Cholera: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vyprázdnění stránky
m Editace uživatele 77.87.241.164 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Addbot
Řádek 1:
[[Soubor:Cholera bacteria SEM.jpg|right|thumb|Bakterie Vibrio cholerae (snímek z [[Elektronový mikroskop|elektronového mikroskopu]]]]
'''Cholera''' je nebezpečné [[průjem|průjmové]] [[onemocnění]], jehož původcem je [[gramnegativní bakterie|gramnegativní]] [[bakterie]] ''[[Vibrio cholerae]]'', nejčastěji [[kmen (biologie)|kmeny]] Clasica I a El&nbsp;Tor. Podle nejčastějšího výskytu se nemoc také nazývá '''asijská cholera''' (''cholera asiatica'').<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Maxdorf | redaktoři = Zdeňka Juránková | titul = Velký lékařský slovník | url = http://lekarske.slovniky.cz/pojem/cholera | datum přístupu = 2012-08-19 | vydavatel = Maxdorf}}</ref>
 
== Přenos choroby, prevence ==
Nemoc se přenáší [[alimentární cesta|alimentární cestou]], nejčastěji pitnou [[voda|vodou]] znečištěnou [[fekálie]]mi (v níž je Vibrio cholerae schopno přežívat až tři týdny) nebo [[potravina]]mi (dny až 6 týdnů, doba přežití roste s klesající teplotou). Účinnou [[prevence|prevenci]] představuje mytí rukou, převařování vody či její [[dezinfekce]], dodržování základních hygienických pravidel při zacházení s potravinami. Další možností je [[očkování]], které však není spolehlivé a účinkuje jen na půl roku. [[zdroj nákazy|Zdrojem nákazy]] je nemocný člověk, popřípadě [[člověk]]-[[přenašeč]].
 
== Průběh a příznaky choroby ==
Pokud člověk zkonzumuje dostatečně velkou dávku vibrií (je relativně velká, neboť nesnášejí kyselé prostředí [[žaludek|žaludku]] a mnoho jich cestu přes něj nepřežije), část z nich projde až do [[tenké střevo|tenkého střeva]] a zde se začnou množit. Zde produkují [[jed|toxin]] zvaný [[choleratoxin]]. Choleratoxin působí na [[epitelová tkáň|epitel]]ové [[buňka|buňky]] [[Lieberkühovy krypty|Lieberkühnových krypt]], které secernují do lumen [[střevo|střeva]] [[chlor|Cl<sup>-</sup>]]. Chloridový aniont je doprovázen [[sodík|sodným kationtem]]. Choleratoxin v zasažených buňkách blokuje [[GTPasa|GTPasu]] [[G-proteiny|G<sub>s</sub>-proteinů]], čímž permanentně aktivuje [[adenylátcyklasa|adenylátcyklasu]]. Podjednotka cholera toxinu aktivuje ADP ribosylační faktor, který podmiňuje aktivitu [[Gα podjednotky]] [[heterotrimerní G protein|heterotrimerního G proteinu]]. Koncentrace [[cAMP]] se prudce zvýší. Kanály secernující Cl<sup>-</sup> tedy zůstávají otevřené. Do lumen střeva jimi prochází ohromné množství [[chlorid]]ových [[aniont]]ů doprovázených sodíkem a vodou. Ztráty vody mohou být až 26 [[litr]]ů za [[den]]. Dochází také ke ztrátám HCO<sub>3</sub><sup>-</sup> a [[draslík|K<sup>+</sup>]].
 
[[Inkubační doba]] je několik hodin až dní. Příznaky jsou (u těžké varianty choroby) křečovité bolesti břicha a vodnatý průjem, zvracení. V důsledku ztráty [[voda|vody]] a iontů dojde ke snížení krevního [[objem]]u a [[acidóza|acidóze]], bez léčby může dojít až k úplnému vyčerpání draslíkových iontů, zhroucení [[Homeostáza|homeostázy]] a ke [[smrt]]i. Nemoc se prokazuje přítomností vibrií ve stolici, nebo krevními testy na přítomnost [[protilátka|protilátek]].
 
== Léčba a prognóza ==
[[Léčba]] spočívá v nahrazování ztracené vody a minerálií (u lehčích případů dostatečným pitím - nejlepší je solnoglukózní roztok vyvinutý pro tento účel, u těžkých případů s velkými ztrátami tekutin je nutné intravenózní doplnění), u těžších případů se nasazují [[Antibiotikum|antibiotika]]. Plně rozvinutá neléčená cholera je smrtelná asi v 50 % případů, ve vyspělých zemích při včasné [[diagnóza|diagnóze]] a dostupnosti lékařské péče umírá něco kolem 0,75 % pacientů. Úmrtnost při [[epidemie|epidemiích]] v chudých zemích se v posledních 20 letech pohybuje mezi 3-15 %.
 
== Historie ==
První prokazatelné epidemie cholery jsou známy z [[Indie]] (6. století př. n. l.). V historii se rozlišují tyto [[pandemie]] cholery:
 
# 1816–1826: v [[Asie|Asii]].
# 1829–1851: v [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|severní Americe]].
# 1852–1860: [[Rusko]].
# 1863–1875: v Evropě.
# 1881–1896: v Evropě.
# 1899–1923: v Rusku a Otomanské říši.
# od 1961 (El Tor): mírná a převážně asymptomatická.
# od 1991 (O139 Bengal): spíše jen epidemie.
# od 2010: na [[Haiti]].
 
Bakterii Vibrio cholerae jako první izoloval italský anatom [[Filippo Pacini]] roku [[1854]].
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* S. Silbernagl et al.: ''Atlas fyziologie člověka''. [[Grada Publishing]], Praha 2004, 3. české vydání
 
== Související články ==
{{Sisterlinks|commons=Category:Cholera|wikt=cholera}}
* [[Cholera drůbeže]]
 
{{Varování - Medicína}}
 
[[Kategorie:Bakteriální onemocnění]]