Zlonice: Porovnání verzí

Mezi nejvýznamnější projekt doby [[Baroko|barokní]], který významně ovlivnil podobu Zlonic i jejich okolí, patří vrcholně [[baroko|barokní]] novostavba [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zlonice)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]], který nahradil starší středověký chrám. Je spojena s osobou knížete [[Filip Kinský|Filipa Kinského]] a zlonického [[děkan]]a [[Jan Adam Svoboda|Jana Adama Svobody]] ([[1682]]-[[1761]]). Roku [[1723]] je ve Zlonicích doložena první návštěva [[architekt]]a [[František Maxmilián Kaňka|Františka Maxmiliána Kaňky]], který prokazatelně vypracoval plány novostavby. Ta byla zahájena až roku [[1727]] pod vedením stavitele Ferdinanda Hübnera a trvala až do roku [[1744]], kdy byly dokončeny věže. Kostel je [[Loď (architektura)|jednolodní]] architekturou křížové dispozice se dvěma [[věž]]emi po stranách [[kněžiště]]. Děkan [[Jan Adam Svoboda]] inicioval také novostavbu [[Fara|farní budovy]], která patří mezi nejvýstavnější vrcholně barokní obytné objekty Českého [[venkov]]a. Jejím autorem je významný architekt [[Kilián Ignác Dientzenhofer]], který vytvořil plány nejspíše r.[[1747]]. K samotné realizaci došlo ovšem až v letech [[1750]]–[[1753]]. Ve Zlonicích se nalézají také další barokní objekty. Mezi ně patří např. budova špitálu (čp. 20), dnes Památník Antonína Dvořáka, postavený r.[[1745]], jak připomíná datace nad vstupním portálem nebo tzv. Dům panského zahradníka (čp. 91) navazující na bývalý areál zámeckého parku. Obraz pozdně [[Baroko|barokního]] městečka, které [[Kinští]] ve Zlonicích během několika málo desetiletí [[18. století]] vytvořili, doplňoval také barokní kamenný [[most]] se sochou [[Svatý Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a křížem a několik dalších plastik. Zlonice byly také v duchu barokní kultivace krajiny propojeny s nedalekým areálem zámku v Budeničkách (dnes součást [[Šlapanice (okres Kladno)|Šlapanic]]), sídlem vrchnosti, kaštanovou alejí, vybudovanou v letech [[1758]]–[[1766]] resp. [[1769]]. Při této cestě se nachází také raně [[baroko|barokní]] poutní [[Kostel svatého Izidora (Budeničky)|kostel sv. Izidora]] z let [[1680]]–[[1682]] a pilíř původně se sochou tohoto světce (dnes odcizenou) z roku [[1673]]. V letech [[1837]]-[[1840]] zbudovali [[Kinští]] v areálu kostela svou rodinnou [[Neoklasicismus|neoklasicistní]] hrobku, jejímž autorem je [[Vídeň|vídeňský]] architekt [[Heinrich Koch]]. Městečku se ovšem nevyhnuly ani pohromy, [[13. září]] [[1758]] jej postihl požár, roku [[1866]] zanesla do obce krajem táhnoucí [[Prusko|pruská]] vojska [[cholera|choleru]].

 

 

V roce [[1872]] byla zprovozněna [[Pražsko-duchcovská dráha]], která nově spojovala [[Hnědé uhlí|hnědo uhelné]] [[Důl|doly]] v okolí [[Most (město)|Mostu]] s [[Praha|Prahou]]. Jedním z vlastníků společnosti provádějící stavbu byl i majitel zlonického panství Ferdinand [[Kinští|Kinský]]. V roce [[1882]] byla k ní přistavěna odbočka do [[Kmetiněves|Kmetiněvsi]] a [[Hospozín]]a (dnešní provoz viz níže). V letech [[1895]]–[[1899]] proběhla [[Novobarok|novobarokní]] úprava [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zlonice)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] podle návrhu [[Friedrich Ohmann|Friedricha Ohmanna]]. Další etapu úprav vedl již v duchu počínající [[secese]] [[Josef Fanta]] ([[1903]]) a doplnila ji fresková výzdoba interiéru od [[Adolf Liebscher|Adolfa Liebschera]] (realizace [[1909]]–[[1911]]). V letech [[1922]] - [[1923]] proběhla elektrifikace obce.

 

 

=== Územněsprávní začlenění ===