úředníka s mocí konzulskou.
 
Úřad ten byl prvotně přístupen toliko [[patriciové|patriciům]] až do r. 351 př. n. l., kdy první [[plebej]] za Censora byl zvolen, ale lustrum bylo ještě dlouhou dobu potom vykonáváno jen od patricijského Censora. Od r. 339 př. n. l. ([[lex Publilia]]) musil aspoň jeden z Censorů býti plebej. Opětné zastávání censury bylo od r. 265 př. n. l. zakázáno. Censura nebyla úřadem stálým, nýbrž periodicky se vracejícím po době jedné censovní periody (lustrum), kteráž původně zajisté byla čtyřletá (quinto quoque anno). Ale v pozdější praxi normální lhůta mezi jednotlivými lustry jest pět let. Původně asi s dokončením censu končila se také úřední činnost Censorů. Zprávy starověké (u [[Livius|Livia]] a j.) o pětiletém trvání tohoto úřadu nejsou hodnověrny, neboť odporují celé ideiideji republikánského zřízení a povstaly asi tím, že pětiletá platnost výkonů censorských smíšena byla omylem s úřední činností Censorů. Od r. 320 př. n. l. ([[lex Aemilia]]) stanovena byla doba úřední Censorů na 18 měsíců. Censorové nastupovali na úřad hned po svém zvoleni počátkem jara (v dubnu), lustrum spadalo obyčejně do května následujícího roku.
 
[[Sulla]] fakticky censuru odstranil, ale r. 70 př. n. l. byla opět zavedena. [[Augustus]] spojoval s počátku odhad s úřadem konzulským dle prvotního ustanovení, ale r. 28 př. n. l. obnovil opět tento úřad a vykonal census zároveň s [[Marcus Vipsanius Agrippa|Agrippou]]. Později vyskytuje se zřídka. Poslední census konán byl r. 74 n. l. od [[Vespasianus|Vespasiana]] a [[Titus|Tita]]. [[Domitian]] nazýval se Censor perpetuus (Censor stálý). Po té době úřad censorský mizí a funkce jeho jsou absorbovány mocí císařskou. Funkce Censorů možno rozdělit v tyto: