Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 3 bajty ,  před 6 lety
V roce [[1850]] začal znovu cestovat jako klavírista, až se nakonec usadil v [[Petrohrad]]ě, kde v roce [[1862]] založil světoznámou Petrohradskou konzervatoř, první školu hudby v Rusku. Při jeho pozdějším cestování se na krátký čas usadil také v [[Drážďany|Drážďanech]], kde ke konci jeho života vyučoval hudbu.
 
Slávu si Rubinstein dobýval poměrně těžce, i když měl příznivé začátky už od svého dětství. Mohlo zatoza to i jeho nepříliš přitažlivé chování jak ke svým kolegům, tak i k veřejnosti; v pozdějších letech jeho života nepříliš přitažlivý vzhled. Byl to samostatný a nespolečenský člověk, který trávil hodně času ve své pracovně, kde býval zavřený i několik hodin Jeho velikou oporou v hudebním světě byl už výše zmiňovaný Meyerbeer a Mendelssohn, kterými byl i do určité míry inspirován.
 
Anton Rubinstein zemřel v Peterhofu, kvůli svým dlouhodobým problémům se srdcem. Velkou část odpovědí na otázky ohledně osobního života Rubinsteina nám poskytly i jeho deníky, ve kterých popisoval pro dnešní dobu velice důležité poznatky. Mezi nejznámější patří např. tento výrok:
Rubinstein byl velice plodný skladatel. Napsal cca. dvacet [[opera|oper]] (pozoruhodná a oblíbená je opera ''Démon'', která byla psaná na základě Lermontových romantických básní), pět koncertů pro [[harmonika|harmoniku]], šest symfonií a veliké množství hudby pro sólový [[klavír]] spolu s [[komorní hudba|komorní hudbu]], kterou Rubinstein také často psal. Dále obsahuje dva koncerty pro [[violoncello]] a jeden pro [[housle]], značné množství orchestrálních děl a množství symfonických básní (včetně jeho nejznámější ''Don Quijote'').
 
Rubinstein neměl rád nové zvyky v hudbě, často se vyjadřoval, že je proti ruskému nacionalismu, což často vedlo k hádkám s jeho ruskými kolegy, např. s MilymMilijem Balakirevem a s jinými, které považoval za nebezpečí ruské hudební tradice v Petrohradě. I Rubinsteinův bratr Nikolaj, s kterým Rubinstein úzce spolupracoval, podporoval jeho názor a často se ho zastával. Mimo jiné byl i učitelem hudby jednoho z nejvýraznějších hudebních skladatelů vůbec – [[Petr Iljič Čajkovskij|Petra Iljiče Čajkovského]] – který se o Rubinsteinovi často zmiňoval.
 
Po Rubensteinovi smrti začalizačala jeho díla upadat do zapomnění, začalizačala se vyřazovat ze seznamů představení, jen jeho koncerty pro harmoniku si udržely slušné místo. Velký úpadek také přišel s [[první světová válka|První světovou válkou]], kdy byla němci naprosto zavržena a na jevištích se začali objevovat spíše díla zahraničních skladatelů a později si přední místa upevnily spíše [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Stravinský]] a [[Sergej Sergejevič Prokofjev|Prokofjev]]. Rubinstein se i za svého života právem považoval za předního hudebního skladatele a často se to nebál dát najevo. Po celý svůj život obdivoval [[Richard Wagner|Wagnera]], ale hlavně miloval a ctil Mendelssohna, který značně ovlivnil jeho hudební styl; v jeho hudbě se však objevuje i vliv [[Frédéric Chopin|Frédérica Chopina]] a [[Robert Schumann|Roberta Schumanna]].
 
Teprve v nedávných letech začalo znovuobjevení Rubinsteinova díla jak v Rusku, tak i v zahraničí, kde se velmi často setkával s pozitivní kritikou. Začal si přivlastňovat místa v encyklopediích, ale i ve světě hudby. Inspiroval a stále do určité míry inspiruje několik pozdějších ruských, ale i zahraničních skladatelů a mezi jeho reprezentativní díla patří převážně jeho opera ''Démon'', jeho ''klavírní koncert č. 4'', a jeho ''symfonie č. 2'', známá také jako ''Oceán''.
Anonymní uživatel