Jelena Glinská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (Robot: Přidávám da:Jelena Glinskaja |
Doplnění zásadních informací z moderní literatury |
||
Řádek 5:
'''Jelena Vasiljevna Glinská''' ([[ruština|rusky]] Елена Васильевна Глинская} (asi 1510 – [[4. duben|4. dubna]] [[1538]], [[Moskva]]) byla druhá žena velkoknížete [[Vasilij III.|Vasilije III.]], matka cara [[Ivan IV.|Ivana Hrozného]] a v letech 1533-1538 regentka [[Rusko|Ruska]].
== Sňatek s moskevským velkoknížetem ==
== Regentská vláda ==
Mladá a ambiciózní vdova se během necelého roku zbavila jednotlivých členů bojarské rady a sama se ujala [[regentství]]. Využila k tomu rozepří a rivalit, které vznikly mezi regentskou radou a bojarskou [[duma|dumou]], a především získala oporu u představitele dumy, knížete [[Ivan Fjodorovič Ovčina Tělěpněv - Obolenskij|Ivana Fjodoroviče Ovčiny Tělěpněva - Obolenského]], který se brzy stal jejím [[favorit]]em a počínal si jako skutečný představitel státu.
Z obav, aby nebylo ohroženo následnictví jejího nedospělého syna Ivana, odstranila Jelena oba své švagry, [[senior]]y moskevské větve rodu [[Rurikovci|Rurikovců]] a bratry Vasilije III., Jurije Ivanoviče Dmitrovského a Andreje Ivanoviče Starického, kteří skončili svůj život v těžkém žaláři.
Zatímco oficiální moskevské letopisectví vychvaluje Jelenu Glinskou jako moudrou panovnici, moderní historiografie posuzuje její vládu mnohem skeptičtěji. Jednou z nejvíce kritizovaných stránek vlády velkokněžky Jeleny a knížete Tělepněva - Obolenského byla bezohledná a tvrdá persekuce politických protivníků, již vyvolalo mnohdy pouhé podezření. Na druhé straně se Jelena snažila pokračovat ve snahách svého zesnulého chotě o centralizaci země a podařilo se jí zachovat jistou stabilitu, která vynikla zvláště ve srovnání s následujícími roky bojarsko-knížecí anarchie, kdy ti, co stáli v čele státu, nebrali ohledy na jeho zájmy a usilovali především o vlastní prospěch.
== Mincovní reforma ==
Významným přínosem Jeleniny regentské vlády byla mincovní [[reforma]], zavedená v letech [[1535]] až [[1538]]. Uspořádala peněžnictví velikého knížectví moskevského, jehož stav byl špatný již v posledních letech Vasilijovy vlády, což ztěžovalo uzavírání ochodů a vyvolávalo nedůvěru obyvatelstva. Na základě reformy byla na celém moskevském území unifikována [[mince]]. Jedině platným [[platidlo|platidlem]] se stala stříbrná [[kopějka]] o hmotnosti 69 gramů, která se razila ve velkoknížecím mincovním dvoře. Všechny ostatní mince bylo zakázáno používat - byly staženy z oběhu, roztaveny a znovu naraženy. V důsledku reformy vznikl jednotný a stabilní systém peněžního oběhu, který přispěl k zintenzívnění směny zboží, rozvoji zahraničního obchodu, a tím také k urychlení ekonomického vývoje.
== Zahraniční politika ==
V zahraniční politice se moskevský stát musel bránit útokům jak ze strany [[Polsko-litevský stát|polsko-litevského]] státu tak [[TatařiTatarů]]. Polský král [[Zikmund I. Starý]] využil nezletilosti moskevského vládce a zahájil tažení na Rus s cílem zmocnit se strategicky důležitého [[Smolensk]]a. Moskevský stát ztratil [[Gomel]] a po několikatýdenním obléhání a velkých ztrátách na životech místních obyvatel také [[Starodub]]. Počátkem roku [[1537]] byla uzavřena se Zikmundem I. mírová smlouva, na jejímž základě zůstal Gomel Litevcům, ale Starodub, pevnost vybudovaná k ochraně novgorodské hranice, byla navrácena Rusům. Koncem roku [[1535]] vypukla válka s [[kazaňský chanát|kazaňským chanátem]]. Boje probíhaly valnou většinou na ruském území.
== Byla Jelena Glinská otrávena? ==
Během roku [[1537]] začala Jelena postonávat a často navštěvovala kláštery, kde prosila za své uzdravení. Zemřela počátkem dubna [[1538]]. Časem objevila fáma, že regentka, nenáviděná bojary, byla otrávena, o čemž by svědčil i rychlý prostý pohřeb. Netrvalo ani týden a kníže Ovčina Tělepněv byl uvržen do vězení, zakován do želez, a tak prakticky odsouzen k smrti hlady.
== Odkazy ==
| |||