Verze z 5. 3. 2013, 00:24 editovat Mandala (diskuse \| příspěvky) 141 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 3. 2013, 19:42 editovat zrušit editaci Crinkly.sun (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 168 editací vrácení původní verze, tj. smazání duplicitních informací z Vítání jara Přejít na další porovnání →
Řádek 21: {{Citát\|V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali [[Vesna\|Vesnu]], líbeznou bohyni jara.\|[[Alois Jirásek]], [[Staré pověsti české]] – O Čechovi<ref>{{Citace monografie\|jméno=Alois\|příjmení=Jirásek\|odkaz na autora=Alois Jirásek\|titul=Staré pověsti české\|kapitola=O Čechovi\|strany=9–16\|vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství\|místo=Praha\|rok=1959\|url kapitoly=http://cs.wikisource.org/wiki/Star%C3%A9_pov%C4%9Bsti_%C4%8Desk%C3%A9/O_%C4%8Cechovi}}</ref>}} Podle knihy Slovanské bájesloví od Josefa Růžičky, považováné za vědecky bezcennou<ref>http://tyfoza.no-ip.com/vestnik/html/knihy/vestnik02/texty/vest02-0047.htm</ref>, je Morana bohyní smrti a zimy.<ref>{{Citace monografie Také podle knihy Slovanské bájesloví od Josefa Růžičky, považováné za nevědeckou<ref>http://tyfoza.no-ip.com/vestnik/html/knihy/vestnik02/texty/vest02-0047.htm</ref>, je Morana bohyní smrti a zimy.Jak je obecně známo, s Moranou jako s bohyní smrti jsou spojovány '''rituály prováděné na konci zimy.''' Lidé dříve, při první jarní bouřce, která symbolizovala konec zimy a začátek jara, klekali na zem a líbali ji, přemísťovali nejrůznější předměty od nábytku po hospodářské náčiní nebo zasekávaly sekery před vrata. Tím vyjadřovali '''osvobození od zimy,''' od zimního spánku. Ještě dnes známe rituál, kdy je konec zimy oslavován '''vynášením smrti''' (mařeny, mareny, morany) za doprovodu zpěvů a her za vesnici k řece, kde se všichni přítomní smrti vysmějí a oslavují, že už jim nemůže uškodit. Zpátky do vesnice pak všichni utíkají aby nebyli poslední, protože ten poslední má do roka zemřít. Všechny obřady symbolizující konec nadvlády Moreny v krutém zimním období vždy přinášely všem zúčastněným osvobozující '''pocit radosti z vítězství nad smrtí''' a měly zároveň magicky zajistit obrat v rytmu přírodního dění a '''příchod jara''' v jeho plné síle.<ref> {{Citace monografie \| příjmení = Růžička \| jméno = Josef Řádek 29: \| rok = 1907 \| strany = 173 }}</ref> V dětské knize Mýty a báje starých Slovanů od Ivana Hudce je označována za bohyni odpočinku.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Hudec \| jméno = Ivan \| odkaz na autora = Ivan Hudec \| titul = Mýty a báje starých Slovanů \| vydavatel = Slovart \| místo = Bratislava \| rok = 1994 \| strany = 74 }}</ref>

Morana: Porovnání verzí