Smiřičtí ze Smiřic: Porovnání verzí

O raných dobách rodu se příliš neví. Rod založil v období [[Husitství|husitských válek]] ([[1419]] - [[1436]]) [[Jan Smiřický]], který bojoval po boku Pražanů jako hejtman, později se pokusil v Praze o násilný převrat ve prospěch panské jednoty. Později uznal králem [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]], díky čemuž vytvořil obrovský majetek v severních Čechách, kde mu patřil [[Bezděz]], [[Houska (hrad)|Houska]], [[Helfenburk u Úštěka|Helfenburk]], [[Roudnice]] a [[Jestřebí]]. Působil jako hejtman na Boleslavsku a Litoměřicku. V roce 1450 získal do manského držení panství [[Lysá nad Labem]]. Stál na straně [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], kterého později opustil a přidal se k jeho odpůrcům. Král jej obvinil ze zrady a roku [[1453]] jej nechal v Praze popravit.

KoncemRodový 15majetek přechází pak na nezletilé syny Jindřicha a Václava, jejichž poručníkem byl [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeněk ze Šternberka]]<ref>Smiřičtí v Lysé, Ing.Milan stoletíPlšek, povýšiliListy města Lysé nad Labem 9/2005</ref>. Václav záhy zemřel a tak celý majetek přešel na Jindřicha. Jindřich se oženil s Kateřinou Maštovskou [[Kolovratové|z Kolovrat]] a se stal důvěrníkem Jiřího z Poděbrad a ten nechal rod v roce [[1475]] povýšit do [[Panský stav|panského stavu]]. Jindřich zemřel roku 1478 na hradě v Lysé nad Labem. Zůstali po něm 4 synové a rozdělili7 dcer. Rod se tak rozdělili na několik větví. Vzdor bouřlivému období rod ekonomicky sílil. Z nevýznamného šlechtického rodu se do poloviny 16. století vypracoval na jeden z nejbohatších rodů v [[Čechy|Čechách]] - vlastnil 12 panství a byl téměř tak bohatý, jako [[Trčkové z Lípy]], se kterými si v regionu konkuroval.