Celulóza: Porovnání verzí

Přidáno 42 bajtů ,  před 6 lety
nezlomitelné mezery
(infoboxizace)
(nezlomitelné mezery)
|Sumární vzorec=[C<sub>6</sub>H<sub>10</sub>O<sub>5</sub>]<sub>n</sub>
|Číslo CAS=9004-34-6
|Molární hmotnost= 300 &nbsp;000 až 500 &nbsp;000 &nbsp;g/mol
|Hustota= 1,56 &nbsp;g/cm³
|Rozpustnost= nenerozpustná
}}
 
'''Celulóza''' (dříve běžně ''celulosa'') je [[Polysacharidy|polysacharid]] sestávající z [[Glukóza|beta-glukózy]]. Jednotlivé glukosové jednotky jsou spojené vazbou β 1,4 a tvoří dlouhé, nerozvětvené řetězce, které jsou zcela nerozpustné ve vodě. Celulóza je hlavní stavební látkou [[rostliny|rostlinných]] primárních [[buněčná stěna|buněčných stěn]] a spolu s [[lignin]]em a hemicelulózami se podílí na stavbě sekundárních buněčných stěn; celulóza je nejrozšířenějším [[Biopolymery|biopolymerem]] na zemském povrchu, ročně jí vzniká až 1,5×105&middot;10<sup>9</sup>&nbsp;tun.<ref name=Kim>''Discovery of Cellulose as a Smart Material'' Jaehwan Kim and Sungryul Yun [[Macromolecules]], 2006, 4202-4206, DOI:10.1021/ma060261e</ref> Mimo to se však vyskytuje i u některých živočichů, konkrétně u [[pláštěnci|pláštěnců]] (''Tunicata'').<ref name=novacek>{{citace monografie| příjmení=Nováček| jméno=František| titul = Fytochemické základy botaniky| vydavatel=Fontána| isbn=978-80-7336-457-1 | místo=Olomouc}}</ref>
 
Termín celulóza se často nesprávně používá pro označování papírenského polotovaru, který je směsí celulózy, [[hemicelulóza|hemicelulóz]] a zbytků [[lignin]]u a pro nějž papírenský průmysl již od [[První republika|první republiky]] používá termín "[[buničina]]".
== Struktura a funkce v buněčné stěně ==
 
Struktura celulózy je vytvářena nerozvětvenými řetězci asi 500&nbsp;jednotek &nbsp;D-glukózy. Dlouhé nevětvené [[polymer]]y celulózy v buněčných stěnách rostlin vytváří vyšší struktury – tzv. [[mikrofibrila|mikrofibrily]]. To jsou v tahu velmi pevná vlákna složená z mnoha molekul celulózy spojovaných [[vodíkový můstek|vodíkovými můstky]]. Obvykle však není celulóza jedinou složkou buněčných stěn, ty totiž obsahují mezi mikrofibrilami i např. [[xyloglukan]]y, [[pektin]]y a případný [[lignin]].<ref name=votrubová>Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996</ref>
 
Uspořádání mikrofibril určuje směr růstu buňky. pokud jsou v části uspořádány rovnoběžně buňka roste ve směru kolmém na směr mikrofibril.