Lysá nad Labem: Porovnání verzí

Kněžna Štěpánka Rohanová žila hýřivým zůsobem a tak panství postupně upadlo do dluhů ve výši 3 miliony zlatých. Kněžna Štěpánka Rohanová byla nucena se vystěhovat ze zámku do podzámčí čp.181., kde 28.9.1884 zemřela. Po její bylo panství vydraženo a získal je Angličan William Andrews, který však vlivem nesprávné životosprávy zemřel 11.2.1886. Panství koupila od jeho manželky v roce 1889 Úvěrní banka, která je však již za rok prodala za 1 750 000 zl. Bedřichu svobodnému pánu [[Leitenbergerové|Leitenbergovi]]<ref>Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.</ref>. Po smrti jeho syna JUDr. Bedřicha Josefa Leitenbergera při automobilových závodech v [[Usingen]]u v Německu v roce 1904 bylo panství prodáno [[Rudolf Ferdinand Kinský|Rudolfu Ferdinandu Kinskému]], který o něj měl zájem již po smrti Andrewsově.

 

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku [[1850]] do současnosti.

Ve městě Lysá nad Labem ''(6668&nbsp;obyvatel)'' byly v&nbsp;roce [[1932]] evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;[[1932]], svazek&nbsp;I, str.&nbsp;783-785. (česky a německy)</ref>

 

poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, katol. kostel, evang. kostel, synagoga, továrna na konservy, 2&nbsp;továrny na nábytek železný, továrna na parkety, pivovar, továrna na pluhy, továrna na roury kameninové, továrna na stroje hospodářské, 2&nbsp;mlýny, 4&nbsp;cihelny, výroba čerpadel, 3&nbsp;pily, výroba prádla

 

obchodní grémium, druhé živnostenské společenstvo obuvníků, kožišníků, ozdobníků atd., společenstvo hostinských, krejčí, pekařů, řezníků, stavebních živností, drůbežárna, družstvo pěstitelů raných zemáků a zeleniny, nakládání a vývoz okurek, velkobchod s&nbsp;kyselým zelím, 7 zahradnictví, 3&nbsp;kožišníci, 2&nbsp;studnaři, 3&nbsp;kamnáři, puškař, sochař kamene, soustružení dřeva, zednický mistr, 2&nbsp;zeměvrtači

 

3 lékaři, zvěrolékař, lékárna U bílého anděla, zubní ateliér, 2 advokáti, Občanská záložna v&nbsp;Lysé nad Labem, Obecní spořitelna v&nbsp;Lysé nad Labem, Okresní hospodářská záložna v&nbsp;Nových Benátkách, Živnostenská záložna v&nbsp;Lysé nad Labem, geometr, biograf Sokol, fotoateliér, 2&nbsp;hudební školy, knihkupectví, 4&nbsp;hodináři, 12&nbsp;hostinců, 3&nbsp;hotely (Modrá hvězda, U Města Prahy, U Nádraží), pensionát Domov sv.&nbsp;Antonína, Nádražní restaurace, 2&nbsp;vinárny, nákladní autodoprava, 6&nbsp;autodrožek

 

2 drogerie, fotopotřeby, 2&nbsp;obchody s&nbsp;hračkami, 2 obchody s&nbsp;dobytkem, obchod s&nbsp;koňmi, obchod s&nbsp;klobouky, 2&nbsp;velkoobchody s&nbsp;koloniálním zbožím, 4&nbsp;konfekce, 4&nbsp;obchody s&nbsp;motocykly, 3&nbsp;obchody papírnické, 3&nbsp;radiopřístroje a součástky, obchod s&nbsp;hospodářskými stroji, zasilatelství sukna, 3&nbsp;obchody s&nbsp;velocipedy, 3&nbsp;obchody železářské

 

 

Po roce 1935 vznikla v Lysé [[Národní garda (ČSR)|Národní garda]] č.183.<ref>JUDr.Jiří Koníř - Národní garda v Lysé nad Labem, Listy města Lysé nad Labem 11/2004.</ref>. Útvar měl asi 25 členů a scházel se v hostinci u Chloupků. Gardisté byli vybaveni uniformami barevně podobným četnickým. Výcvik útvaru probíhal pod vedením Československé armády a její posádky v Milovicích, která do Lysé posílala své vojenské instruktory. V období [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|mobilizace]] v roce 1938 byl útvar vybaven puškami z dob Rakousko-uherské armády vzor [[Puška Mannlicher|Mannlicher]]. Úkolem Národní gardy v Lysé pak bylo provádět ostrahu důležitých objektů (např.zdymadel na Labi). Činnost garda ukončila po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]].

Jednou z nejaktivnějších odbojových skupin koncem války byla lyská podskupina [[partyzán]]ské skupiny Podřipsko<ref>Michal Plavec: Poslední rok války na Nymbursku, úryvek 29., Nymburský deník 13.4.2005</ref>. Jejím vedoucím byl v Lysé nad Labem Josef Válek, technický [[úředník]] protipožárního sboru hlavního města Prahy. Pracovní zařazení mu umožňovalo styky s okresními a městskými veliteli požárních sborů, ale také se svými bývalými známými vojáky. Mezi ně patřil např.Rudolf Žitný, praporčík československé armády a zaměstnanec městského úřadu v Lysé nad Labem, Karel Lufta<ref>Božena Bacílková: Lysá nad Labem a okolí za 2.světové války, Listy města Lysá nad Labem 3/2013</ref>, bývalý správce budov vojenského tábora v Milovicích a zejména pak hasič Josef Havlín, velitel protipožárního sboru města Lysá nad Labem. Pro odbojovou činnost získali dále Antonína Cuce z Milovic, který pracoval jako pomocný dělník vojenské správy, a Stanislava Březinu z Prahy. Další spolupracovníci skupiny prováděli např. odposlechy vojenských hovorů na ústředně v Lysé nad Labem. Když byl R.Žitný pronásledován pražským gestapem, "schovali" jej přímo ve [[Vojenský výcvikový prostor Milovice - Mladá|vojenském výcvikovém prostoru Milovice]] jako kuchaře-číšníka. Podle předem připraveného plánu 9.3.1943 podpálila skupina sklad munice a válečného materiálu u [[Benátecká Vrutice|Benátecké vrutice]]. Sklad byl zcela zničen - hasiči z Lysé nad Labem pod vedením J.Havlína nedorazili z důvodu údajného selhání techniky včas. Obdobná situace se opakovala i za rok. 26.4.[[1944]] využili členové skupiny krátkodobého opuštění některých objektů v milovickém výcvikovém prostoru k založení dalšího [[požár]]. Vyhořel i sklad u Benátské Vrutice s velkým množstvím válečného materiálu. Hasiči z Lysé dorazili opět pozdě. V říjnu [[1944]] zase podminovali pod Šibákem [[Železnice|železniční trať]] [[Milovice]]-Lysá nad Labem, čímž způsobili vykolejení vojenského transportu s [[tank]]y určenými pro nasazení do bojů na frontě. Trať byla neprůjezdná ještě několik dní po sabotáži.

 

Na jaře [[1945]] byla v Milovicích ještě silná německá vojenská posádka. Docházelo zde k seskupování útvarů zničených na východní frontě. I s posádkou v Lysé se jednalo odhadem o deset tisíc mužů včetně tankových oddílů a obrněných vlaků<ref name="Chmelová">Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem, ALPY 1999, ISBN 80-85613-93-X</ref>. 3.května 1945 byly v noci ve městě a na nádraží přemalovány německé nápisy. 4.května 1945 protektorátní vláda zrušila nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek. Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce. Československé vlajky byly ten den vyvěšeny i v Lysé. Město však bylo záhy obsazeno německou posádkou z Milovic a do 19h bylo nařízeno stáhnout československé vlajky a obnovit německé nápisy. Po klidné noci se Němci opět stáhli do Milovic. 5.května přijel poslední vlak z Prahy v 11:20. Měl 2h zpoždění, protože na Vysočanech byli zastřeleni dva čeští železničáři za odstraňování německých nápisů. V Praze vypuklo povstání. V Lysé byl ustanoven ilegální Národní výbor, protože velitel německé posádky v Milovicích generál Rödiger vyhrožoval, že bude-li Národní výbor ustanoven, nechá jej postřílet. Lyský výbor dostal z Prahy rozkaz mařit nástupovou cestu milovické německé posádky na Prahu a za žádnou cenu nedovolit přesun německého vojska z Milovic do Prahy po železnici. Pancéřový vlak vypravený z Milovic byl zastaven na hradle Káraný. Zde 2h stál a byl poslán zpět do Lysé. V neděli 6.května v 5h ráno vyrazila z Milovic část posádky o síle 60 tanků, 100 motorových vozidel, řadou motocyklů a kol na Prahu. Do cesty jim však byly stavěny barikády a tak se Němci dostali jen do Horních Počernic. Zde se po vyhlášení všeobecné kapitulace německých vojsk 8.května 1945 vzdali. Zbytek posádky v Milovicích o síle asi pět tisíc mužů se po kapitulaci rozprchl. Za velkého nadšení obyvatel přijela do Lysé 10.května 1945 [[Rudá armáda]]. V následujících dnech bylo v okolí zatčeno asi 70 osob české a německé národnosti a zajištěn jejich majetek. U [[Dvorce (Lysá nad Labem)|Dvorců]] vznikl internační tábor.

 

 

 

Lysá nad Labem je společně s [[Jiřice (okres Nymburk)|Jiřicemi]], [[Ostrá|Ostrou]], [[Přerov nad Labem|Přerovem nad Labem]], [[Semice]]mi, [[Stará Lysá|Starou Lysou]], [[Starý Vestec|Starým Vestcem]] a [[Stratov]]em členem [[dobrovolné sdružení obcí|dobrovolného sdružení obcí]] [[Mikroregion Polabí]].

 

 

[[Soubor:Lysa nad Labem - Rudolf Jedlicka, pametni deska.jpg|thumb|Pamětní deska Rudolfa Jedličky]]

* [[Bedřich Hrozný]] (6.5.1879 Lysá nad Labem – 12.12.1952 Praha), český jazykovědec, orientalista, který rozluštil chetitský jazyk a položil základy samostatného oboru chetitologie.

* [[Rudolf Jedlička (lékař)|Rudolf Jedlička]] (20.2.1869 Lysá nad Labem – 26.10.1926 Nový Svět (Harrachov)), český lékař a mecenáš, zakladatel samostatné české rentgenologie, radiologie a léčebné rehabilitace

* [[František Otruba]] (4.1.1859 Nevrátice - 8.8.1945 Lysá nad Labem), český učitel, čestný občan města, autor Pamětí města Lysé a vesnic okolních z roku 1898

* [[Eva Palyzová]] (17.9.1935 Praha - 6.7.2011), česká dostihová žokejka, trenérka a manažerka. Spolumajitelka dostihového závodiště v Lysé nad Labem.

* [[Jaroslav Igor Vilímek]] (2.5.1890 Lysá nad Labem - 23.6.1917 Zborov), český vlastenec, starodružiník

* [[Jindřich Vodák]] (8.11.1867 Lysá nad Labem – 10.4.1940 Praha), učitel, úředník, literární a divadelní kritik, redaktor, překladatel.