Despocie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Překlad}} bez odrážky; kosmetické úpravy
m napřímení odkazu
Řádek 6:
Řecké ''despotés'' znamenalo pána, panovníka i hospodáře jako "pána domu". [[Aristotelés]] o něm pojednává v oddíle o správě hospodářství (''oikonomia'') a vysvětluje, že zde je trojí různý vztah: "manželský" vztah otce a matky, "otcovský" vztah rodičů k dětem a "despotický" vztah čili vláda hospodáře nad otroky. To je legitimní, protože otrok je jeho majetek a jakýsi "oživený nástroj", který je třeba ovládat.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1253b.</ref> Pokud se ale někteří domnívají, že v obci je to podobně, takže i vladař v obci má nad svobodnými panovat "despoticky" jako nad otroky, je to podle něho chyba.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1252a.</ref> Tak je tomu v asijských tyraniích, kde jsou i vztahy v domě všechny "despotické", kdežto u Řeků se rozlišuje vláda nad svobodnými od vlády nad otroky.<ref>Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1160b.</ref>
 
Na jiném místě říká, že [[Tyrannis|tyranie]] je despotická samovláda nad obcí (''polis''), což může platit i o oligarchii.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1279b.</ref> Také [[Platón]] na jednom místě ztotožňuje tyranii a despocii.<ref>Platón, ''Zákony'' 859a.</ref> Původně neutrální označení ''despotés'' a ''despoina'' (hospodyně, paní domu) tak dostalo v západní tradici hanlivý politický význam "despota", kdežto byzantští císařové je užívali jako svůj titul až do 12. století, později byl '''despotés''' nebo [[despot (panovnický titul)|despot]] titul podřízených vládců provincií, které se na Balkáně a v Turecku nazývaly "despotáty" až do 19. století.<ref>Ritter-Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Bd. 2., Col. 132nn.</ref>
 
== Rozdíl oproti absolutní monarchii ==