Komunistická strana Sovětského svazu: Porovnání verzí

 

== Vznik strany bolševiků ==

Bolševici vznikli jako neformální menšinová frakce levicové strany [[SDDSR]] na jejím II. sjezdu v roce [[1903]]. Jednalo se o skupinu [[Radikalismus|radikálních]] [[Revoluce|revolucionářů]] uvnitř marxistické sociální demokracie Ruska. Na [[Praha|pražském]] sjezdu v lednu [[1912]] se organizačně osamostatnili, přijali název Sociálně demokratická dělnická strana bolševiků, ale stále zůstávali formálně součástí jednotné Sociálně demokratické dělnické strany Ruska. Až po únorové revoluci v roce [[1917]] [[Vladimir Iljič Lenin|Leninovi]] stoupenci v srpnu 1917 formálně odešli ze strany a na slučovacím sjezdu s [[Lev Davidovič Trockij|Trockého]] frakcí založili samostatnou stranu. Měla 23 600 členů. (Rusko v té době mělo 100 milionů obyvatel.) Členové této frakce byli později neoficiálně nazýváni "[[Stará garda bolševiků|starou gardou]]".

{{pahýl část}}

 

[[Image:Ipatjew-Haus2.jpg|thumb|200px|Ipaťjevův dům roku 1928]]

[[Soubor:Czech troop monument1.jpg|thumb|200px|Památník československým legiím]]

V den Trockého narozenin ([[7. listopad]]u [[1917]]) bolševici provedli v Petrohradu [[revoluce|revoluci]] a získali moc v centrálním Rusku. Ihned začalo revoluční násilí, když Lenin vyzval rolníky, aby si sami zabrali půdu. Většina statků byla vypálena a statkáři zavražděni, někde byl jen statek jako tolerantnější řešení rozebrán do posledního trámu budovy. Rolníci, tj. nejpočetnější část obyvatel Ruska, přestali volit SR a až do kolektivizace ([[19. únor]]a [[1918]] byl přijat zákon o socializaci půdy) podporovali SDDSR(b). Výsledkem „pozemkové reformy“ byl takový pokles zemědělské výroby, že v Rusku – největším vývozci obilí v [[Evropa|Evropě]] – vypukl v roce [[1921]] hladomor. Na jeho následky zemřely 3 miliony lidí.