Wikipedie

Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat
úprava textu + reference+ externí odkazy
Řádek 11:
{{Příbuzný|bratranec|[[Boleslav I. Opolský]]}}
}}
''' Kazimír II. Lenčický ''' ([[Polština|polsky]] '' Kazimierz II łęczycki '') ([[1262]]/[[65]] – [[10. červen|10. června]] [[1294]]), byl spolu s bratry od r. 1267 kníže [[Břestskobřestsko-kujavský]] a [[Dobřiň|dobřiňský]], od r. 1288[[1267]], kníže [[Lenčice|lenčický]], od([[1288]]–[[1294]]). Od r. [[1292]] vazal českého krále [[Václav II.|Václava II.]]
 
NarodilByl sedruhým jako druhý synsynem [[Kazimír I. Kujavský|Kazimíra Kujavského]] a jeho třetí ženy [[Eufrosina Opolská|Eufrosiny Opolské]].
 
== ŽivotMládí ==
Narodil se jako čtvrtý syn [[Kazimír I. Kujavský|Kazimíra Kujavského]]. Jeho matkou byla otcova třetí manželka [[Eufrosina Opolská]]. V době smrti svého otce, byl ''Kazimír'' ještě dítě. S bratry [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavem]] a [[Zemovít Dobřiňský|Zemovítem]] zdědili [[knížectví]] břestsko-kujavské a dobřiňské, za něž vládla jako regentka do roku [[1275]] jejich matka Eufrosina. Vládu v lenčickém [[knížectví]] převzal ''Kazimírův'' nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]], který v té době byl již knížetem [[Sieradz|sieradzkým]]. Druhý nevlastní bratr [[Zemomysl Inowroclawský|Zemomysl]] zdědil knížectví [[Inowrocław|inowroclavské]]. Po smrti bezdětného Leška roku [[1288]] získal ''Kazimír'' knížectví [[Lenčice|lenčické]]. Bratrovi [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu Lokýtkovi]] připadlo knížectví [[Sieradz|sieradzké]].
V době smrti svého otce, byl ještě malý a zůstal u své matky. V roce 1288 umírá jeho nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]] bez potomků a Kazimír získává lenčické knížectví, které se nachází ve středu Polska.
 
== Spolupráce s Vladislavem Lokýtkem ==
V roce [[1289]] se Kazimír a jeho bratr [[Vladislav I. Lokýtek]], spojili s (bratrancem) [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde po smrti jejich nevlastního bratra Leška vládl [[Jindřich IV. Probus]]. Dne 26 února [[1289 společně porazily]] v bitvě u [[Sieradz|Sieradzi]] společně porazili slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. [[Boleslav II. Mazovský|Boleslav II.]] se vzdávápoté vzdal nároku na [[Krakov|krakovský]] trůn a [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se ho s pomocí [[Lev I. Haličský| Lva Haličského]] rozhodnerozhodl získat.
 
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války s českým králemproti [[VáclavČeští II.panovníci|Václavemčeskému II.králi]] Václavu II. Ovšem, na podzim roku [[1292,]] utrpěli porážku a byli zajati. Dne [[9. říjen|9. října]] [[1292,]] bylbyli Kazimír II. a bratr [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] nuceni podepsat [[Mírová smlouva|mírovou smlouvu]] a tím stali se vazaly krále [[Václav II.|Václava II.]] ''Kazimír'' ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání [[Malopolsko|Malopolska]] a proto se 6. ledna [[1293]] v [[Kalisz|Kališi]] setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova.
 
Kazimír byl však [[10. červen|10. června]] [[1294]] zabit v bitvě na břehu řeky [[Bzura|Bzury]], kde po útoku na [[Lenčice]] bojoval s [[Litva|litevským]] knížetem [[Witenes|Witenesem]]. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. [[Lenčice|Lenčické]] knížectví tak připadlo [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu I. Lokýtkovi]]. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.
Kazimír ani [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se nehodlali vzdát svých ambicióznich plánů získat [[Malopolsko]]. Proto se 6. ledna 1293 v Kališi setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou projednat možnost společné akce, k získání města Krakova.
 
== Reference ==
Kazimír II. Lenčický byl 10.6.1294 zabit v bitvě na břehu řeky Bzury, kde bojovali s litevským knížetem Witenesem, po útoku na Lenčice.
{{Překlad|pl|Kazimierz II łęczycki|34493607}}
 
== Externí odkazy ==
Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Knížectví získal [[Vladislav I. Lokýtek]]. Místo jeho odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.
* {{pl}} [http://www.poczet.com/leczycki.htm Kazimír II. Lenčický]
 
[[Kategorie:Piastovci]]
[[Kategorie:Polská knížata]]
[[Kategorie:Lenčická knížata]]
[[Kategorie:Narození 13. století]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazimír_II._Lenčický“