Zlonice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Boleslav (diskuse | příspěvky)
Dějiny obce
Boleslav (diskuse | příspěvky)
Demografie
Řádek 49:
Kolem roku [[1564]] se Anna z Kuřího provdala za [[Václav Valkoun z Adleru|Václava Valkouna z Adleru]], který tak získal Zlonice věnem. Jeho rod je potom držel až do roku [[1708]]. Za jejich držení je postaven [[renesance|renesanční]] zámek, který se dodnes nachází v centru obce v podobě po klasicistní přestavbě v [[19. století]]. Znak Valkounů z Adleru nese jeden z portálů zámku s letopočtem [[1602]], zachoval se také soubor [[portrét]]ů několika členů rodu z průběhu celého [[17. století]]. V samotném závěru jejich éry jsou potom Zlonice r.[[1705]] povýšeny na městečko a r.[[1707]] je postavena budova radnice. Po krátké držbě panství rodem [[Libštejnští z Kolovrat|Liebštejnských z Kolovrat]] získávají na dlouhou dobu zlonické panství [[Kinští]] z Vchynic a Tetova, kteří významným způsobem ovlivňovali duchovní i hospodářský rozvoj obce i kraje až do [[20. století]].
 
Mezi nejvýznamnější projekt doby [[Baroko|barokní]], který významně ovlivnil podobu Zlonic i jejich okolí, patří vrcholně [[baroko|barokní]] novostavba [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zlonice)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]], který nahradil starší středověký chrám. Je spojena s osobou knížete [[Filip Kinský|Filipa Kinského]] a zlonického [[děkan]]a [[Jan Adam Svoboda|Jana Adama Svobody]] ([[1682]]-[[1761]]). Roku [[1723]] je ve Zlonicích doložena první návštěva [[architekt]]a [[František Maxmilián Kaňka|Františka Maxmiliána Kaňky]], který prokazatelně vypracoval plány novostavby. Ta byla zahájena až roku [[1727]] pod vedením stavitele Ferdinanda Hübnera a trvala až do roku [[1744]], kdy byly dokončeny věže. Kostel je [[Loď (architektura)|jednolodní]] architekturou křížové dispozice se dvěma [[věž]]emi po stranách [[kněžiště]]. Děkan [[Jan Adam Svoboda]] inicioval také novostavbu [[Fara|farní budovy]], která patří mezi nejvýstavnější vrcholně barokní obytné objekty Českého [[venkov]]a. Jejím autorem je významný architekt [[Kilián Ignác Dientzenhofer]], který vytvořil plány nejspíše r.[[1747]]. K samotné realizaci došlo ovšem až v letech [[1750]]–[[1753]]. Ve Zlonicích se nalézají také další barokní objekty. Mezi ně patří např. budova špitálu (čp. 20), dnes Památník Antonína Dvořáka, postavený r.[[1745]], jak připomíná datace nad vstupním portálem nebo tzv. Dům panského zahradníka (čp. 91) navazující na bývalý areál zámeckého parku. Obraz pozdně [[Baroko|barokního]] městečka, které [[Kinští]] ve Zlonicích během několika málo desetiletí [[18. století]] vytvořili, doplňoval také barokní kamenný [[most]] se sochou [[Svatý Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a křížem a několik dalších plastik. Zlonice byly také v duchu barokní kultivace krajiny propojeny s nedalekým areálem zámku v Budeničkách (dnes součást [[Šlapanice (okres Kladno)|Šlapanic]]), sídlem vrchnosti, kaštanovou alejí, vybudovanou v letech [[1758]]–[[1766]] resp. [[1769]]. Při této cestě se nachází také raně [[baroko|barokní]] poutní [[Kostel svatého Izidora (Budeničky)|kostel sv. Izidora]] z let [[1680]]–[[1682]] a pilíř původně se sochou tohoto světce (dnes odcizenou) z roku [[1673]]. V letech [[1837]]-[[1840]] zbudovali [[Kinští]] v areálu kostela svou rodinnou [[Neoklasicismus|neoklasicistní]] hrobku, jejímž autorem je [[Vídeň|vídeňský]] architekt [[Heinrich Koch]]. Městečku se ovšem nevyhnuly ani pohromy, [[13. září]] [[1758]] jej postihl požár, roku [[1866]] zanesla do obce krajem táhnoucí [[Prusko|pruská]] vojska [[cholera|choleru]].
 
Vznik velkého zlonického zemědělského panství je spojen s osobou Františka Oldřicha Kinského, který roku [[1781]] spojil v jeden celek [[Hospozín]], [[Radešín]], [[Martiněves]], [[Mšené-lázně|Mšené]], [[Budenice]], [[Poštovice]] a Zlonice v jeden celek.
Řádek 55:
V roce [[1855]] přichází do Zlonic rodiče[[Antonín Dvořák| Antonína Dvořáka]], kdy jeho otec František začal provozovat tzv. Velkou hospodu (čp. 69) naproti panskému dvoru. Sám Antonín byl ve Zlonicích nejpozději už o rok dříve. Na svůj krátký pobyt ve Zlonicích, již v roce [[1856]] přesídlil do [[Česká Kamenice|České Kamenice]], která byla také panstvím [[Kinští|Kinských]], a svého učitele hudby [[Antonín Leihmann|Antonína Leihmanna]] však vzpomínal po zbytek života. Do Zlonic zajížděl také při svých studiích na varhanní škole v [[Praha|Praze]] a vzpomínkám na Zlonice a zdejší kostel věnoval také svou první [[Symfonie|symfonii]] c moll dokončenou [[24. březen|24. března]] [[1865]] nazvanou příznačně „Zlonické zvony“.
 
Roku [[1866]] táhla krajem [[Prusko|pruská]] vojska, která se zde na čas usídlila a zanesla do obce [[cholera|choleru]]. V roce [[1872]] byla zprovozněna [[Pražsko-duchcovská dráha]], která nově spojovala [[Hnědé uhlí|hnědo uhelné]] [[Důl|doly]] v okolí [[Most (město)|Mostu]] s [[Praha|Prahou]]. Jedním z vlastníků společnosti provádějící stavbu byl i majitel zlonického panství Ferdinand [[Kinští|Kinský]]. V roce [[1882]] byla k ní přistavěna odbočka do [[Kmetiněves|Kmetiněvsi]] a [[Hospozín]]a (dnešní provoz viz níže). V letech [[1895]]–[[1899]] proběhla [[Novobarok|novobarokní]] úprava [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zlonice)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] podle návrhu [[Friedrich Ohmann|Friedricha Ohmanna]]. Další etapu úprav vedl již v duchu počínající [[secese]] [[Josef Fanta]] ([[1903]]) a doplnila ji fresková výzdoba interiéru od [[Adolf Liebscher|Adolfa Liebschera]] (realizace [[1909]]–[[1911]]). V letech [[1922]] - [[1923]] proběhla elektrifikace obce.
 
[[12. duben|12. dubna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=18&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 12. dubna 2007</ref>
Řádek 92:
 
:družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vyšínku, hostinec, 2&nbsp;rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika
 
== Demografie ==
{{Demography 12col|| [[1869]]|[[1880]]|[[1890]]|[[1900]]|[[1910]]|[[1921]]|[[1930]]|[[1950]]|[[1961]]|[[1970]]|[[1991]]|[[2011]]
| 1 512| 1 878| 2 038| 2 434| 2 590| 2 684| 2 673| 2 072| 2 138| 1 976| 1 561| 1 299}}
 
== Muzea ==
Řádek 108 ⟶ 112:
* Boží muka na náměstí
* Socha poustevníka sv. Onufria
* Kříž v LiehmannověPejšově ulici
* Sokl kříže při cestě do Šlapanic
* [[Židovský hřbitov ve Zlonicích|Židovský hřbitov]]
Řádek 114 ⟶ 118:
== Osobnosti ==
* Narodil se zde [[Karel Pippich]] ([[1849]]-[[1921]]), [[Sokol (spolek)|sokolský]] funkcionář a organizátor kultury v [[Chrudim]]i.
* Narodil se zde [[Eduard Ingriš|Eduarda Ingriše]] ([[1905]]-[[1991]], [[hudební skladatel]], [[dirigent]], [[dokumentarista]].
 
== Doprava ==