Magdalena Dobromila Rettigová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q448799) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 17:
'''Magdalena Dobromila Rettigová''', dívčím jménem '''Artmannová''', ([[31. leden|31. ledna]] [[1785]] [[Všeradice]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1845]] [[Litomyšl]]) byla [[Češi|českou]] buditelkou a [[spisovatel]]kou, [[autor]]kou [[Kuchařská kniha|kuchařek]], básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy ''[[Domácí kuchařka (Rettigová)|Domácí kuchařka]]''.
Její dětství nebylo příliš šťastné, poznamenalo jej především úmrtí jejího otce, purkrabího na Všeradickém panství, po kterém se Rettigová odstěhovala s matkou ke své tetě do [[Praha|Prahy]]. Zde se musela již od osmi let starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí. Matka ji vyučovala sama – [[německý jazyk|německy]]. Do svých 18 let proto neuměla česky, ale díky manželství s českým buditelem a spisovatelem [[Jan Alois Sudiprav Rettig|J. A. S. Rettigem]], do něhož vstoupila roku [[1808]], se z ní stala vlastenecky orientovaná buditelka. J. A. S. Rettig zastával jako právník funkci radního v několika městech, zejména ve [[Východní Čechy|východních Čechách]]. Rettigová s ním tak pobývala v [[Přelouč]]i, [[Ústí nad Orlicí]], [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]] a posledních 11 let v Litomyšli. Věnovala se zde zejména výchově dívek. Ve svých kurzech je učila vaření a domácím pracím, půjčovala jim české knihy a předčítala jim z nich. Angažovala se ale i jinak, v Ústí měla na starosti českou knihovnu, v Litomyšli prosadila vyčištění studánky a stavbu altánu, pořádala sezení, na nichž se recitovaly české básně. Stála u všech významných kulturních akcí svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu [[Květy (časopis)|Květy]]. Osobně se setkala s [[František Palacký|Palackým]] a [[Josef Jungmann|Jungmannem]], s mnoha vlastenci vedla korespondenci. Výhradním vydavatelem jejích děl a jejím přítelem byl též Jan Hostivít František Pospíšil, královéhradecký knihtiskař a nakladatel.▼
=== Dětství ===
Její dětství nebylo příliš šťastné, poznamenalo je především úmrtí otce, Františka Artmanna (+1792), purkrabího na Všeradickém panství, a smrt jediného sourozence (sestry), po němž se matka s malou Magdalénou odstěhovala nejprve so [[Plzeň|Plzně]]. Magdaléna od mala projevovala vysokou inteligenci a zájem o učení. Rodinný přítel Eugenikus Frank, vychovatel v rodině hraběte [[Kounic]]e, vedl Magdalénu k četbě a katolické víře, psal pro ni modlitební knížky. Matka ji sama také vyučovala [[německý jazyk|německy]], teprve v 10 letech ji poslala do školy.
Další stěhování čekalo Magdalénu k tetě do [[Praha|Prahy]]. Zde se musela již od starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí.
=== Sňatek ==
Do svých 18 let Magdaléna žila v německojazyčném prostředí a neuměla česky. Díky seznámení a manželství s českým buditelem a spisovatelem [[Jan Alois Sudiprav Rettig|Janem Aloisem Sudipravem Rettigem]], se z ní po sňatku z roku [[1808]] stala vlastenecky orientovaná buditelka. J. A. S. Rettig zastával jako právník funkci radního v několika městech, zejména ve [[Východní Čechy|východních Čechách]]. Rettigová s ním tak pobývala v [[Přelouč]]i, [[Ústí nad Orlicí]], [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]] a posledních 11 let v Litomyšli.
=== Činnost ===
▲
== Dílo ==
První literární pokusy M. D. Rettigové byly v němčině, podobně jako u jejích vrstevníků. Jako spisovatelka byla
Později se věnovala výhradně literatuře prakticky zaměřené. Její tvorba nikdy nedosahovala vysokých uměleckých kvalit. Největší význam má Rettigová šířením národního vědomí a osvěty v ženském měšťanském prostředí, a především díky své ''Domácí kuchařce'', kterou nejenže rozšířila znalectví české kuchyně a sbírku kuchařských receptů, ale přispěla i k rozšíření českého jazyka v měšťanském a lidovém prostředí.
Z díla Rettigové je dnes nejznámější její ''[[Domácí kuchařka (Rettigová)|Domácí kuchařka]]'' vydaná roku [[1826]]. Tato knížka vycházela v mnoha vydáních více než sto let.▼
▲Z díla Rettigové je
O Rettigové pojednává dnes málo známá, ale ve své době oblíbená životopisná divadelní hra [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] ''[[M. D. Rettigová (Jirásek)|M. D. Rettigová]]'', v níž je kromě jiného také zmínka o uvedené kuchařce.▼
▲== Dílo ==
=== Knihy ===
* ''Sbírka rozličných myšlenek'' – upistografie – veršovaná blahopřání, naivní poezie, připomínající lidovou tvořivost
* ''Chudobičky'' – milostné povídky a dramatické hříčky pro učenou společnost
Řádek 34 ⟶ 40:
* ''Mařenčin košíček'' - příběhy s ponaučením pro dívky
* ''Domácí kuchařka'' – beletristicky psaná, základní myšlenkou je nejen rozmanitost, vzhled a chuť jídla, ale také činorodý přístup ženy k domácím pracím
=== Památky a umění ===
▲* O životě M.D. Rettigové pojednává dnes málo známá, ale ve své době oblíbená životopisná divadelní hra [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] ''[[M. D. Rettigová (Jirásek)|M. D. Rettigová]]'', v níž
* Pamětní síň M. D. Rettigové je v muzeu v Litomyšli
* Portrétní busta M. D. Rettigové (kolem 1860) je vystavena rovněž v muzeu v Litomyšli
* Portrétní skica je ve sbírce [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze
* Literární pozůstalost spravuje Památník národního písemnictví v Praze
== Odkazy ==
| |||