Polyarchie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.4) (Robot: Přidávám ky:Полиархия
kompletní editace článku
Řádek 1:
Teorie '''polyarchie''' (z [[řečtina|řeckého]] ''poly'' - mnoho a ''arché'' - vláda) je politologická teorie, kterou v padesátých letech 20. století definoval americký politolog [[Robert A. Dahl]]. Jedná se o [[Empirie|empirickou]] [[Teorie demokracie|teorii demokracie]]. Termín polyarchie v Dahlově chápání označuje moderní politickou realitu ideálu [[demokracie]]. Teorie byla vypracována na modelovém příkladu [[Politický systém Spojených států amerických|politického systému Spojených států amerických]].<ref name=richova>ŘÍCHOVÁ, Blanka: ''Přehled moderních politologických teorií''. Praha: Portál, 2006. Kapitola: Teorie Polyarchie, s. 159-175.</ref>
'''Polyarchie''' (z [[řečtina|řeckého]] ''poly'' - mnoho a ''arché'' - vláda) je termín zavedený [[Robert Dahl|Robertem Dahlem]] - je to [[politika|politický]] [[řád (organizace)|řád]], ve kterém je [[občanství]] rozšířeno na poměrně velkou část obyvatelstva a občanská práva zahrnují možnost být v opozici a hlasováním odvolat nejvyšší úředníky vlády. Je to historický výsledek úsilí o [[demokracie|demokratizaci]] a [[liberalismus|liberalizaci]] politických [[instituce|institucí]] národních [[stát|států]]. Průvodním jevem většího rozměru politického řádu je v polyarchii existence významného počtu společenských skupin a [[organizace|organizací]], které jsou relativně [[autonomie|autonomní]] vůči sobě i vůči samotné [[vláda|vládě]]. Athénská přímá demokracie je v současnosti, při velkém počtu obyvatel neuskutečnitelná a polyarchie nám dík pečlivému vymezení veškerých podmínek [[zastupitelská demokracie|zastupitelské demokracie]] zaručuje demokracii.
 
== PodmínkyPůvod termínu ==
První použití termínu polyarchie se datuje do roku 1914. Termín v roce 1953 znovu oživili a definovali Robert A. Dahl a Charles E. Lindblom v jejich společném díle ''Politics, Economics, and Welfare''. Robert A. Dahl teorii dále rozvinul a zpřesnil ve svých studiích ''A Preface to Democratic Theory'' (1956), ''Pluralist democracy in the United States: conflict and consent'' (1968), ''Polyarchy: Participation and Opposition'' (1971), ''Dilemmas of Pluralist Democracy: Autonomy vs. Control'' (1983) a ''Democracy and Its Critics'' (1989). Samotný termín se však nevžil ani mezi odbornou společností a často je používán jen ve významu Dahlovy definice [[Pluralismus (politická teorie)|pluralitní demokracie]].<ref name=richova />
Existence polyarchie závisí na určitých základních podmínkách, jejichž absence může vést ke zhroucení systému. Jsou to tyto:
 
== Charakteristika ==
Teorie polyarchie poskytuje vysvětlení moderní demokracie, ve kterém Dahl označuje demokracii za nedosažitelný ideál, kterému se v praxi blíží právě polyarchie. Moderní demokracií rozuměl zřízení, ve kterém se zákony vztahují pouze na občany, kteří mají politická práva či reálnou šanci je v budoucnu získat (tedy například děti). Jednotlivec v demokracii je považován za držitele osobní autonomie, tedy stavu, ve kterém je právě on mluvčím svých zájmů, současně ve společnosti existuje vnitřní rovnoprávnost jednotlivců. Tento přístup si vynucuje přiznání, že si lidé jsou schopni vládnout sami, a to ke prospěchu celku.<ref name=richova />
 
Pro polyarchie je vhodné, aby byla společnost etnicky či nábožensky homogenní, čím se předejde destabilizujícím konfliktům. Přesto Dahl upzorňuje, že existují země jako [[Švýcarsko]], [[Belgie]] a [[Nizozemsko]], kde je výrazný subkulturní pluralismus a přesto jsou tyto systémy stabilní. Jako vysvětlení udává historický vysoký stupeň rozvinutosti podmínek a rysů polyarchie ve zmíněných státech.<ref name=richova />
 
Vznik polyarchií Dahl datuje do 19. století, jejich plný rozvoj však až do století dvacátého. Vývoj polyarchií řadí do tří období:
 
# 1776-1930 - Do roku 1930 existovalo 22 polyarchií.
# 1950-1959 - Do roku 1959 existovalo 36 polyarchií.
# 1980-1989 - Do roku 1989 existovalo 50 polyarchií.
 
První období je spojené se [[Americká válka za nezávislost|vznikem Spojených států amerických]] a [[Velká francouzská revoluce|Velkou francouzskou revolucí]]. Toto období vedlo k velmi pozvolnému utváření polyarchií, které se zcela vyvinuly až v letech 1870-1930. Mezi období let 1931-1949 je typické dynamickým zrodem a brzkým zánikem nových polyarchií. Padesátá léta jsou roky obrody některých meziválečných polyarchií. V osmdesátých letech dochází ke vzniku nových polyarchií převážně v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]].<ref name=richova />
 
=== Kritéria polyarchie ===
Čím je stupeň kritérií vyšší, tím se reálná polyarchie více blíží k ideální demokracii. Kritérii jsou:<ref name=richova />
 
# [[Volby|rovné hlasovací právo]]
# účinná [[participace]]
# pochopení založené na informacích
# konečná kontrola programu démosem (tj. lidem)
# univerzálnost - [[Volební právo|všeobecné volební právo]]
 
=== Rysy polyarchie ===
Základní rysy specifické reálné formy demokratického zřízení (tedy polyarchie) Dahl stanovil v osmdesátých letech 20. století. Jsou následující:<ref name=richova />
 
# volení vládní úředníci
# svobodné a spravedlivépravidelné volby
# všeobecné volební právo
# právo ucházet se o úřad
Řádek 11 ⟶ 36:
# alternativní informace
# svoboda sdružování
 
Volení úředíci mají kontrolující roli nad [[Výkonná moc|výkonnou mocí]] [[Vláda|Vlády]], tato jejich role vychází z [[Ústava|Ústavy]]. Tito úředníci jsou voleni v pravidelných a svobodných volbách. Právo volit a být zvolen jsou základními rysy polyarchie, kterými se umožňuje participace. Jediným rozdílem je, že pasivní volební právo má být zabezpečeno vyšším věkem než právo aktivní. V polyarchii musí mít lid rovné podmínky k dosažení informací či práva zakládat spolky a politické strany. V polyarchiích také musí proběhnout proces liberalizace, což se například projeví tolerancí [[Opozice (politika)|opozice]].<ref name=richova />
 
== Reference ==
<references />
 
=== Literatura ===
* DAHL, Robert A. ''Demokracie a její kritici''. Praha: Victoria publishing, 1995, 350 s.
* ŘÍCHOVÁ, Blanka. ''Přehled moderních politologických teorií''. Praha: Portál, 2006. Kapitola: Teorie Polyarchie, s. 159-175.
 
=== Související články ===