Svátost smíření: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 87:
 
== Evangelikální církve: Boží odpuštění podle evangelia není exkluzívní výsadou katolického či pravoslavného kněze ==
Člověk, který má v srdci opravdovou lítost a rozhodnutí opustit zlou cestu, může s bázní pokleknout před samotným Všemohoucím Bohem zastoupeným Kristem a Jemu vyznat své viny přímo a žádat o odpuštění (viz níže List Židům, 4 kapitola a jiná místa v Bibli). To nevylučuje možnost vyznání hříchu před skupinou lidí nebo před konkrétním člověkem a nepopírá ani dar církve vyhlašovat nad hříšníkem Boží odpuštění daný Ježíšem Kristem (viz níže Janovo evangelium, 20. kapitola). Není správné aani biblické, aby kterákoli církev zpochybňovala Bohem ustanovený přístup upřímného kajícníka k trůnu Boží milosti individuální cestou (hříšník - Bůh) a není ani správné ani biblické ani ekumenické, aby kterákoli denominace vztahovala Kristův dar vyhlašovat odpuštění hříchů jen na sebe. Boží odpuštění je základem evangelia (=radostná zpráva), je nosným sloupem biblického učení a celé křesťanské víry.
 
Kdo hledá Boží odpuštění, musí vědět, že hříchy má v konečném důsledku moc odpustit jedině sám Bůh a On to udělá, jak zaslíbil a jak to činil v osobě Ježíše Krista. Komu chce odpustit, tomu odpustí. Prostřednictvím církve nebo přímo. To je možné díky dokonalé Kristově oběti na kříži, totiž díky Boží lásce, milosrdenství a moci. Bohu patří plná zásluha za Jeho milost a odpuštění.