Radium: Porovnání verzí

Přidáno 1 073 bajtů ,  před 7 lety
změna infoboxu + doplnění informací podle literatury
m (r2.6.5) (Robot: Přidávám ka:რადიუმი)
(změna infoboxu + doplnění informací podle literatury)
{{Infobox Chemický prvek
{{Substovaný infobox}}
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
{| border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="380" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
|značka= Ra
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Radium'''</font>
|číslo= 88
|-
|nukleonové= 226
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Ra-TableImage.png|290px|Radium]]
|název= Radium
|-
|latinský= Radium
|[[Atomové číslo]]||88
|nad= [[Baryum|Ba]]
|-
|pod=
|Počet přírodních izotopů||4
|vlevo= [[Francium]]
|-
|vpravo= [[Aktinium]]
|[[Relativní atomová hmotnost]]||226 [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|dolní tabulka=ano
|-
<!-- obecné -->
|[[Elektronová konfigurace]]||[Rn] 7s<sup>2</sup>
|chemická skupina=Kovy alkalických zemin
|-
|RN-CAS= 7440-14-4
|[[Skupenství]]||Pevné
|skupina= 2
|-
|perioda= 7
|[[Teplota tání]]||700&nbsp;°C, (973 K)
|blok= s
|-
|hmotnostní zlomek v zemské kůře= 12×10<sup>-7</sup>
|[[Teplota varu]]||1737&nbsp;°C, (2010 K)
|Početpočet přírodních izotopů||4= 1
|-
|obrázek= Radium226.jpg
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 0,89
|popis obrázku= Malé množství radia vyelektrolyzované na tenký měděný plíšek a překryté polyurethanem k zabránění reakce se vzduchem
|-
|vzhled= stříbrobílý kov
|[[Hustota]]|| 5,5 g/cm<sup>3</sup>
<!-- Atomové vlastnosti -->
|-
|relativní atomová hmotnost= (226,025 4)
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-14-4
|atomový poloměr=
|-
|kovalentní poloměr= 235
|[[Atomový poloměr]]|| 2,15 Å (2,15*10<sup>-10</sup>m)
|van der waalsův poloměr= 283
|-
|elektronová konfigurace= <nowiki>[</nowiki>[[radon|Rn]]] 7s<sup>2</sup>
|[[Výparné teplo]]|| 113 kJ/mol
|elektronů ve slupkách= 2, 8, 18, 32, 18, 8, 2
|-
|oxidační čísla= II
|[[Skupenské teplo tání]]|| 8,5 kJ/mol
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
|-
|skupenství= pevné
|[[Ionisační energie]] Ra→Ra<sup>+</sup>|| 509,3 kJ/mol
|krystalová struktura= krychlová
|-
|[[Hustota]]||hustota= přibližně 5,50 g/cm<sup>3</sup>
|[[Ionisační energie]] Ra<sup>+</sup>→Ra<sup>2+</sup>|| 979,0 kJ/mol
|teplota tání c= 960
|}
|teplota tání k= 1 233
|teplota varu c= přibližně 1 400
|teplota varu k= 1 673
|molární objem= 41,09
|elektrický odpor= 1 µΩ×m
|tepelná vodivost= 18,6
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
|[[Skupenskéspec. teplo tání]]||= 842,56 kJJ/molg
|spec. teplo varu= 648 J/g
|molární atomizační entalpie= 159 kJ/mol
|absolutní entropie= 71 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup>
|měrná tepelná kapacita= 0,120 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup>
<!-- Různé -->
|různé=ano
|elektrodový potenciál= (Ra<sup>2+</sup> → Ra<sup>0</sup>) -2,916
|elektronegativita= 0,89
|ionizační energie= ''první'' 5,279 [[elektronvolt|eV]]<br /> ''druhá'' 10,147 eV
|iontový poloměr= (Ra<sup>2+</sup>) 143
<!-- Bezpečnost -->
|symboly nebezpečí=
|}}
 
'''Radium''' (chemická značka '''Ra''', {{vjazyce|la}} ''Radium'') je 6. z řady kovů alkalických zemin, silně radioaktivní prvek, vznikající v [[rozpadová řada|rozpadové řadě]] [[uran (prvek)|uranu]] a [[thorium|thoria]].
 
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
[[Soubor:Autunite carrière Les Oudots.jpg|200px100px|thumb|rightleft|Autunit – ruda uranu a radia]]
Mimořádně silný [[radioaktivita|radioaktivní]] zářič, který vzniká jako produkt thoriové i uranové rozpadové řady a dále se radioaktivně přeměňuje. Jednotlivé izotopy radia vyzařují všechny druhy radioaktivního záření – paprsky alfa, beta i gama.
 
 
== Historický vývoj ==
[[Soubor:Pichblende.jpg|200px180px|thumb|rightleft|Jáchymovský smolinec]]
Radium bylo objeveno roku [[1898]] [[Maria Curie-Skłodowska|Marií Curie-Skłodowskou]], jejím manželem [[Pierre Curie|Pierem]] a [[Gustav Bémont|Gustavem Bémontem]] v jáchymovském [[Uraninit|smolinci]] UO<sub>2</sub>, který byl v té době pouze odpad při těžbě [[galenit]]u PbS. Z této rudy se jim podařilo po mnohaletém úsilí izolovat [[chlorid radnatý]] RaCl<sub>2</sub>. Na izolaci 1 [[gram]]u [[chlorid radnatý|chloridu radnatého]] spotřebovali 10 tun (10 000 000 [[gram]]ů) [[smolinec|smolince]].
 
 
== Výskyt v přírodě ==
[[Soubor:Carnotite.jpg|200px120px|thumb|left|Karnotit - ruda uranu a radia]]
[[Soubor:Autunite carrière Les Oudots.jpg|200px|thumb|right|Autunit – ruda uranu a radia]]
Protože všechny izotopy radia podléhají poměrně rychle dalšímu radioaktivnímu rozpadu, je obsah radia v přírodě velmi nízký. Všechny lokality s vyšším obsahem radia jsou přitom spojeny se zvýšeným výskytem [[Uran (prvek)|uranu]] a [[thorium|thoria]]. V těchto rudách se radium vyskytuje v téměř neměnném poměru radia: [[uran (prvek)|uranu]] 1 : 3&nbsp;000&nbsp;000. Obsah radia odpovídá 10<sup>-6</sup>&nbsp;[[ppm]] (''parts per milion'' = počet částic na 1&nbsp;milion&nbsp;částic).
 
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
 
== Externí odkazy ==