Polané (východní): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění |
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 1:
'''Polané''' ([[Ukrajinština|ukr.]] Поляни, Poljany, [[Ruština|rus.]] Поляне, Poljane) tvořili mezi 6. a 9. stoletím [[Východní Slované|východoslovanský]] kmen, který obýval oba břehy<ref>podle [http://www.navychod.cz/?req=article&id=236 tohoto zdroje] pouze pravý břeh</ref> řeky [[Dněpr]] mezi městy [[Ljubeč]] a [[Rodnija]] a také přítoky Dněpru, dolní toky řek [[Ros]], [[Sula]], [[Stugna]], [[Teteriv]], [[Irpin]], [[Desna]] a [[Pripjať]]. Jejich jméno je odvozeno ze [[Staroruština|staroruského]] slova ''poljana'' (čes. pole) od jejich zvyku usazovat se na otevřených polích.
Oblast osídlení Polanů ležela na křižovatkách území sousedních východoslovanských kmenů jako byli [[Drevljané]], [[Radimiči]], [[Dregoviči]] a [[Severjané]] a propojovala je sítí vodních cest. Přes toto území vedla severojižním směrem důležitá obchodní trasa, tzv. [[Obchodní cesta od Varjagů k Řekům|„Cesta od Varjagů k Řekům“]], která spojovala [[Baltské moře|Baltské]] a [[Černé moře]]. Využívali ji [[Varjagové]] při obchodu s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Po dlouhohou dobu obývali tato území i [[Skythové]], východní [[Gótové]]
V 9. a 10. století již měli Polané dobře vyvinuté orné zemědělství, chov skotu, lovectví, rybářství, sběr medu a také řemeslnou výrobu, např. kovářství, slévačství kovů, hrnčířství, výrobu šperků atd. Tisíce předpolanských [[Kurhan|kurhanů]], které byly objeveny při archeologických pracech naznačují, že na tomto území byla vysoká hustota zalidnění. Bydleli v malých rodinách v polozakopaných zemljankách a nosili prosté šaty a jednoduché šperky. Před tím než přijali křesťanství své mrtvé spalovali a navršili přes ně násyp v podobě kurhanu.
Řádek 7:
V 9. století vládli Polanům [[Chazaři]] a Polané jim museli odvádět poplatky. Kolem roku 860 podnikli [[Varjagové]] ([[Vikingové]]) několik úspěšných válečných tažení proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]], [[Pečeněgové|Pečeněgům]] a [[Poločané|Poločanům]] a pravděpodobně ovládli i území Polanů s centrem v [[Kyjev]]u a stáli u vzniku dynastie [[Rurikovci|Rurikovců]] (podrobněji viz [[Normanská teorie vzniku ruského státu]]). Kolem roku 880 byla země Polanů dobyta [[Oleg|Olegem z Novgorodu]], spojena a [[Novgorod|Novgodským]] knížectvím [[Severjané|Severjanů]] a tím byl vytvořen první státní útvar východních Slovanů, [[Kyjevská Rus]].
Největší města Polanů byla [[Kyjev]], [[Perejaslav-Chmeľnickij|Perejaslav]], [[Rodnija]], [[Vyšgorod]], Belgorod (či Bilgorod, Bilogorod) na řece [[Irpin]] (dnes vesnice [[Bilogorodka]]) a [[Kaniv]] (není jisté, zda všechny uvedené názvy měly stejný slovní základ s názvy v době Polanů). V 10. století se označení
Staré kroniky shodně uvádějí, že socioekonomické vztahy byly v obcích Polanů v porovnání se sousedními kmeny vysoce rozvinuté. Polanům se také mezi ostatními [[Východní Slované|východoslovanskými]] kmeny nejvíce připisuje místo ve staroruských bájích a jsou v nich považováni za přímé předchůdce Kyjevské Rusi s největším podílem na vzniku ruské státnosti. Kyj, jeden ze tří bratrů, kteří podle legendy uvedené v [[Kyjevský letopis|Kyjevském letopise]] založili ''hrazené město Kyjev'' byl také údajně kníže kmene Polanů. (viz [[Kyjev]] a [[Kyj, Šček a Choryv]]).
V Kyjevském letopise se také píše: "''
== Poznámky ==
<references/>
== Podívejte se také na ==
*[[Polané (západní)]]
*[[Drevljané]]
*[[Východní Slované]]
== Externí odkazy ==
*[http://www.ivysehrad.cz/images/ukazka/ukazka-textu-681.pdf Jarmila Bednaříková, Zdeněk Měřínský, Aleš Homola:
[[Kategorie:Slovanské kmeny]]
| |||