Označení planetek: Porovnání verzí

== Předběžné označení ==

Po objevu dostane každá planetka '''předběžné (provizorní) označení''', které v zásadě přiděluje ''Středisko pro planetky'' (''Minor Planet Center'', zkráceně ''MPC''), provozující svoji činnost na ''Smithsonově astrofyzikální observatoři'' (''Smithsonian Astrophysical Observatory'', zkráceně ''SAO''), a to z pověření III. oddělení při ''Mezinárodní astronomické unii'' (''International Astronomical Union'', zkráceně ''IAU''). Výjimku tvoří speciální časově omezené projekty, které produkovaly velké množství objevů v krátké době, jimiž by bylo středisko MPC zahlceno.

=== Standardní předběžné označení ===

|Leden|| A || 1-15 || B || 16-31

|Červen || L || 1-15 || M || 16-30

|Červenec || N || 1-15 || O || 16-31

Jak je vidět z 26 písmen anglické abecedy není použito písmeno "I"„I“ (aby se nepletlo s číslicí "1"„1“) a písmeno "Z"„Z“.

Za toto písmeno se připojí další písmeno anglické abecedy (opět s vypuštěním písmene "I"„I“, písmeno "Z"„Z“ je však tentokrát použito) pro označení prvních 25 objektů objevených (ohlášených) v daném časovém rozpětí příslušné poloviny měsíce. Pokud je v daném časovém intervalu objeveno více objektů, připojí se za tuto dvojici písmen číslo jako dolní index, přičemž číslo 1 je vyhrazeno 26. až 50. objevu, číslo 2 pak 51. až 75. objevu, atd. Pokud z technických důvodů (např. při počítačovém zpracování) by zápis čísla ve formě dolního indexu činil potíže, je možno psát tato čísla v základním řádku.

=== Komprimované předběžné označení ===

=== Speciální předběžné označení ===

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"

Pro planetky pohybující se po určitých drahách je omezení na jména přísnější. Např. planetky pohybující se v blízkosti libračních bodu soustavy Slunce-Jupiter, tzv. [[troján|trojáni]]i, musí být pojmenovávány po hrdinech trojské války, planetkám křížícím dráhu Země musí být předělována jména z mytologie atp.

== Historie označování planetek ==

Původně se planetkám přiřazovaly grafické symboly, podobně jako mají své jednoduché grafické symboly historicky i [[planeta|planety]] a [[Slunce]] s [[Měsíc (měsíc)|Měsícem]], zvláště, když se zpočátku soudilo, že nově objevená tělesa jsou další planety [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]. Protože však se symboly stávaly čím dál složitější a vyžadovaly od uživatelů jisté kreslířské dovednosti, které ne každý měl, a rychle přibývající počet planetek v 50. létech 19. stol. jednak planety sesadil z pozice planet, navrhl v roce [[1851]] [[Německo|německý]] astronom [[J. F: Encke]] v jím vydané astronomické ročence na rok 1854 (''Berliner Astronomisches Jahrbuch für Jahr 1854'') nahradit tyto symboly číslem v kroužku. Tehdy rozhodl ponechat původní grafický symbol prvním čtyřem planetkám ([[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]], [[Pallas (planetka)|Pallas]], [[Juno (planetka)|Juno]] a [[Vesta (planetka)|Vesta]]) a páté objevené planetce [[Astraea (planetka)|Astraea]] přidělil symbol  (číslo jedna v kroužku). Prozatím tedy ponechal čtyřem prvním planetkám výjimečný status (to se projevilo i tím, že v uvedené ročence jejich [[efemerida|efemeridy]] byly zařazeny mezi planety, zatímco pro ostatní tělesa počínaje Astraeou a konče Eunomií, byly zařazeny až na konec ročenky). O rok později, [[1852]], doporučil [[Spojené státy americké|americký]] astronom B. A. Gould, aby tímto způsobem byly označeny všechny planetky. Číslo v kroužku mělo být přiřazováno v posloupnosti, odpovídající chronologickému pořadí jejich objevu. V souladu s tímto návrhem Encke již v dalším vydání astronomické ročenky na rok [[1855]] planetce Astraea přidělil číslo 5 v kroužku, tedy symbol , ale stále ještě ponechal prvním čtyřem grafický symbol. Teprve v ročence na rok [[1867]] (vydané v roce [[1864]]) byly první čtyři planetky již uváděny s čísly, odpovídajícími pořadí jejich objevu.

== Externí odkazy ==