Kritický klub Jana Rejžka: Porovnání verzí

'''Kritický klub Jana Rejžka''', dříve nesoucí názvy ''Kritický klub Člověk a kultura'', a poté ''Kritický Klub Jana Rejžka a Vladimíra Justa''<ref>[http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vladimir-just.php?itemid=15412 V. Just: ''Dopis Janu Rejžkovi a vedení ČRo6'', blog.aktualně.cz, 26.1.2012]</ref>, jebyl pravidelný [[rozhlas]]ový pořad na stanici [[Český rozhlas 6]], jehožkterý obsahem jsouobsahoval kritické příspěvky k &nbsp;nově uvedeným uměleckým dílům, knihám, aktuálním představením, výstavám a dalším událostem kulturního života z domova i ze světa, stejně tak rekapitulace a kritické&nbsp;kritická zhodnocení životů právě zemřelých umělců v &nbsp;sekci nekrology. Jeho tvůrcem a průvodcem jebyl kritik [[Jan Rejžek]], v pozici stálého hosta se k &nbsp;aktuálnímu dění do poloviny ledna 2012<ref>[http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2536381 Vysílání KKJR, 19. ledna 2012 (online)]</ref> vyjadřoval teatrolog, literární a &nbsp;divadelní kritik [[Vladimír Just]]. Pořad je byl vysílán živě každý čtvrtek v &nbsp;čase od 20.10 do &nbsp;21.00&nbsp;hod.

Znělka a předěly jsoubyly úvodní sekvencí písně [[Paul Simon|Paula Simona]] „Can't Run But“ z alba [[The Rhythm of the Saints]], vydaného v &nbsp;roce [[1990 v hudbě|1990]].

Od roku 2012 si Jan Rejžek do studia zvezval různé hosty. V &nbsp;minulosti při absenci Vladimíra Justa v pořadu vystoupili například kritici [[Jiří Peňás]], [[Petr Pavlovský]], Jakub Kamberský či Lenka Jungmannová.

Úvodní část jebyla věnována písemným dotazům a ohlasům veřejnosti. NásledujeNásledoval kritický blok věnovaný vlastnímu hodnocení událostí napříč jednotlivými oblastmi [[Kultura|kultury]] &nbsp;– [[Divadlo|divadlu]], [[Literatura|literatuře]], [[Hudba|hudbě]], [[Výtvarné umění|výtvarnému umění]], [[Kinematografie|kinematografii]] či [[sochařství]]. Další úsek představujípředstavovaly [[nekrolog]]y zemřelých osobností kulturního světa za uplynulý týden. Před koncem přicházístopáže přicházelo okénko „O &nbsp;čem se nemluví“, v &nbsp;němž jsoubyly prezentovány vynikající, či naopak velmi nekvalitní artefakty, knihy a &nbsp;události, posluchačům všeobecně neznámé, které kritici považujípovažovali naopak za vhodné medializovat a &nbsp;„mluvit o &nbsp;nich“.

V &nbsp;průběhu celého vysílání mohoumohli posluchači volat do přímého přenosu telefonické příspěvky z &nbsp; kulturního dění.

Podle Martina J. Švejdy oba [[kritik|kritici]] vedouvedli převážně [[monolog]]y a „pod tlakem času ve svých výstupech sklouzávají k povšechným, vágním formulacím, vynášejí rychlé, zkratkovité soudy – což ve výsledku nejednou budí dojem jejich nesnesitelné bohorovnosti“.<ref>[http://www.divadelni-noviny.cz/nad-kritickym-klubem-jana-rejzka/ M. J. Švejda: ''Nad Kritickým klubem Jana Rejžka'', Divadelní noviny, 16/2010]</ref>