Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m drobné doplnění |
||
Řádek 47:
Jejich rodinný život byl šťastný a spokojený, pár však neměl dětí. Důvodem byla podle všeho [[homosexualita|homosexuální orientace]] jejího manžela. Roku [[1870]] manželé [[adopce|adoptovali]] [[Věra Konstantinovana Romanovová|Věru Konstantinovnu]], dceru Olžina bratra [[Konstantin Nikolajevič Romanov|Konstantina Nikolajeviče]] a jeho manželky [[Alexandra von Sachsen-Altenburg|Alexandry von Sachsen-Altenburg]].
Již jako württemberská princezna a poté i jako královna věnovala Olga mnoho času dobročinným aktivitám, dobývajíc si tak lásky a úcty německých obyvatel – byla populárnější a oblíbenější než její manžel. Věnovala se především výchově a vzdělání dívek nebo raněným válečným veteránům; ráda vyšívala. Roku [[1849]] byla dětská nemocnice ve Stuttgartu nazvána jejím jménem (''Olgahospital''), roku [[1872]] pak ženský [[klášter]] ve Stuttgartu (''Olgaschwesternschaft''). Ve Stuttgartu nese dodnes řada institucí její jméno – vedle výše zmíněných jsou to např. Karl-Olga-Krankenhaus (Nemocnice Karla a Olgy) či gymnázium Königin-Olga-Stift; mimo jiné založila roku [[1856]] i ústav pro slepé děti, který nazvala jménem svého otce (Nikolauspflege). Na popud botanika a geografa [[Ferdinand von Mueller|Ferdinanda von Muellera]] dal objevitel [[Ernest Giles]] části skalního komplexu [[Kata Tjuta]] v [[Austrálie|Austrálii]] název [[Mount Olga]]; ještě dnes jej obyvatelé nazývají ''Olgas''.
Roku [[1881]] Olga napsala paměti, které nazvala ''Traum der Jugend goldener Stern (Zlaté sny z časů mého mládí)''. Popsala v nich své dětství na ruském carském dvoře, svůj žal po smrti sestry Alexandry i své mládí a zakončila je popisem svatby s Karlem. Paměti dedikovala svým neteřím - velkokněžnám [[Olga Konstantinovna Romanovová|Olze]] a Věře.
| |||