Jan Filipec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 33:
=== Církevní hodnostář ===
V Uhrách získával církevní beneficia, neboť takovým způsobem mohl Matyáš Korvín vydržovat nové lidi, kteří přicházeli do jeho služeb a neměli žádné majetkové zázemí. Jelikož měl uherský král [[patron|patronátní právo]] nad celou uherskou církví, mohl o arcibiskupských, biskupských, opatských, proboštských i dalších postech rozhodovat sám. Jan Filipec se tedy postupně stal proboštem metropolitní kapituly sv. Vojtěcha v Ostřihomi (1474), proboštem kolegiátní kapituly Nejsv. Trojice ve Felhévízu (1475) a varadínským biskupem (1476). Při vyzdvižení na biskupský post si ponechal kapitulu ve Felhévízu.
Kromě varadínského obdržel později i olomoucké biskupství, ovšem nebyl nikdy potvrzen papežem, takže se uvádí jen jako [[Administrátor (církev)|administrátor]] (i když v dobových pramenech se objevuje i jako "[[biskup]]"; někdy je označován i jako [[postulatus]]). Na biskupský stolec jej prosazoval král Matyáš, přestože na to neměl právo: od roku [[1207]] měla [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucká kapitula]] volit své biskupy sama. Matyáš však kanovníky donutil akceptovat jeho rozhodnutí. Biskupství se Filipec ujal zřejmě někdy na přelomu let [[1483]]-[[1484]] a aktivně vykonával tuto funkci. Účastnil se na biskupském místě [[moravský zemský sněm|moravských zemských sněmů]], obhospodařoval majetky biskupství, a dokonce nechal tisknout některé liturgické knihy ([[Denní modlitba církve|Breviarium]] Olomucense, 1484, Benátky; [[Agenda]] Olomucensis, 1486, Brno; [[misál|Missale]] Olomucense, 1488, Bamberk). V úřadu administrátora opravil hrady [[Mírov (hrad)|Mírov]] a [[Vyškov]], vykoupil [[Mohelnice|Mohelnici]] a zasadil se o rozvoj augustiniánské kanonie Všech svatých na olomouckém Předhradí.
Pozice na olomouckém biskupském stolci však nebyla vyjasněná, neboť na určitou dobu ztratil i královu podporu. Proto byl na jeho místo jmenován [[Jan Vitéz mladší]], tehdejší biskup ve [[Srěm]]u, který měl zastávat úřad od roku [[1487]] (byl potvrzen papežem), avšak když Filipec opět získal královskou přízeň, Vitéz rezignoval a byl později přenesen do funkce biskupa [[Veszprém|veszprémského]]. Spor o olomoucké biskupství však neustal, neboť ještě roku [[1489]] byl papežem [[Inocenc VIII.|Inocencem VIII.]] do úřadu jmenován kuriální biskup a [[kardinál]] [[Ardicino della Porta mladší|Ardicino della Porta]] (1489-1493), přestože kapitula zvolila [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]], jehož podporoval i král Vladislav. Podobná situace se opakovala v roce 1493, kdy již nový papež [[Alexandr VI.]] postavil do čela olomoucké diecéze svého synovce [[Juan de Borja Lanzol de Romaní starší|Juana Borgiu]]. Nároky Bohuslava Hasištejnského byly opět pominuty. Nakonec se biskupského stolce skutečně ujal [[Stanislav I. Thurzo|Stanislav Turzo]] (1497-1540), jenž se
[[Soubor:filipec_nahrobnik.jpg|thumb|Náhrobník Jana Filipce]]
Ze svých beneficií pobíral dosti velké částky, neboť varadínská diecéze patřila mezi nejbohatší v Uhrách (kolem 25.000 zlatých ročně) a olomoucká byla ještě bohatší. Také z kapituly ve Felhévízu a ze svých dalších majetků měl dosti velké částky ročně. Podle Bonfiniho to bylo 100.000 uherských zlatých ročně. To byla samozřejmě veliká suma, která ovšem byla využívána jako plat ve službách krále, tedy z těchto příjmů si musel hradit své diplomatické cesty apod. Např. na cestě po Francii prý sdělil benátskému vyslanci, že tento pobyt na francouzské půdě jej přijde na 50 zlatých denně. Podle jedné františkánské kroniky měl před svým odchodem k františkánům movitý majetek v hodnotě 300.000 zlatých.<ref>A. de Bonfinis, ''Decades,'' s. 203; A. Kalous, "Jan Filipec v diplomatických službách," s. 22; K. Minařík, ed., "Příspěvek," s. 129</ref> Bratrské dějepisectví (''[[Historia fratrum]]'') dokonce uvádí, že Filipec odvezl z Uher velkou část královského pokladu.<ref>NK Praha, ''Historia fratrum,'' pag. 265</ref>
| |||