Roubená stavba: Porovnání verzí

Jednotlivé dlouhé trámy se vrství na sebe a vytvářejí tak nosnou stěnu. Ve většině případů se v našich zemích na stavbu používalo dřevo [[smrk]]ové. Výjimkou v tomto je nejspodnější, tzv. ''prahový'' trám, který byl často [[dub]]ový (lépe odolává povětrnostním podmínkám) a zpravidla umisťovaný na kamennou podezdívku. Dřevěné trámy bývaly na povrchu konzervovány tzv. volskou krví (tmavě červená, hnědá až černohnědá směs hovězí krve a vápenného mléka). Tato [http://stavba http://tesarstvi.blogspot.cz/] dřevostavby má dlouhou životnost a vydrží i 300 let.

V minulosti byla do spár mezi trámy kladena [[mech]]ová nebo [[Sláma|slaměná]] výplň a na ni byla uložena [[jíl]]ovitá [[hlína]], do níž byly přidávány zvířecí chlupy, [[Len|lněné]] a [[Konopí|konopné]] [[pazdeří]] nebo vlákna z [[Kopřiva|kopřivových]] stonků. Hliněný výmaz spár byl na povrchu urovnán, vyhlazen a opatřen [[Vápno|vápenným]] nátěrem (čistě bílým, nebo blankytně modrým). Nátěr byl pravidelně obnovován, a tak vznikala několik milimetrů silná vrstva postupně se odlupujících nátěrů.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Duša | jméno = Evžen | titul = Čím opravit spáry roubené chalupy? | url = http://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni/stavba-a-rekonstrukce/cim-opravit-spary-roubene-chalupy/ | datum vydání = 2009-08-08 | datum přístupu = 2012-08-22 | vydavatel = iReceptář.cz | místo = Praha}}</ref>