Sungská kultura: Porovnání verzí

[[Soubor:Emperor Huizong of Song winter.jpg|alt=|thumb|''Zimní krajina'' císaře [[Chuej-cung (Sung)|Chuej-cung]]a (1082–1135); dnes v chrámu [[Kjótské národní muzem|Kjótském národním muzeuKonči-in]], [[Kjóto]]]]

V říši Sung mezi [[džentry]] vzkvétal respekt a pochopení pro umění, zejména malířství, které bylo mnohými vzdělanci provozováno. Styl malby mezi džentry se významně posunul zejména s přechodem mezi obdobím Severní (960–1127) a Jižní (1127–1279) Sung, částečně jeho ovlivněniloovlivnilo postupnýpostupné oficiální přijetí [[Neokonfucianismus|neokonfucianismu]].

Obyvatelé měst sise vychutnávalitěšili divadelníz hrydivadelních her, stravovali se v restauracích, které nabízely různé regionální kuchyně, předváděli se v okázalých oděvech, přičemž měšťané i venkované slavili sezónní slavnosti a náboženské svátky.

Čínská malba v [[Říše Sung|říši Sung]] dosáhla nové úrovně kultivovanosti s dalším rozvojem krajinomalby. StylMezi krajináři získal širokou oblíbenost styl ''[[šan-suej]]'' (doslova „hory a řeky“) získal mezi krajináři širokou oblíbenost. Důraz na krajinomalbu v sungském období kořenil v čínské filozofii; [[taoismus]] zdůrazňoval, že lidé jsou drobné tečky v obrovském vesmíru,; zatímcosoučasně [[Neokonfucianismus|neokonfuciánští]] spisovatelé se snažili následovat vzory a principy, kterými se podle nich řídily všechny sociální a přírodní jevy.<ref name="ebrey cambr 162"/>

TvorbaV sungské éře se rovněž dále rozvíjela výroba glazovaného a průsvitného [[porcelán]]u a [[celadon]]ových předmětů s komplexnímrozsáhlým využitím emailu se v sungské éře rovněž dále rozvíjela. V sungském období byly zvláště populární [[Lungčchüanský celadon|lungčchüanské celadonové]] výrobky. Černé a červené lakové předměty představovaly krásně vyřezávaná umělecká díla s miniaturními přírodními scénami, krajinkami, nebo jednoduchými dekorativními motivy. Nicméně, přes obdivuhodné bronzy, keramiku a lakové výrobky, řezby z nefritu, sochařská a architektonická díla, portrétní malířství a realistická zpodobnění zvířat (oblíbení byli ptáci na větvích), které byly všechny vysoce ceněné, nejprestižnější bylapostavení měla krajinomalba.<ref name="morton 104"/> Začátkem dynastie Sung se objevilvznikl charakteristický krajinářský styl.<ref name="barnhart 93"/> Malíři se soustředili na složité a realistické scény v popředí, zatímco v pozadí se snažili zachovat dojem obrovského a nekonečného prostoru. Vzdálené vrcholky hor vyrůstaly z vysokých mraků a mlhy, zatímco říční proud se spouštěl z dálek do popředí.<ref name="morton 105">Morton, s. 105.</ref>

Existoval významný rozdíl ve stylu malby mezi obdobím Severní Sung (960-1127960–1127) a Jižní Sung (1127-12791127–1279). Obrazy severosungských úředníků byly ovlivněny jejich politickými ideály&nbsp;– vnesení pořádku do světa a řešení největších problémů ovlivňujících celou jejich společnost&nbsp;– a proto jejich díla často zobrazovala obrovské, rozsáhlé krajiny.<ref name="ebrey cambr 163">Ebrey, s. 163.</ref> Na druhé straně, jihosungští úředníci byli více zaujatí reformou společnosti zdola nahoru a v mnohem menším měřítku, metodou, která, jak věřili, měla větší šanci na úspěch.<ref name="ebrey cambr 163"/> Proto se ve svých obrazech často zaměřovali na menší, bližší a intimnější scény, zatímco pozadí nechávali obvykle jenhrubě načrtnuté jako prázdnou oblast bez významu pro umělce i diváka.<ref name="ebrey cambr 163"/> Tato změna postoje pramenila především z rostoucího vlivu neokonfuciánské filozofie. Přívrženci neokonfuciánství se zaměřili na reformu společnosti zdola nahoru, ne shora dolů, jak to může být viděno například v jejich úsilí o podporu malých soukromých akademií, které do značné míry nahradily velké státem kontrolované školy období Severní Sung.<ref name="walton 199"/>

Od doby [[Jižní a severní dynastie|Jižních a severních dynastií]] (420-589420–589) se malířství stalo uměním vysoké propracovanosti, spojeným s třídou [[džentry]] jako jednou z jejích hlavních uměleckých zábav, když dalšími byly kaligrafie a poezie.<ref name="ebrey cambr 81 83">Ebrey, s. 81–83.</ref> V sungském státě existovali i zanícení sběratelé umění, kteří se scházeli v uměleckých společnostech a s kolegy a přáteli diskutovali o svých výtvorech. Básník a státník [[Su Š']] (1037-1101) a jeho přítel [[Mi Fu]] (1051-1107) se v metropoli ve své době, koncem 11. století, často podíleli na těchto setkáních, půjčovali si umělecká díla ke studiu a kopírování, nebo v případě, že některý kus opravdu obdivovali, snažili se jej získat výměnou.<ref name="ebrey cambr 163"/> Malé kulaté malby populární v jihosungském období byly často sbírány do alb, přičemž k nim básníci psali básně odpovídající tématu a náladě obrazu.<ref name="ebrey cambr 163"/>

Během sungského období tvořilo mnoho uznávaných dvorských malířů, kteří byli velmi ceněni císaři a císařskou rodinou. Jeden z největších krajinářů podporovaných sungským dvorem byl [[Čang Ce-tuan]] (1085-11451085–1145), který namaloval svitkové panoráma ''Svátek čching-ming na řece'', jedno z nejznámějších mistrovských děl čínského výtvarného umění. Císař [[Kao-cung (Sung)|Kao-cung]] (vládl 1127-11621127–1162) inicioval vytvoření série osmnácti obrazů podle série písní ''Osmnáct písní flétny nomádů'' o životě chanské básnířky [[Cchaj Wen-ťi]].

V sungské éře zažil buddhismus částečnou obnovu po pronásledování v závěrečném období [[říše Tchang]]. Památkou sungského buddhismu jsou [[skalní kresby v Ta-cu]] v provincii [[S'-čchuan]]. VStylu S'kreseb a reliéfů z Ta-čchuanucu sejsou podobné památky v chrámu Ming-šan v [[An-jüe]] zachovalotaké množstvív buddhistickýchS’-čchuanu. sochZachovalo sungskéhose období,zde stylověmnožství podobnýchbuddhistických kresbámsoch a reliéfůmsungského v Ta-cuobdobí, včetně Buddhy a božstev oděných do bohatých císařských a mnišských rouch.<ref name="sorensen 282 283"/>