Kalliopé: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bota47 (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sk:Kalliopa
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 12:
* [[Polyhymnia]] - hymnický a sborový zpěv; neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená
 
V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem [[Meleté]] - "Pečlivost"„Pečlivost“, [[Mnémé]] - "Paměť"„Paměť“ a [[Aoidé]] - "Zpěv"„Zpěv“.
 
Všechny byly krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupovaly většinou ve sboru. Žily s bohy na [[Olymp]]u, milovaly tanec a zpěv, který obveseloval bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim byl [[Apollón]], ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války [[Áres|Area]], ten se k nim choval velice nerudně.
Řádek 18:
Kalliopé měla syna [[Orfeus|Orfea]], jehož otcem byl thrácký král [[Oiagros]] (nebo bůh [[Apollón]]), další Apollónův syn byl [[Ialemos]], pěvec truchlivých písní, zemřel mlád. Jeho bratr [[Linos]] byl slavný pěvec, který neměl konkurenci. Také prý byl učitelem hudby, a to samotného [[Héraklés|Hérakla]], který ho právě kvůli vyučování hře na lyru zabil kvůli častému vytýkání chyb. Jinde se ale tvrdí, že ho zabil sám bůh Apollón, kterého syn v hudbě a zpěvu předčil. Dále se uvádí, že Kalliopé byla i matkou [[Sirén]], jsou však uváděny i jiné Múzy.
 
== Odraz v umění ==
* Jedna z nejlepších soch Kalliopé je ve Vatikánském muzeu (římská kopie z 3.-2. stol.- př. n. l.)
* četné další sochy jsou v Národním muzeu v Neapoli, v pařížském [[Louvre|Louvru]] a v mnichovské Glyptothéce.
 
== Literatura ==
* Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí''