Renaud z Dammartinu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m link fix
drobné úpravy
Řádek 12:
Mládí strávil na dvoře [[Kapetovci|kapetovských]] králů a od dětství byl druhem a přítelem prince Filipa, který jej pasoval rytířem. Pod vlivem svého otce se dočasně připojil k Plantagenetům a po návratu na Filipovu stranu přijal jako úplatu sňatek s Marií ze Châtillonu.<ref name="duby39">{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | titul = Neděle u Bouvines 27. července 1214 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 221 | isbn = 80-7203-164-3 | poznámka = Dále jen ''Neděle u Bouvines'' | strany = 39}}</ref> Roku 1190 Marii zapudil kvůli [[Ida z Boulogne (1216)|Idě z Boulogne]], dvojnásobné vdově a jejímu strategicky položenému hrabství, kterou unesl.<ref name="Rytíř230">{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | odkaz na autora = Georges Duby | titul = Rytíř, žena a kněz : manželství ve Francii v době feudalismu | vydavatel = Garamond | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 238 | isbn = 80-86379-44-2 | strany =230}}</ref> Sňatkem s Idou, jež předtím dle kronikáře [[Lambert z Ardres|Lamberta z Ardres]] údajně koketovala s mladým [[Arnould II. z Guînes|Arnouldem z Guînes]], proti sobě popudil rodinu bývalé manželky a také příbuzenstvo zklamaného nápadníka, hrabata z Guînes a Saint-Polu.
 
Roku 1204 se Renaud podílel na vojenském tažení krále Filipa do Normandie, přispěl k dobytí hradu Gaillard a obdržel od krále hrabství Aumale. Oba muži zpečetili své spojenectví také sňatky, [[SimonŠimon z Dammartinu]] si vzal královu [[Marie z Ponthieu|neteř]] a králův maličký syn [[Filip Hurepel]] byl zasnouben s Renaudovou jedinou dcerou [[Matylda z Boulogne (1260)|Matyldou]].<ref>''Neděle u Bouvines'', str. 40</ref> I přes dvojité provázání obou rodin přátelství a ani spojenectví nevydrželo.
 
Renaud po letech změnil politický kurz, odmítl předstoupit před krále a dát mu k rozhřešení svůj spor s [[Filip z Dreux|Filipem]], biskupem z Beauvais a roku 1212 se přidal na stranu anglického krále [[Jan Bezzemek|Jana Bezzemka]]. O dva roky později jej toto rozhodnutí přivedlo na [[bitva u Bouvines|bitevní pláň]] u [[Bouvines]], kde statečně bojoval.