František Ladislav Čelakovský: Porovnání verzí

Odebráno 10 899 bajtů ,  před 6 lety
Obsah stránky nahrazen textem „Sem gay :))))))))“
(Obsah stránky nahrazen textem „Sem gay :))))))))“)
Sem gay :))))))))
{{Infobox Spisovatel
|jméno = František Ladislav Čelakovský
|obrázek =Jan Vilímek - František Ladislav Čelakovský.jpg
|velikost obrázku =
|popis obrázku = [[Jan Vilímek]], Portrét Františka Ladislava Čelakovského
|rodné jméno =
|narození = [[7. březen|7. března]] [[1799]]</br> [[Strakonice]] {{Vlajka a název|České království}}
|úmrtí = [[5. srpen|5. srpna]] [[1852]]</br> [[Praha]], {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|pseudonym = Marcian Hromotluk
|povolání = [[básník]], [[kritik]], [[překladatel]]
|národnost = česká
|etnikum =
|stát = Rakouské císařství
|vzdělání =
|alma mater = [[Univerzita Karlova]] (nedostudoval)
|období =
|žánr = [[preromantismus]]
|téma =
|hnutí =
|díla = [[Ohlas písní ruských]],<br />[[Ohlas písní českých]]
|ocenění =
|choť = [[Bohuslava Rajská]]
|partner =
|partnerka =
|děti = [[Ladislav Josef Čelakovský]]<br />[[Jaromír Čelakovský]] <br />Marie Čelakovská
|příbuzní = [[Ladislav František Čelakovský]] (vnuk)
|citát =
|web =
|commons = Category:František Ladislav Čelakovský
|wikisource = František Ladislav Čelakovský
|wikicitáty = František Ladislav Čelakovský
|gutenberg =
|nk = jk01021208
}}
 
'''František Ladislav Čelakovský''' ([[7. březen|7. března]] [[1799]] [[Strakonice]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1852]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym '''Marcian Hromotluk'''.
 
sem gay :))))))
 
== Dílo ==
[[Soubor:Strakonice-statue of Celakovsky.jpg|thumb|Socha Čelakovského ve Strakonicích]]
Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20.&nbsp;let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury.
 
=== Poezie ===
* ''Smíšené básně'' ([[1822]]), [[Lyrická poezie|lyrika]], rozšířeno [[1830]] pod názvem ''Kvítí'',
* ''Dennice,aneb Novoročenka na rok 1825'' ([[1825]]), [[almanach]], společně s [[Josef Chmela|Josefem Chmelou]], obshauje původní i přeloženou poezii,
* ''Padesátka z mé tobolky'' ([[1837]]), padesát [[epigram]]ů reagujících na soudobé společenské dění, zcenzurováno, znovu vydáno až [[1918]],
* ''Růže stolistá'' ([[1840]]), poslední básnická sbírka, obsahuje 100 krátkých básní
* ''Spisův básnických knihy šestery'' ([[1847]]), souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Obsahuje knihy: ''Růže stolistá'', ''Ohlas písní ruských'', ''Ohlas písní českých'', ''Smíšené básně'', ''Epigramy'' a ''Antologie''.
 
==== Ohlasová poezie ====
Je to umělá literární tvorba související s [[Preromantismus|preromantickým]] obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot.
* ''[[Ohlas písní ruských]]'' ([[1829]]) – epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době [[Tatarstán|tatarských]] nájezdů na [[Rusko]] (kolem r. [[1400]]). Ohlasy jsou postaveny na hrdinské [[epika|epice]] a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený [[slovosled]], stupňování [[sloveso|sloves]] ke znásobení [[děj]]e, používají se [[přechodník]]y a ustálené výrazy (kalená střela). Příklady básní: ''Bohatýr Muromec'', ''Velký ptačí trh'', ''Ilja Volžanin''.
* ''[[Ohlas písní českých]]'' ([[1839]]) – lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru, lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří ''Toman a lesní panna''.
 
Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům, českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům.
 
=== Lidová slovesnost ===
* ''Slovanské národní písně''
** 1. díl ([[1822]]) obsahuje [[Čechy|české]], [[Morava|moravské]] a [[Slovensko|slovenské]] písně, věnováno [[Václav Hanka|Václavu Hankovi]].
** 2. díl ([[1825]]) obsahuje [[Rusko|ruské]], [[Srbsko|srbské]] a [[Lužice|lužické]], každá píseň je zde v originále a na druhé straně je její překlad, věnováno [[Kazimierz Brodziński|Kazimierzovi Brodzińskému]].
** 3. díl ([[1827]]) (původně nebyl plánován) obsahuje písně, které se do předchozích dílů nevešly, věnováno [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuku Karadžićovi]].
* ''Litevské národní písně'' ([[1827]]), výbor ze sbírky ''Dainos oder Litthauische Volkslieder'' od [[Ludwig Resa|Ludwiga Resy]] z roku [[1825]].
* ''Mudrosloví národa slovanského v příslovích'' ([[1852]]), sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15&nbsp;000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Připojena je sbírka českých národních pořekadel. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho ''Rozprava o slovanských příslovích'' uveřejněná v ''Muzejníku'', která tvoří jakýsi úvod tohoto díla.
 
=== Vědecká literatura ===
* ''Vocabularia linguae Polabicae quae exstant omnia colegit Čelakovský'' (Slovník polabských Slovanů), rukopisný slovník z roku [[1827]]. Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze [[Polabští Slované|polabské Slovany]].
* ''Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna'' ([[1851]]),
 
Posmrtně [[Matice česká]] vydala jeho univerzitní přednášky:
* ''Čtení o srovnávací mluvnici slovanské'' ([[1853]]),
* ''Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských'' ([[1877]]).
 
=== Učebnice ===
* ''Česká dobropísemnost anebo nejsnadnější způsob naučiti se česky dobře psáti'' ([[1839]]),
* ''Krátká mluvnice německého jazyka'' ([[1840]]),
* ''Všeslovanské počáteční čtení'', čítanka, dva díly:
** ''Z písemncitví polského'' ([[1850]]),
** ''Z písemncitví ruského'' ([[1852]]),
* ''Malý výbor z veškeré literatury české'' ([[1851]]), toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury.
* ''České čítací knihy'' ([[1852]]), tři díly čítanek pro gymnázia napsané na žádost hraběte [[Leopold Lev Thun-Hohenstein|Leopolda Lva Thuna-Hohensteina]], tehdejšího ministra školství.
 
=== Překlady ===
Překládal z němčiny, angličtiny a latiny.
* [[Johann Gottfried Herder]]: ''Listové z dávnověkosti'' ([[1823]]),
* [[Johann Wolfgang von Goethe]]: ''Márinka'' [[1827]],
* [[Walter Scott]]: ''Panna jezerní'' ([[1828]]),
* [[Svatý Augustin|svatý Augustin]]: ''O městě Božím kněh dvamecítma'' ([[1829]]-[[1833]]), pět svazků,
[[Soubor:Frantisek Ladislav Celakovsky hrob.jpg|thumb|left|Pomník na Olšanech]]
 
== Zajímavost ==
Jméno Františka Ladislava Čelakovského bylo umístěno pod okny Národního muzea v [[Praha|Praze]] spolu s mnoha dalšími, viz [[Dvaasedmdesát jmen české historie]].
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| commons = Category:František Ladislav Čelakovský
| s = František Ladislav Čelakovský
| q = František Ladislav Čelakovský
}}
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku [[Felix Vodička]] | vydání = 1 | vydavatel = [[Československá akademie věd]] | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 684 | strany = 282–306}}
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 65–66}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 503–606 | isbn = 978-80-7277-367-1 | strany = 569–570}}
 
=== Související články ===
{{NK ČR|jk01021208}}
* [[Seznam českých spisovatelů]]
* [[Česká literatura v letech 1815-1918|Česká literatura v letech 1815–1918]]
 
=== Díla online ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Čelakovský
| jméno = František Ladislav
| ilustrátoři = [[Mikoláš Aleš]]
| rok = 1954
| titul = Ohlas písní ruských. Ohlas písní českých
| vydavatel = [[Albatros (nakladatelství)|Státní nakladatelství dětské knihy]]
| místo = Praha
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/479215
}}
 
{{portály|Literatura}}
 
{{DEFAULTSORT:Čelakovský, František Ladislav}}
 
[[Kategorie:Čeští básníci]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé]]
[[Kategorie:Čeští vědečtí spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Čeští literární historikové]]
[[Kategorie:Slavisté]]
[[Kategorie:Preromantičtí spisovatelé]]
[[Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti]]
[[Kategorie:Narození 1799]]
[[Kategorie:Úmrtí 1852]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Básníci tvořící česky]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící česky]]
[[Kategorie:Překladatelé z němčiny]]
[[Kategorie:Překladatelé z angličtiny]]
[[Kategorie:Překladatelé z latiny]]
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]]
 
[[hsb:František Ladislav Čelakovský]]
Anonymní uživatel