Neděle: Porovnání verzí

V kulturách vzešlých z [[křesťanství]] je neděle svátečním dnem, neboť většina křesťanů si tento den, „den po sobotě“, připomíná [[vzkříšení]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a aplikuje na něj rovněž přikázání z [[desatero|desatera]] o svěcení dne odpočinku (které ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] bylo aplikováno na [[sobota|sobotu]]). Tento křesťanský význam neděle se odráží např. v [[ruština|ruském]] názvu tohoto dne воскресенье ''vaskresenie'' – vzkříšení. Aplikace přikázání o svěcení dne odpočinku vedlo k tomu, že se z neděle stal den pracovního klidu a odpočinku. První výnos o zachovávání pracovního klidu v neděli pochází od římského císaře [[Konstantin I. Veliký|Constantina]] z roku [[321]]. Tímto výnosem byla neděle určena zeza den úředního klidu. Povoleno vykonávat bylo pouze tzv. „manumissiones“ — propouštění otroků na svobodu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Češka | jméno = Josef | titul = Zánik antického světa | rok = 2000 | isbn = 80-7021-386-8 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | strany = 67 a 70}}</ref> Do té doby se neděle nijak neodlišovala od ostatních dnů týdne.