Anglikánství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q193312)
→‎Anglikánské společenství: Doplněk o Church of England.
Řádek 11:
 
== Anglikánské společenství ==
[[Soubor:JeffertsSchori.JPG|thumb|[[Katharine Jefferts Schori]], předsedající biskupka [[Americká episkopální církev|americké episkopální církve]].]]
Ve [[společenství (křesťanství)|společenství]] anglikánských církví přísluší čestné předsednictví mezi ostatními [[arcibiskup]]y arcibiskupu z [[Canterbury]]. Církve jej uznávají jakožto prvního mezi rovnými. Arcibiskup z Canterbury však nevykonává svou autoritu mimo [[Anglie|Anglii]]. Současný canterburský biskup, [[Rowan Williams]], bývalý arcibiskup [[Wales]]u je prvním [[Primas (církev)|primasem]] od reformace, který byl na toto místo zvolen mimo anglikánskou církev.
 
Ve [[společenství (křesťanství)|společenství]] anglikánských církví ([[angličtina|angl.]] ''Anglican Communion'') přísluší čestné předsednictví mezi ostatními [[arcibiskup]]y arcibiskupu z  [[Canterbury]] jako [[Primas (církev)|primasovi]] původní [[Anglie|anglické]] církve (''Church of England''). CírkveVšechny anglikánské církve jej uznávají jakožto prvního mezi rovnými. Arcibiskup z Canterbury však nevykonává svou autoritu mimo [[Anglie|Anglii]]. Současný canterburský biskup, [[Rowan Williams]], bývalý arcibiskup [[Wales]]u je prvním [[Primas (církev)|primasem]] od reformace, který byl na toto místo zvolen z pozice mimo anglikánskouanglickou církev.
Od vlády Jindřicha VIII. přísluší poslední autorita anglikánské církve vládnoucímu [[Panovník|monarchovi]]. Od dob [[Alžběta I.|Alžběty I.]] je panovníkovým titulem pro jeho postavení v církvi ''Supreme Governor'', „nejvyšší vládce“. Suverén tak má zodpovědnost za stav správy církve a ustanovení nových biskupů; dnes je však tato zodpovědnost svěřena [[ministerský předseda|ministerskému předsedovi]]. Anglikánské církve mimo Anglii nemají s [[spojené království|britským]] monarchou tento vztah, s jedinou výjimkou: canterburský arcibiskup coby hlava anglikánského společenství je ustanoven britským panovníkem (dnes ministerským předsedou).
 
Od vlády Jindřicha VIII. přísluší poslední autorita anglikánské církve vládnoucímu anglickému [[Panovník|monarchovi]]. Od dob [[Alžběta I.|Alžběty I.]] je panovníkovým titulem pro jeho postavení v církvi ''Supreme Governor'', „nejvyšší vládce“. Suverén tak má zodpovědnost za stav správy církve a ustanovení nových biskupů; dnes je však tato zodpovědnost svěřena [[ministerský předseda|ministerskému předsedovi]] [[Spojené království|Spojeného království]]. Anglikánské církve mimo Anglii nemají s [[spojenéVelká královstvíBritánie|britským]] monarchoupanovníkem tento vztah, s jedinou výjimkou: canterburský arcibiskup coby hlava anglikánského společenství je ustanoven britskýmtímto panovníkem (dnes ministerským předsedou).
 
Na přelomu [[20. století|20.]] a [[21. století]] se [[anglikánské společenství]] zmítá v těžké krizi. První vážné problémy přineslo už kněžské a biskupské [[svěcení žen]], které vedlo jednak k přesunům přívrženců a odpůrců z řad věřích jednak mezi jednotlivými anglikánskými církvemi, jednak k řadě úplných odchodů věřících a [[kněz|kněží]] z anglikánského společenství, nejčastěji do řad [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]].
 
Ještě drtivější úder pro jednotu společenství však přišel na počátku [[21. století]], kdy vedení [[Spojené státy americké|americké]] [[episkopální církev|episkopální církve]] ovládla strana [[biskup|biskupky]] [[Katharine Jefferts Schori|biskupky Schori]], podporující svěcení [[svazek homosexuálů|svazků homosexuálů]] a akceptující svěcení kněží a [[biskup]]ůbiskupů žijících v takovýchto svazcích. Následkem toho došlo jednak k odpadu celých [[farnost]]í od episkopální církve a jejich přechodu k tradičnějším církvím anglikánského společenství (řada afrických anglikánských církví tak paradoxně získala poměrně velké a bohaté farnosti v USA), jednak k tvrdým sporům mezi episkopální církví a ostatními církvemi anglikánského společenství, které stále zřetelněji směřují k rozpadu společenství. Zatímco zbytek společenství hrozí episkopální církvi, že pokud od současné praxe neustoupí, bude to znamenat „zásadní narušení jednoty“, v episkopální církvi sílí hlasy pro vystoupení zez anglického společenství.
 
V říjnu [[2009]] [[Svatý stolec]] oznámil, že [[římskokatolická církev]] přijme konzervativní anglikány a vytvoří pro ně zvláštní struktury na úrovni [[ordinariát]]ů, aby si mohli zachovat některé své liturgické zvyklosti a ženaté kněze.<ref>http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=11927</ref>