Vrut: Porovnání verzí

'''Vrut''' je spojovací součástka s vnějším [[závit]]em, určená k vytváření rozebiratelnýchrozebíratelných [[spoj]]ů především měkkých materiálů ([[dřevo]], [[plast]], [[sádrokarton]]).

Při montáži si vrut sám vyřezává závit v materiálu působením [[tlak]]u a otáčení. Vrut využívá pružnosti a [[tření|třecího]] koeficientu materiálu, do něhož je zavrtán, takže obvykle není třeba jeho další zajištění. Vzhledem k jednoduchosti použití a pevnosti spoje (zvláště v tahu je spoj mnohonásobně pevnější, než spoj pomocí [[hřebík]]u) je široce užíván. Například na železnici nahradily velké vruty, (tzv. ''vrtule''), dříve používané hřeby již koncem [[19. století]].

[[Soubor:Putevoy shurup.jpg|náhled|'''Vrtule'''<br /br> ''Vrut k upevnění kolejnicové podkladnice'' ]]

* '''Šestihranná hlava''' umožňuje použít k zašroubování vrutu [[Klíčklíč (nástroj)|montážní klíč]], kterým lze vyvodit větší [[krouticí moment]] při otáčení vrutem. Vruty se šestihrannou hlavou se také označují jako ''podstavcové vruty''.

* '''Čtyřhranná hlava''' byla užívána zejména na začátku minulého století. Dnes jsou čtyřhrannou hlavou opatřeny vrtule, kterými se připevňují podkladnice k železničním pražcům.

Tyto hlavy jsou kruhového [[půdorys]]u. Aby bylo možné vruty při zašroubovávání otáčet, musí být opatřeny tzv. ''pohonem''. <ref>ČSN ISO 1891 (02 1003) ''Spojovací součásti – Terminologie'' (Kap. 3.4 Prvky pohonu)</ref> Termín pohon je nahražovánnahrazován termínem ''drážka'', třebaže u některých pohonů, (např. pro [[inbus]]ové klíče), se vlastně o drážky nejedná.

* '''Zápustná hlava''' zajišťuje zašroubování vrutu až do roviny připojovaného prvku. To umožňuje případné [[tmel|přetmelení]] hlavy osazeného vrutu. Po přebroušení zatmelených míst se povrch a vzhled připojovaného prvku sjednotí [[Nátěrové hmoty|nátěrem]]. Takto se postupuje při montáži [[sádrokarton]]ových stropů a&nbsp;příček. Aby mohly být vruty se zápustnou hlavou dostatečně hluboko zašroubovány a nevyčnívaly, musí se, (zejména u tvrdších dřev), pro jejich kuželovou hlavu vytvořit odpovídající zahloubení správně zvoleným [[záhlubník]]em. Aby bylo možné u vrutů zašroubovávaných bez předvrtání díry operaci zahloubení vypustit a osadit celý vrut naráz, vyrábí se hlavy s frezovacímifrézovacími drážkami na kuželi. Při dotahování vrutu vytvoří drážky automaticky potřebné místo pro hlavu vrutu. V současné době jsou zápustné hlavy vrutů opatřovány ponejvíce křížovou drážkou. (PH, PZ)

* '''Čočkovitá zápustná hlava''' neumožňuje úplné zapuštění hlavy vrutu a ta zůstává stále viditelná.

* '''Cylindrická hlava'''. Takto je označována válcová hlava s úzkým a tenkým lemem kolem vrchu hlavy. NejčastějíNejčastěji bývá opatřena inbusovým pohonem a tak její tvar opravdu připomíná klobouk "cylindr". Hlava se zapouští až po spodní okraj lemu.

* '''Vruty bez hlavy''' ('''f''') mají na dříku dva [[závit]]y. Jeden, který slouží k zašroubování do dřeva a druhý závit (obvykle metrický) poslouží k přichycení spojovaného prvku pomocí [[Matice (spojovací materiál)|matice]]. Aby bylo možné tento typ vrutu zašroubovat, je dřík opatřen [[inbus]]ovým pohonem.

* '''dva závity'''

** '''Dva různé závity pro zašroubování do dřeva'''. Na špici začíná jeden závit, uprostřed vrutu je hladký dřík a pak začíná druhý závit (odlišné velikosti a stoupání), který končí pod válcovou hlavu vrutu. Tyto velmi dlouhé vruty se používají při spojích dřevěných trámků, které jsou spojovány šikmo zašroubovanými vrty. Spoj není zajišťován pouze hlavou vrutu, ale především druhým závitem ve spojovaném trámku.

[[Soubor:Konce vrutů.gif|thumb|Zakončení vrutů (s plným závitem)</br /> 1. Tupý konec -– (Vrut s cylindrickou hlavou pro spojení dřevotřísek tzv. ''konfirmát'')</br /> 2. Ostrá špička</br /> 3. Špička opatřená vrtákem]]

Pro vruty se používají pravotočivé závity s vysokým stoupáním, zaručujícím rychlost zašroubování v měkkých materiálech. Výška stoupání, (jemnost závitu), se volí podle druhů spojovaných materiálů. Proto např. vruty určené pro spojení sádrokartonových desek s plechovou kostrou mají jemnější závit, než stejné vruty určené pro montáž desek na dřevěnou kostru. Zvláště hrubými závity jsou opatřeny vruty určené pro spoje do dřevotřískových desek, které jsou mimořádně měkké a běžné vruty v nich nedrží. Závity mohou být jednochodné nebo dvouchodné. Dvouchodné závity snižují odpor spojovaných materiálů.

* '''Samovrtná špička''' umožní osazení vrutu bez nutného předvrtávání otvoru. Zpravidla také brání rozštípnutí materiálu. SmaovrtnáSamovrtná špička může být:

** '''s vrtáčkem a křidélky''' . Samovrtné vruty s křidélky jsou vhodné pro spojení dřevo-kov. Křidélka na konci vrtáčku slouží k vyfrézování větší díky v&nbsp;dřevěné desce pro hladký průchod vrutu. Při průchodu vrtáčku kovovým podkladem se křidélka odlomí.

; Vruty ocelové</br>

jsou vhodné především do vnitřního prostředí. Ocelové vruty mohou být

; Vruty z martenzitické [[Korozivzdorná ocel|nerezové oceli]] třídy C</br>

jsou vhodné pro vniřnívnitřní i vnější prostředí. Jejich nevýhodou je nízká odolnost vůči [[kyselina|kyselinám]] a [[sůl|solím]].

; Vruty z austenitické [[Korozivzdorná ocel|nerezové oceli]]</br>

* Materiál A5 se musí použít v prostředí s obsahem [[Chlor|chlórchlóru]]u, ([[bazén]]y), nebo [[Amoniak|čpavku]].

; Vruty z [[mosaz]]i</br>

Jejich drážky se snáze poškodí nevhodným šroubvákemšroubovákem při šroubování. Podléhají však méně korozi a proto jsou ze spojů dobře demontovatelné i po mnoha letech.

Spojování pomocí vrutů vytváří rozebiratelnýrozebíratelný spoj, který je odolnější proti vytržení než spoj hřebíkový. Při práci s vruty používáme vhodný šroubovák nebo klíč, podle velikosti hranaté hlavy nebo velikosti pohonu (drážky) na hlavě vrutu. Při nevhodné velikosti šroubováku se drážka poškozuje, nesprávnými inbusovými klíči (bity) se poškozují hrany pohonů. Ke zmenšení potřebného krouticího momentu se špička závitu může před šroubováníím potřít mýdlem, případně tukem. Zarážení vrutu [[kladivo|kladivem]] výrazně sníží jeho únosnost zejména při namáhání na vytažení.

U vrtů s průměrem hladkého dříku ''d'' ≤ 6 mm se ve dřevě jehličnanů nevyžaduje předvrtání.</br />

* Vodicí otvor pro část opatřenou závitem má mít průměr asi 70 % průměru dříku ''d''.

; Rozměry a vrutů</br>

* Vnitřní průměr závitu (''d2'') nesmí být menší než 60 % a větší než 90 % vnějšího průměru závitu (''d1'').

Spoje s vruty jsou převáněpřevážně jednostřižné. Vruty vykazují při namáhání na [[střih (mechanika)|střih]] zpravidla menší únosnost než hřebíky nebo [[Spojovacíspojovací kolík|kolíky]] stejného průměru ''d'', protože vrut je v závitové části části oslaben (podle hloubky vnitřního závitu ''d2''). Spoje s vruty, jejichž průměr ''d'' < 8 mm, je možné navrhovat a počítat jako hřebíkové spoje.<ref>Kuklík Petr, Studnička Jiří: ''Dřevěné a kovové konstrukce pro SPŠ stavební'', Informatorium, Praha 2006, ISBN 80-7333-047-4</ref>

* ČSN ISO 1891 (02 1003) ''Spojovací součásti – Terminologie''

* ČSN 02 1810 ''Vruty do dřeva se šestihrannou hlavou''

* ČSN 02 1812 ''Vruty do dřeva s půlkulatou hlavou''

* ČSN 02 1814 ''Vruty do dřeva se zápustnou hlavou''

* ČSN 02 1815 ''Vruty do dřeva se zápustnou hlavou čočkovitou''

* ČSN 02 1822 ''Vruty do dřeva s půlkulatou hlavou s křížovou drážkou''

* ČSN 02 1824 ''Vruty do dřeva se zápustnou hlavou s křížovou drážkou''

* ČSN 02 1826 ''Vruty do dřeva se zápustnou hlavou čočkovitou s křížovou drážkou''

* DIN 95 Linsensenk-Holzschrauben mit Schlitz (''Vruty do dřeva s čočkovitou zápustnou hlavou s průběžnou drážkou'')