Verze z 4. 12. 2006, 02:05 editovat Bruce Shorty (diskuse \| příspěvky) 788 editací m odkaz imperativní programování ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 12. 2006, 05:22 editovat zrušit editaci Dinybot (diskuse \| příspěvky) 42 548 editací m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace Přejít na další porovnání →
Řádek 14: == Implementace skoku v [[procesor]]ech == Skok v [[strojový kód\|instrukční síti]] většiny procesorů je implementován pomocí zápisu hodnoty nebo přičtení hodnoty do [[registr]]u [[čítač instrukcí\|čítače instrukcí]]. Řádek 24: ** '''dlouhý relativní skok''' (long jump) - do registru se přičítá rozsahem stejná hodnota, jako je rozsah čítače instrukcí U moderních procesorů je podmíněný skok velice ~~"drahá"~~„drahá“ operace z hlediska času zpracování - procesor provádí instrukce na přeskáčku (instruction scheduling) a zároveň provádí více instrukcí současně (viz [[pipelining]], [[superskalární architektura]]), takže procesor by pro zrychlení výpočtu potřeboval vědět, která instrukce bude za skokem následovat ještě dříve než je možné vyhodnotit splnění podmínky skoku. Některé [[RISC]]ové procesory (např. [[SPARC]]) to řeší pravidly typu ~~"ještě~~„ještě dvě instrukce za skokem se provedou bez ohledu na výsledek podmínky ~~skoku"~~skoku“, obvyklejším řešením je odhadnout (s využití informací o předchozích průchodech danou částí programu), která varianta skoku nastane a v případě omylu zahodit rozpracované instrukce ze špatné větve, vyprázdnit [[instrukční fronta\|instrukční frontu]] a načíst do ní instrukce ze správné větve. === Specifika architektury x86 === Při programování v [[assembler]]u a strojovém kódu architektury [[x86]] se také rozlišuje, zda cílová adresa skoku leží ve stejné oblasti ([[segment]]u) paměti. Skoky tak lze dělit na: Řádek 34: Jako zvláštní případ skoku (či spíše volání podprogramu) lze chápat i [[programové přerušení]] (interrupt). Od procesoru [[Intel 80286\|80286]] přibývá možnost instrukcí skoku změnit úlohu (přepnout [[počítačový program\|proces]]), což lze označit jako skok ještě delší než dlouhý a v procesoru [[Intel 80386\|80386]] přibývá možnost změnit [[stránkování]] tak, že zpracování procesu zůstává na stejné [[virtuální adresa\|virtuální adrese]], ale dochází k změně [[fyzická adresa\|fyzické adresy]] (tato technika patrně nemá jiné využití než jako úmyslná snaha znesnadnit [[debugování]] programu - viz [[zpětné inženýrství]]). == Autorství podmíněného skoku == Za vynálezce podmíněného skoku je považována [[Augusta Ada King\|Ada Lovelace]], první programátorka, spolupracovnice [[Charles Babbage\|Charlese Babbage]], vývoj prvního mechanického počítače. == Podívejte se také na == * [[Řízení běhu programu]] * [[~~Cyklus_~~Cyklus (informatika)\|Cyklus]] * [[Nekonečný cyklus]] * [[Church-Turingova teze]]

Skok (informatika): Porovnání verzí