Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 62 bajtů ,  před 12 lety
m
robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
{{Taxobox začátek | barva=lightgreen| název=Citronečník trojlistý}}
{{Taxobox obrázek | obrázek=[[ImageSoubor:Poncirus trifoliata1.jpg|260px|Citronečník trojlistý]]|titulek=Citronečník trojlistý}}
{{Taxobox začátek členění | barva=lightgreen}}
{{Taxobox říše | česky=[[rostliny]] | latinsky=''Plantae''}}
{{Taxobox rod | česky=[[citronečník]] | latinsky=Poncirus}}
{{Taxobox konec členění}}
{{Taxobox binomická sekce | barva = lightgreen | binomické_jméno = Poncirus trifoliata| popsal = ([[Carl Linné|L.]]) [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Raf.]]| datum =1838}}
{{Taxobox konec}}
 
'''Citronečník trojlistý''', známý též pod převzatým názvem '''trifoliáta''', (''Poncirus trifoliata'' ([[Carl Linné|L.]]) [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Raf.]], <!-- Sylva Tellur. 143 --> 1838) je trnitý [[keř]] z [[čeleď (biologie)|čeledi]] [[routovité|routovitých]] a blízký příbuzný [[citrus|citrusů]]. Je jediným zástupcem svého [[rod (biologie)|rodu]].
 
=== Nomenklatura ===
'''''Ponicrus trifoliata'' ([[Carl Linné|L.]]) [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Raf.]], <!-- Sylva Tellur. 143 --> 1838'''
<br />''Ponicrus trifoliatus'' (L.) Raf., 1838 (gramatická varianta, uváděná v databázi IPNI [http://www.ipni.org])
{| border="0" cellpadding="10"
|+
|-
|valign="top"|[[Basionym]]:|| valign="top"| ''Citrus trifoliata'' L., <!-- Sp. Pl., ed. 2. 1101 --> 1763<!-- TYPE: JAPAN: Without data (lectotype: Kaempfer, Amoen. Exot. Fasc. t. 802. 1712). Lectotypified by Swingle, in Webber & Batchelor, Citrus Industr. 368. 1943 -->
|-
|valign="top"|[[Nomenklatorické synonymum|Nomenklatorická<br />synonyma]]:|| valign="top"|≡''Pseudaegle trifoliata'' (L.) [[Tomitaro Makino|Makino]], <!-- Bot. Mag. (Tokyo) 16: 15 --> 1902
|-
|valign="top"|[[Taxonomické synonymum|Taxonomická<br />synonyma]]:|| valign="top"|=''Citrus trifolia'' [[Carl Peter Thunberg|Thunb.]], <!-- Fl. Japon. 294 --> 1784<br />=''Limonia triacantha'' [[Augustin Pyramus de Candolle|DC.]], <!-- není v IPNI --> 1824<br />=''Aegle sepiaria'' DC., <!-- Prodr. 1: 538 --> 1824 ([[nomen illegitimum|nom. illeg.]])<br />=''Pseudaegle sepiaria'' (DC.) [[Friedrich Anton Wilhelm Miquel|Miq.]], <!-- Ann. Mus. Bot. Lugduno-Batavi 2: 83 --> 1865 (nom. illeg.)<br />=''Citrus triptera'' [[Élie Abel Carrière|Carrière]], <!-- Rev. hort. 15, f. 2 --> 1869 non [[René Louiche Desfontaines|Desf.]], <!-- Cat. Hort. Par. ed. III. 406 --> 1829
|}
 
== Původ ==
 
Pochází z [[Korea|Koreje]] a severní až střední [[Čína|Číny]]. Jedná se o jedinou s citrusy spřízněnou rostlinu, kterou lze pěstovat i ve volné přírodě v [[Česká republika|Česku]].
 
== Popis ==
 
Keř je opadavý, obvykle značně trnitý, ale byly vyšlechtěny i bezrtrnné formy. [[List|Listy]]y jsou typicky trojčetné, výjimečně pětičetné, střídavě uspořádané. Prostřední list bývá 3&ndash;53–5&nbsp;cm dlouhý, krajní pak měří 2&ndash;32–3 cm. Rozemnuté listy vydávají typickou citrusovou vůni. [[Řapík]] je úzce křídlatý. Hrozivě vypadající [[trn|trny]]y dosahují délky až 5&nbsp;cm. Pětičetné bílé [[květ|květy]]y jsou podobné citrusům, ale větší, asi 3&ndash;53–5&nbsp;cm v průměru. Na rostlině se objevují v dubnu, ještě před vyrašením prvních listů. [[Vůně]] je oproti pravým citrusům poměrně nevýrazná. Plody jsou kulaté, 3&ndash;53–5 cm v průměru a slabě plstnaté. V mládí jsou zelené, v době zralosti získají sytý žlutý odstín. Chuť je kvůli značnému obsahu pryskyřic trpká až hořká, navíc většinu plodu zabírají polyembryonická [[semeno|semena]].
 
Cistrusovník se nedožívá příliš vysokého věku; ve středoevropských podmínkách výjimečně 25&nbsp;let.
 
== Stanoviště ==
 
Citronečník je mrazuvzdorný, vydrží pokles teplot až k hranici -25&nbsp;°C a i v případě namrznutí úspěšně regeneruje. Podmínkou pro úspěšné přečkání zimy je však vyzrání letorostů, a proto se jeho pěstování daří jen v nejteplejších oblastech republiky, kde je vegetační období dostatečně dlouhé. To však platí jen pro starší rostliny. Mladší jsou výrazně choulostivější a na zimu je nutné je chránit; doporučuje se proto semenáčky první zimu ponechávat ve skleníku. Citronečník je citlivý na obsah [[vápník|vápníku]]u a [[Soli|solí]], zejména [[chlorid|chloridů]]. Jinak snáší jak lehké písčité, středně těžké i velmi těžké jílovité půdy, s dostatkem vlhkosti, pokud však nejsou příliš zamokřené; roste jak v kysele tak zásaditě reagujících půdách.
 
== Použití ==
 
Citronečník se uplatňuje především jako vynikající mrazuvzdorná [[podnož]] pro všechny druhy citrusů. Roubovancům propůjčuje částečně zakrslý růst a zvyšuje jejich odolnost proti nízkým teplotám (přibližně o 3&nbsp;°C). Kuriozitou je, že se v tomto případě roubuje [[stálezelený|stálezelená]] dřevina na opadavou podnož, přičemž srůstnost je velmi dobrá. Citronečník se též používá při [[šlechtění]] citrusů, jeho kříženci s citrusy jsou taktéž vynikající podnoží. Nejčastěji se vyskytují kříženci s [[pomerančovník|pomerančovníkem]]em - [[citranž|citranže]]e a [[grepovník|grepovníkem]]em - [[citrumelo|citrumela]]. Hybridy s druhy rodu ''Fortunella'' se nazývají [[citrumkvat]]y.
 
V zahradnictví se pěstuje jako okrasná solitéra a to jak pro výrazně květy na brzkém jaře, tak pro zajímavě vyhlížející a dlouho neopadávajícíh žluté plody. V teplejších krajinách se někdy používá k vytváření živých plotů, které jsou vzhledem k nebezpečně vyhlížejícím trnům zcela neprostupné, i když nejsou příliš husté.
 
Přes trpkou až hořkou a svíravou chuť dužiny mohou plody sloužit k přípravě marmelády.Čerstvé plody obsahují málo šťávy, ale z déle skladovaných lze připravit tonizující nápoj, obsahující i značné množství [[vitamín C|vitamínu C]]. Ve východních kuchyních se používají mladé lísty k ochucování jídel.
Zejména ve východním léčitelství byl používán sušený plod jako močopudný prostředek (diuretikum), projímadlo (laxativum), pročišťující prostředek, při zažívacích potížích (např. dyspepsii), proti nadýmání (karminativum), jako prostředek potlačující zvracení (antiemetikum), pro uvolňování křečí (antispastikum), proti bolestem zubů a ke stahování cév. Odvar z kůry se používal jako prostředek pro odkašlávání (expektorans) a ke snižování horečky (antipyretikum). Všeobecně obsahové látky citronečníku zvyšují krevní tlak a mají mírně povzbuzující účinky na organismus.
 
== Obsahové látky ==
 
Plody obsahují celou řadu účinných látek patřících mezi flavonoidy, kumariny, monoterpeny a alkaloidy, zejména:
*tyramin
 
== Původ jména ==
 
Latinský druhový název je odvozen od slov ''tres'' (tři), resp ve složeninách ''tri''&ndash; a ''folium'' (list), tedy "trojlistý"„trojlistý“.
== Taxonomická poznámka ==
 
Řada autorů uvádí jako synonymum citronečníku trojlistého ještě druh ''Limonia trifolia'' [[Nicolaas Laurens Burman|Burm.f.]], <!-- Fl. Ind. 103. t. 35. f. 1. --> 1768 (syn. ''Triphasia trifolia'' ([[Nicolaas Laurens Burman|Burm.f.]]) [[Percy Wilson|P.Wilson]], <!-- Torreya 9: 33. --> 1909). Vzhledem k tomu, že uvedený druh byl popsán jako neopadavý keř, rostoucí divoce v [[Indonésie|Indonésii]] a na [[Filipíny|Filipínách]], jde zcela zřejmě o omyl. Podobně je zpochybňována i synonymita druhů ''Triphasia aurantiola'' [[João de Loureiro|Lour.]] <!-- Fl. Cochinch. 153 --> 1790 a ''Limonia trifoliata'' [[Carl Linné|L.]], <!-- Mant. ii. 237 --> 1771 s citronečníkem.
42 548

editací