|
* eleatské názory o bytí jako dokonalé neměnnosti a o nespolehlivosti smyslového poznání i způsob jejich odůvodňování významně ovlivnily další vývoj řecké filozofie a dialektiky
==[[Xenofanés]]==
* narodil se pravděpodobně kolem r. 580 př. n. L, pocházel ze západního pobřeží Malé Asie, osídleného Řeky, cestoval po celá desetiletí jako putující básník a pěvec po řeckých městech, až se nakonec usadil v Eleji a stal se zakladatelem tamější filozofické školy
* zahajuje útok filozofie proti starému řeckému náboženství
* bohové mají příliš mnoho lidských vlastností - nejsou hodni jména bůh
* [[Homér]] a [[Hésiodos]] přisoudili bohům činy, které mezi lidmi platí za hanebné, jako je krádež, podvod a cizoložství
* Xenofanés:
** nemůže být množství bohů
** jeden bůh nemůže vládnout nad ostatními
** to, co je nejvyšší a nejlepší, může být jen jedno
** tento bůh je všudypřítomný a jeho podobu ani jeho myšlení nelze srovnávat se smrtelníky
** nejvyšší bůh je ale pro Xenofana zároveň identický s jednotou celku světa, takže jeho nauka může být nazvána panteistickou
* Xenofanés odmítá náboženství, pověry, víru v zázraky nauku o putování duší
* Xenofanés ztotožnil nejvyšší bytost s jednotou celku světa
==[[Parmenidés]]==
* Parmenidés - Xenofanův žák
* okolo r. 540 př. n. l. v Eleji, kde byl později ctěným občanem
* stal se nejvýznamnějším filozofem elejské školy
** ve starověku byl jedním z nejváženějších filozofů vůbec
** přijal Xenofanovu myšlenku o neproměnlivém jsoucnu a systematicky ji zformuloval
* Parmenidés proti sobě postavil pravdu a vědění na jedné straně, zdání a pouhé mínění na straně druhé
* pravého vědění se dosahuje čistým rozumovým poznáním
* to ale učí, že může být jen bytí a nikoliv nejsoucno
* "jen [[jsoucno]] jest, nejsoucno není a nemůže být myšleno"
* jsoucnem se přitom rozumí to, co vyplňuje prostor, je tedy popírána možnost prázdného prostoru
* hypotéza pohybu vždy předpokládá nejsoucno - aby se mohlo jsoucno pohybovat na nějaké místo, musel by tam být nejprve prázdný prostor, tedy nic
* právě tak se to má s hypotézou vývoje, dění - nebo to, co se teprve má stát, předtím ještě není jsoucí
* závěr, že vskutku nemůže existovat ani dění, ani pohyb, nýbrž jen neproměnlivě trvající bytí
* protože jsoucno vyplňuje všechno, není ani nějaké myšlení, které by stálo mimo bytí
* naopak, myšlení a jsoucno je totéž
* smysly, které předvádějí svět stálé změny a vznikání a stálého pohybu, klamou, jsou zdrojem všeho omylu
==[[Zenón z Eleje|Zénón z Eleje]]==
* asi 490 - 430 př. n. l.
* Parmenidova nauka popírá jakoukoli změnu
* žák Zénón považoval za svou hlavní úlohu bránit Parmenidovu nauku proti kritickým námitkám
* vyvinul tak důvtipné a rafinované umění důkazu, že byl považován za zakladatele [[dialektika|dialektiky]], která později v Řecku dosáhla neobyčejného rozkvětu
* Zénón vychází z námitky, že naopak právě přijetí mnohosti jsoucna a reality pohybu vede k neřešitelným rozporům
* dva z jeho důkazů proti pohybu (tzv. aporie = logické paradoxy):
*# [[Achilles]] nemůže nikdy dohnat želvu
*# letící šíp se ve skutečnosti nepohybuje
* [[čas]] však ve skutečnosti nesestává z řady časových bodů; podstatné je pro něj stálé plynutí
==Reference==
| 