Elizabeth Anscombe: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Žoldák (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Žoldák (diskuse | příspěvky)
Řádek 8:
Byla žačkou [[Ludwig Wittgenstein|Ludwiga Wittgensteina]] a později uznávanou znalkyní a [[překladatel]]kou jeho díla do [[angličtina|angličtiny]]. Wittgenstein ji ve své závěti určil za [[správce literární pozůstalosti|správkyni literární pozůstalosti]]. Vysoce ceněn je zejména její překlad díla ''Filosofická zkoumání''.
 
V roce [[1941]] se vdala za dalšího Wittgensteinova žáka [[Peter Geach|Petera Geache]], s nímž měla sedm dětí. Za druhé světové války ostře protestovala proti kobercovým náletům na německá města a použití atomových bomb proti Japonsku, protože to považovalo za neslučitelné se zásadami [[spravedlivá válka|spravedlivého vedení války]].
Její vlastní dílo se soustředilo na filosofii mysli, jednání, logiky a jazyka a [[etika|etiku]]. Ve svém článku ''[[Modern Moral Philosophy]]'', publikovaném v roce [[1958]] v žurnálu ''[[Philosophy (journal)|Philosophy]]'' , zavedla do řeči analytické a [[morální filosofie]] pojem ''consequentialism'' ([[konsekvencionalismus]]). Za její nejvlivnější dílo je považována monografie ''[[Intention (Anscombe)|Intention]]'' (Intence).
 
Její vlastní dílo se soustředilo na filosofii mysli, jednání, logiky a jazyka a [[etika|etiku]]. Ve svém článku ''[[Modern Moral Philosophy]]'', publikovaném v roce [[1958]] v žurnálu ''[[Philosophy (journal)|Philosophy]]'' , zavedla do řeči analytické a [[morální filosofie]] pojem ''consequentialism'' ([[konsekvencionalismus]]). Za její nejvlivnější dílo je považována monografie ''[[Intention (Anscombe)|Intention]]'' (Intence).
V roce [[1948]] se střetla v diskusi s předním [[anglikánství|anglikánským]] křesťanským apologetou [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewisem]] nad některými body jeho díla. Lewis byl její kritikou a svou neschopností obhájit své názory v diskusi s ní tak zdrcen, že se další čistě apologetické tvorby vzdal. Paradoxní na celé věci je, že Anscombová sama vnímala celou diskusi pouze jako příležitost k probrání a vytříbení slabších částí jeho díla a jeho apologetických prací si velmi vážila.
 
V roce [[1948]] se střetla v diskusi s předním [[anglikánství|anglikánským]] křesťanským apologetou [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewisem]] nad některými body jeho díla. Lewis byl její kritikou a svou neschopností obhájit své názory v diskusi s ní tak zdrcen, že se další čistě apologetické tvorby vzdal. Paradoxní na celé věci je, že AnscombováAnscombe sama vnímala celou diskusi pouze jako příležitost k probrání a vytříbení slabších částí jeho díla a jeho apologetických prací si velmi vážila.
 
V 60. a 70. letech [[20. století]] se stala významnou osobností britského [[hnutí pro-life|protipotratového hnutí]] a obhájkyní katolického morálního učení. Spolu se svými dvěma dcerami se účastnila protestních akcí před [[interrupční klinika|interrupčními klinikami]], za což byly zatčeny a stíhány.<ref>http://unbornwordoftheday.com/2008/04/05/heres-a-20th-century-pro-life-gem-you-may-not-have-heard-about/</ref>