Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Popis: oprava na popud Janna
→‎Vznik zahrady: Stylistické úpravy.
Řádek 136:
| strany = 6
}}
</ref>.<ref name="poche 315-316">Poche, s. 315–316.</ref> Tento dům koupil v&nbsp;roce 1620 hudební skladatel [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]], zřejmě již sloučený s&nbsp;vedlejším domem.{{#tag:ref|Zde literatura neuvádí, který z jižních domů byl ten, který byl obýván Oldřichem Avastalisem, nicméně Poche píše, že dům, kde bydlel Avastalis, byl později zakoupen Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic a později za Vrtbů sloučen s tím severním. Jelikož některé knihy hovoří o dvou sloučených renesančních domech za Vrtbů a jiné o dvou renesančních domech na jihu a třetím severním za Vrtbů připojeném, dá se předpokládat, že jeden z jižních domů byl oním, který postavil Ulrico Aostali de Sala.<ref name="poche 316" />|group=pozn.}} Když byl Kryštof Harant při [[Staroměstská exekuce|popravě sedmadvaceti českých pánů]] na Staroměstském náměstí v&nbsp;roce 1621 sťat,<ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> dům byl dům zkonfiskován [[Habsburkové|Habsburky]] a o&nbsp;rok později v&nbsp;roce 1622 zakoupen hrabětem Sezimou z&nbsp;Vrtby,<ref name="prazkaarch177" /> který v&nbsp;roce 1631 přikoupil sousední severní dům ze 16. století, sloučil je a přestavěl do dnešní pozdně renesanční podoby.<ref name="poche 316" /> Později, za jeho vnuka hraběte [[Jan Josef z Vrtby|Jana Josefa z&nbsp;Vrtby]], vznikla na místě vinice kolem roku [[1720]] barokní zahrada<ref name="poche 316" /> spojená s&nbsp;další přestavbou paláce [[František Maxmilian Kaňka|Františkem Maxmiliánem Kaňkou]].<ref name="zahradypalacu140" /><ref name="prazkaarch177">{{Citace monografie
| příjmení = Staňková
| jméno = Jaroslava
Řádek 155:
}}</ref><ref name="zahrada" /> Sochy pochází z&nbsp;dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Brauna]] z&nbsp;let 1720–1725.<ref name="historie" />
 
[[Jan Josef z &nbsp;Vrtby]] jako [[nejvyšší purkrabí]] Pražského hradu<ref name="prazkaarch177" /> měl dostatek prostředků, aby zaplatil nejvýznamnější umělce té doby, kteří pro něj vytvořili jednu z&nbsp;nejkrásnějších zahrad Prahy – jak je dnes Vrtbovská zahrada titulována.<ref name="prazkaarch177" /><ref name="zahrada" /><ref name="filipová" /><ref name="škoda74" />
 
V&nbsp;té době bylo zakládání barokních zahrad na levém břehu Vltavy celkem běžné. Začalo to výstavbou ohromné [[Valdštejnská zahrada|Zahrady valdštejnské]] v&nbsp;letech 1627–1630 a pokračovalo pásem zahrad zaříznutých do úpatí [[Petřín]]a (''Přehořovská zahrada'' [1703], dnes [[Lobkovická zahrada|Lobkovická]]; ''Colloredovská zahrada'' [1715–1718], dnes [[Schönbornská zahrada]]) a pod Pražský hrad (zahrady [[Ledeburská zahrada|Ledeburská]], [[Pálffyovská zahrada|Pálffyovská]], [[Fürstenberská zahrada|Fürstenberská]] a další).<ref name="prazkaarch177" /> Většina barokních zahrad na levém úpatí Petřína vznikala na již starších renesančních zahradách a vinicích, které v&nbsp;době nástupu renesance nahradily zahrady a vinice [[Gotika|gotické]]. Ne jinak tomu bylo i&nbsp;v&nbsp;případě Vrtbovské zahrady,<ref>Pácová-Hošťálková, s. 17, 22.</ref><ref name="škoda6">Škoda, s. 6.</ref> kudy navíc vedla dnes již zaniklá cesta z&nbsp;dnešní ''Karmelitské ulice''.<ref name="matkamest" />