Dějiny Sovětského svazu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m typo |
||
Řádek 11:
V lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR). [[3. březen|3. března]] téhož roku podepsali v [[Brest-Litevsk]]u zástupci [[Rusko|Ruska]] separátní [[Brestlitevský mír|mírovou smlouvu]] ukončující [[První světová válka|První světovou válku]]; bylo tomu tak však za cenu těžkých ústupků – Rusové ztratili území o rozloze téměř 1 milion km². Jednalo se o [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Bělorusko]], část [[Polsko|Polska]], [[Besarábie|Besarábii]], [[Finsko]] a [[Baltské státy|Pobaltí]]. Ruská armáda se musela stáhnout o stovky kilometrů blíže do [[vnitrozemí]].
Krátce poté ovšem země upadla do [[občanská válka v Rusku|občanské války]], proti komunistům povstalo mnoho jejich odpůrců. Ti však byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro [[bolševismus|bolševiky]] silným protivníkem. [[Rudá armáda]] i přes několik intervencí vojsk [[Trojdohoda|Dohody]] dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na většině území bývalého carského Ruska, včetně [[Dálný východ|Dálného východu]], [[Střední východ|Středního východu]] a [[Zakavkazsko|Zakavkazska]]. Závažným neúspěchům musela čelit pouze v evropské části, kde v důsledku [[Polsko-sovětská válka|rusko-polské války]] ztratila západní části [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]]. Neuspěly ani její pokusy o podporu bolševické strany v občanských válkách v pobaltských státech a ve Finsku, což
[[8. březen|8. března]] až [[16. březen|16. března]] [[1921]] se konal 10. sjezd KS Ruska, ten vyhlásil [[Nová hospodářská politika|novou hospodářskou politiku]] (NEP), díky níž se podařilo válkou zdecimované zemi alespoň nějak své problémy postupně překonávat. Dočasně v některých hospodářských odvětvích byl povolen soukromý sektor {{Doplňte zdroj}}.
Řádek 29:
[[Ekonomika Sovětského svazu|Sovětské hospodářství]] se mělo odprostit od kapitalistických principů a přejít k jiným, socialistickým. Prioritou přestal být [[zisk]], ale stal se jí maximální možný růst, právě bez ohledu na vzniklé náklady. Makroekonomické otázky se začaly řešit podle [[pětiletka|pětiletých plánů]].<ref name="kriz">Křižovatky 20. století, Vojtěch Mencl, Miloš Hájek, Milan Otáhal, Erika Kadlecová, Naše Vojsko, 1990</ref>
Jedním z nejznámějších plánů budování socialistického státu se stala násilná [[kolektivizace]] [[zemědělství]], která vedla k velkému propadu produkce a hladomoru. V [[gulag|gulazích]] na [[Sibiř]]i zahynuly miliony odpůrců tehdejšího komunistického režimu, často prostých sedláků (tzv. [[kulak|kulaci]]). Počty obětí režimu z této doby jsou srovnatelné s
[[18. září]] [[1934]] vstoupil Sovětský svaz do [[Společnost národů|Společnosti národů]], mezinárodní organizace předcházející [[Organizace spojených národů|OSN]].<ref name=League>[http://worldatwar.net/timeline/other/league18-46.html Časová osa Společnosti národů a vyloučení SSSR v roce 1939 spolu s fašistickým Maďarskem a Španělskem]</ref>
Řádek 50:
Po likvidaci Polska si SSSR ještě téhož roku zajistil kontrolu nad [[Baltské moře|Baltským mořem]] vynucenými smlouvami o vojenské a hospodářské spolupráci s [[Estonsko|Estonskem]], [[Litva|Litvou]] a [[Lotyšsko|Lotyšskem]]. Tyto tři země byly následně v roce [[1940]] násilně začleněny do SSSR jako jeho [[svazová republika|svazové republiky]] (přes mezinárodní protesty), jejich hranice byly však do určité míry přemístěny. Byla odebrána některá pohraniční území ve prospěch [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] {{Doplňte zdroj}}, Litvě však přibyla oblast kolem dnešního hlavního města [[Vilnius]]u, kterou zabraly sovětské síly Polsku.
[[30. listopad]]u [[1939]] SSSR bez vyhlášení války napadl [[Finsko]]. [[Společnost národů]] označila tento útok za zákeřnou a nevyprovokovanou [[útočná válka|útočnou válku]] a SSSR se stal jediným státem, kterého kdy vyloučila ze svých řad (stalo se tak 14. prosince 1939).<ref name=League>[http://worldatwar.net/timeline/other/league18-46.html Časová osa Společnosti národů a vyloučení SSSR v roce 1939 spolu s fašistickým Maďarskem a Španělskem]</ref> [[Zimní válka|Válka s Finskem]] skončila až po urputných a krvavých bojích v březnu [[1940]] [[příměří]]m, v rámci jehož podmínek muselo Finsko agresorovi odstoupit 10 % svého území. Válka sama představovala obrovskou ostudu pro Rudou armádu, její výkon byl všeobecně ohodnocen jako naprosto katastrofální a ostudný. Toto hodnocení akceptoval dokonce i [[Sovětský svaz]]: oficiální sovětská propaganda sice maximálně mlžila a falšovala údaje z bojiště a snažila se vyložit výkony sovětských vojsk jako skvělé a heroické, nicméně přísně tajné analýzy války vypracované maršálem dělostřelectva [[Nikolaj Nikolajevič Voronov|Voronovem]] a akceptované jak velením Rudé armády, tak Stalinem a jeho spolupracovníky, jednoznačně taktéž hodnotily výkon Rudé armády jako velmi špatný
Sovětský svaz byl nečekaně napaden [[Německo|Německem]] [[22. červen|22. června]] [[1941]] a díky nepřipravenosti [[Rudá armáda|Rudé armády]] postupovali [[Němci]] úspěšně hluboko do [[vnitrozemí]] SSSR. Nacistickým silám se podařilo obsadit západní republiky a též i významnou část [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. Teprve až po [[Bitva u Stalingradu|Bitvě u Stalingradu]], pomoci západních Spojenců a díky přesunu [[průmysl]]ových závodů do bezpečných oblastí v okolí [[Ural]]u se situace obrátila ve prospěch Rudé armády, která Němce vytlačila přes [[Východní Evropa|Východní Evropu]] až do [[Berlín]]a.
| |||