Železniční koridor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: vulgarity |
Zrušení editace ničící článek |
||
Řádek 1:
== Železniční koridory v [[Evropa|Evropě]] ==
Řádek 14:
Někdy se též mluví o tzv. [[Pátý železniční koridor|V. koridoru]], kterým by měla být trasa Praha - [[Liberec]] přes [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]], [[Milovice]] a [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]]. Tento koridor je v současnosti jen ve fázi úvah.
===
V České republice je většina rychlostních železničních koridorů stavěna či plánována na následující parametry:
* [[elektrifikace|elektrifikovaná]] dvoukolejná trať (toto je porušeno např. v úseku [[třetí železniční koridor|třetího železničního koridoru]] [[Plzeň]] - [[Cheb]], kde je trať jednokolejná)
Řádek 25:
Do stavby koridorů se nepočítá potřebná návazná úprava trati v některých městech.
=== Historie ===
Výstavba železničních koridorů byla považována v 90. letech za prioritní akci dopravní politiky České republiky. Snahou bylo povýšit desítky let zanedbávanou železniční přepravu na hlavních tazích na úroveň moderní, časově i cenově konkurenceschopnou formu jízdy. V rámci výstavby koridorů se rozlišují dva způsoby stavby:
* modernizace, tj. zásadní přestavba trati včetně změny jejího vedení v terénu
Řádek 31:
Na začátku 21. století začalo narůstat zpoždění ve stavbě koridorů, docházelo k navyšování původně plánovaných nákladů, navíc se postupně priority výstavby přesouvaly k [[dálnice|dálničním]] stavbám, do kterých byl z [[SFDI]] investován čím dál tím větší podíl. Snaha o ušetření prostředků mělo za následek, že několik původně plánovaných modernizací se změnilo v lokalitách s členitějším terénem na časově i finančně výhodnější optimalizace (příkladem může být úsek [[Choceň]] - [[Ústí nad Orlicí]] a většina úseku [[Svitavy]] - Brno). Uvedené změny měly za následek výrazné prodloužení jízdních časů. Např. v úseku [[Blansko]] - Brno je traťová rychlost na již dokončeném koridoru místy snížena až na 70 km/h.
=== Současnost ===
[[První železniční koridor|I. koridor]] byl po 11 letech výstavby dokončen v říjnu [[2004]]. [[Druhý železniční koridor|II. koridor]], který se začal stavět v září [[1997]], byl dokončen v červnu 2004. Na [[Třetí železniční koridor|III. koridoru]] byly zatím dokončeny úseky (mimo souběh s jinými koridory) [[Cheb]] - [[Plzeň]] a [[Beroun]] - [[Rokycany]], ve výstavbě jsou úseky [[Český Těšín]] - [[Bystřice nad Olší]], Bystřice nad Olší - [[Mosty u Jablunkova]] st. hr. SR. Na [[Čtvrtý železniční koridor|IV. koridoru]] byly zatím dokončeny úseky (mimo souběh s jinými koridory) [[Praha]] Hostivař - [[Benešov]] a [[Tábor]]-[[Doubí_(Košice)|Doubí u Tábora]], v současnosti (leden 2013) se staví v úseku [[Benešov]] - [[Votice]] a [[Nemanice]] - [[České Budějovice]]. Časový horizont pro dokončení III. a IV. koridoru byl posunut z roku 2010 nejprve na rok 2012 a posléze v roce 2005 dokonce na rok 2016, ani tento termín se však zřejmě nepodaří dodržet.
Do staveb koridorů nejsou zahrnuty velké [[železniční uzel|železniční uzly]]. Jejich finančně nákladná přestavba se připravuje a realizuje odděleně s časovým odstupem. Přesto se již podařilo dokončit modernizaci uzlů [[Děčín]], [[Choceň]], [[Bohumín]], [[Ústí nad Labem]] a [[Kolín]]. V současné době probíhá rekonstrukce železničních uzlů [[Pražský železniční uzel|Praha]] (velké množství dílčích staveb), [[Plzeň]], [[Břeclav]], [[Ústí nad Orlicí (nádraží)|Ústí nad Orlicí]] a [[Přerov]].
| |||